S rozvolněním covidových opatření některé podniky zdražily. Najdou se ale i položky, které si drží cenu

Nahrávám video

S obnovením provozu po uvolnění koronavirových zákazů část podniků zdražila. Třeba někteří kadeřníci nebo restauratéři zvýšili ceny až o deset procent. Důvodů je víc, jednak kompenzace předchozích ztrát, ale třeba i vyšší náklady na energie, nájmy nebo suroviny. Přesto se najdou položky, které nezdražují. Aktuálně k nim patří sezonní potraviny anebo třeba vepřové maso.

Starý vepřín v Písečné na Jindřichohradecku zbourali a místo něj postavili novou farmu a chovají v ní šest set prasnic. Ročně tak mají dohromady přes dvacet tisíc selat a maso prodávají ve vlastním obchodě lidem z okolí. Z větší části ale dodávají na jatka pro velké řetězce. Ovšem za nižší ceny, než by chtěli.

„Dlouhou dobu jsme prodávali někde na úrovni 25 korun za kilo živé váhy, což pro vaši představu je průměrně sedm korun pod náklady,“ říká ředitel Zemědělské společnosti Petřín Josef Kolář.

„Loni v říjnu Čína zakázala dovoz vepřového z Evropy, takže najednou tady byla spousta masa, které by normálně odcházelo do Asie, tak zůstalo v Evropě. Proto bohužel ceny spadly,“ vysvětluje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Jenže i když ceny klesají, do restaurací se už maso většinou dostává s obchodní přirážkou, a tak hostinští zlevnění spíš nepociťují, jako například v pražské restauraci Řízkovna a pizzerie Jižní Město. Denně tam spotřebují až patnáct kilo vepřového masa. Nejčastěji z něj připravují řízky a zatím za staré ceny.

Kuřata však jedí tamní zákazníci ještě raději. Denně si objednají pokrmy z až čtyřiceti kilogramů drůbežího. Jeho cena ale stoupá. Podle tamní servírky Martiny Jenšíkové patří kuřecí řízek s bramborovým salátem mezi nejoblíbenější jídla u zdejších hostů. „Ale bohužel teď se všechno zdražuje, takže to budeme muset zvednout o deset až patnáct procent,“ doplnila.

Drůbežího a kachního masa je totiž na rozdíl od vepřového na trhu nedostatek. Kvůli ptačí chřipce někteří čeští farmáři museli vybít své chovy. Chybějící maso na trhu nahrazují dovozy. „Vidíme, že se sem musí dovážet daleko více mražených a chlazených kachen ze zahraničí, zejména z Polska, z Maďarska,“ potvrdila předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.

Situace by se mohla podle drůbežářů ale zlepšit na konci roku, kdy dorostou nově založené chovy.

Více se teď platí za mouku nebo brambory, zdražují i pohonné hmoty

Z potravin letos zlevnilo ještě třeba mléko. Za litr polotučného spotřebitelé na začátku roku zaplatili v průměru 17 korun a 91 haléřů, v květnu jim stačilo o 70 haléřů méně. A podobný vývoj nastal i u másla nebo sýra.

Naopak ceny rostly u mouky nebo brambor. Kilogram pšeničné mouky hladké zdražil o čtyřicet haléřů. U konzumních brambor dokonce o korunu a 24 haléřů. A víc stojí i jablka, navzdory jejich přebytkům u pěstitelů. Kilogram byl v lednu skoro o dvě koruny levnější než v květnu. Přímo farmáři přitom jablka prodávají v porovnání se začátkem roku levněji.

Pravidelně v létě zdražují taky pohonné hmoty. Až třetina nákladů na zahraniční dovolenou autem připadne na samotnou cestu. Ať už se jedná o palivo, dálniční známky, nebo mýtné. A u těchto položek často rostly ceny i letos.

Doplněním paliva ještě v Česku se snaží ušetřit například Petr Hrošo, který míří na dovolenou do Slovinska. Tankuje tak pravidelně u poslední čerpací stanice před hranicemi s Rakouskem v Dolním Dvořišti. „Nemám to zjištěné, jak je to teď, ale vím, že v minulosti to rozdíl byl. A zároveň u téhle konkrétní benzinky vím, že ceny bývají nižší než u ostatních,“ vysvětluje.

Slovinskem ale většina Čechů spíš projede, aby se dostali do oblíbeného Chorvatska. Třeba při cestě do Makarské vyjde cena benzínu tam i zpět na víc než pět tisíc korun. Cesta do italského Bibione je na první pohled o trochu levnější, na jeden kilometr ale zaplatí řidiči víc. Počítat se musí s dražším palivem za hranicemi.

Cesta do Chorvatska
Zdroj: ČT24
Cesta do Itálie
Zdroj: ČT24

Přesto je vlastní doprava na dovolenou mezi Čechy oblíbená. Třeba Jan Vodvářka jezdí v těchto dnech tankovat i tři karavany denně. Pracuje v půjčovně Karavany Česko jako brigádník a zájem o obytné vozy je letos podle něj velký. „Máme více méně všechny vybookované, všech padesát aut,“ potvrzuje.

Do nádrže se vejde devadesát litrů nafty. Karavan na ni ujede až sedm set kilometrů. Za poslední týdny prý ale tankuje o dvě stě až tři sta korun dráže než třeba na jaře.

Právě zájem motoristů o palivo každoročně o prázdninách zvedá ceny u čerpacích stanic. Letos k tomu přispělo ještě rozvolnění koronavirových zákazů.

„Poptávka v letošním roce, zejména ve druhém čtvrtletí, jde nahoru, protože je úspěšná vakcinace a rozjíždějí se ekonomiky. Od ledna do současnosti se ropa zvedla z 51 dolarů za barel na současných 75 - 76 dolarů,“ vysvětluje mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

A pokud se nezhorší epidemická situace, ceny podle analytiků zřejmě ještě dál porostou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 5 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 11 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 12 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 22 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...