Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.

Brent kolem 17:30 SEČ ztrácel 10,4 procenta a pohyboval se blízko 88,7 dolaru (1856 korun) za barel. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) pak vykazovala pokles o 10,6 procenta a nacházela se nedaleko 84,7 dolaru (1772 korun) za barel. Brent se v pondělí nad ránem přechodně dostal ke 120 dolarům (2511 korun).

Omezení dodávek ze Saúdské Arábie a od dalších producentů na Blízkém východě kvůli eskalaci konfliktu s Íránem vyvolalo v pondělí obavy z významného narušení globálních dodávek a spustilo prudký růst cen. Později ale ceny vysoké zisky smazaly a začaly klesat v reakci na zprávy, že si ruský vládce Vladimir Putin telefonoval s Trumpem a podle Kremlu mu sdělil návrhy směřující k rychlému ukončení války. Tu rozpoutaly Spojené státy a Izrael útokem na Írán.

Trump v rozhovoru na stanici CBS News pak řekl, že si myslí, že válka proti Íránu je „prakticky u konce“ a že vojenské operace Spojených států postupují rychleji, než bylo plánováno. Původně Trump odhadoval, že válka potrvá čtyři až pět týdnů.

Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že v úterý Írán čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace. Podle něj bude nad Íránem nejvíce stíhacích letounů a bombardérů od začátku konfliktu 28. února. Rovněž řekl, že Írán v posledních 24 hodinách odpálil nejméně střel od začátku konfliktu, a pohrozil, že pokud Írán udělá cokoliv, co by zastavilo tok ropy Hormuzským průlivem, bude čelit zničujícím úderům.

Nahrávám video

Šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine na stejném tiskovém brífinku uvedl, že armáda se bude zabývat různými variantami, pokud jí bude nařízeno doprovázet plavidla v Hormuzském průlivu. Zvláštní situace nastala, když v úterý americký ministr energetiky Chris Wright na síti X uvedl, že námořnictvo Spojených států úspěšně doprovodilo ropný tanker Hormuzským průlivem, ale později svůj příspěvek smazal. Nejmenovaný americký činitel podle agentury Reuters pak uvedl, že armáda Spojených států zatím žádnou loď Hormuzským průlivem nedoprovodila, podobně se pak vyjádřil i Bílý dům. Informace o eskortování tankeru popřely rovněž íránské revoluční gardy.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová sdělila, že armáda Spojených států se nyní v Íránu začne zaměřovat na likvidaci výroby raket a dala najevo přesvědčení, že po dosažení válečných cílů opět rychle klesnou ceny ropy a zemního plynu.

Pokles ceny je přehnaný, míní analytik

„Trumpovy komentáře o krátké válce trh zjevně uklidnily. Zatímco včera (v pondělí, pozn. red.) trhy reagovaly přehnaným růstem, nyní dle nás reagují naopak přehnaným poklesem,“ řekl analytik finančního ústavu DBS Bank Suvro Sarkar. Simon Flowers z firmy Wood Mackenzie upozornil, že i v případě konce války bude určitou dobu trvat, než budou pozastavené dodávky obnoveny.

Růst ceny ropy se promítl i do cen benzinu a nafty v tuzemsku. Průměrná cena nafty v Česku od začátku války na Blízkém východě stoupla o 6,10 koruny na 39,2 koruny za litr a u benzinu o 2,75 koruny na 36,36 koruny za litr, plyne z dat společnosti CCS.

Člen Národní rozpočtové rady Luboš Komárek míní, že pokles cen ropy by se mohl promítnout i do ceny za paliva. Pokud bude konflikt s Íránem krátkodobý, tedy bude trvat ještě maximálně několik týdnů, do ekonomiky se příliš nepropíše. „Pokud by to byl dlouhodobý šok v řádu měsíců, samozřejmě se to propíše a uvidíme to velmi zřetelně v inflaci,“ upozornil expert pro ČT24.

Nahrávám video

Íránské revoluční gardy v reakci na Trumpova slova uvedly, že to ony rozhodnou o konci války. Teherán podle nich nedovolí vývoz jakékoli ropy z regionu, pokud budou pokračovat útoky amerických a izraelských sil.

Saúdskoarabská firma Saudi Aramco aktuálně varuje před katastrofálními dopady na obchod s ropou, pokud se provoz v Hormuzském průlivu nevrátí kvůli konfliktu s Íránem k normálu. Generální ředitel společnosti Amín Násir řekl, že globální zásoby ropy jsou teď na nejnižší úrovni za posledních pět let. Upozornil, že krize povede k jejich rychlejšímu vyčerpávání.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje také uvedla, že Trump zvažuje uvolnění sankcí na dovoz ropy z Ruska a uvolnění nouzových zásob této suroviny. Oba kroky mají být součástí balíku opatření zaměřených na omezení prudkého růstu cen ropy.

Pokles ceny plynu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh po silném pondělním růstu v úterý rovněž klesá. Krátce po 11:45 SEČ vykazovala cena suroviny s dodáním v dubnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku pokles téměř o 14 procent a prodávala se za 48,95 eura (1193 korun) za megawatthodinu. V pondělí se dostala až na 69,50 eura za megawatthodinu, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2023.

Na cenu komodity mělo vliv oznámení, že Katar zastavil produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) a není schopen surovinu vyvážet ze svých skladů blokovaným Hormuzským průlivem. Katar je přitom druhým největším vývozcem LNG na světě.

Analytici upozorňují, že dodávky LNG do Evropy obvykle dosahují vrcholu v březnu a dubnu, kdy je poptávka v Asii utlumena mírnějším počasím. Více než 80 procent katarského LNG odebírají klienti z Asie, kteří nyní soutěží s evropskými odběrateli o plyn od jiných dodavatelů, zejména z USA, upozornila agentura Reuters.

Evropské zásoby plynu jsou nyní pod třiceti procenty kapacity. Letos v létě bude potřeba 11 miliard metrů krychlových, aby zásoby stouply na úroveň naplnění z konce loňského září.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 9 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...