Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.

Severomořská ropa Brent přidávala kolem 10:30 SEČ 3,2 procenta a pohybovala se nad 84 dolary (zhruba 1760 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst o 2,9 procenta nad 76,70 dolaru (zhruba 1610 korun) za barel. Brent v úterý uzavřel nejvýše od loňského ledna a WTI nejvýše od června.

„Hlavním krátkodobým faktorem ovlivňujícím ceny ropy zůstává konflikt mezi Spojenými státy a Íránem,“ uvedl hlavní analytik Kelvin Wong ze společnosti OANDA. „V této fázi by zmírnění nebo zvrácení současného býčího trendu u ropy WTI mohly zajistit pouze jasné známky zmírnění napětí, a takové signály v současné době chybějí,“ dodal. Býčím trendem se rozumí déletrvající růst cen.

Izraelské a americké síly v úterý zasáhly cíle po celém Íránu. Teherán na ně odpověděl útoky na energetickou infrastrukturu v celém regionu, který se na světové produkci ropy podílí zhruba z jedné třetiny.

Irák, který je druhým největším producentem ropy v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), snížil denní produkci téměř o 1,5 milionu barelů denně, což je asi polovina jeho produkce. Země nemá dostatečné skladovací prostory a nemá kudy ropu vyvézt, uvedly zdroje agentury Reuters.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh klesá

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se po silném růstu v uplynulých dvou dnech snižuje. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc kolem 13:00 SEČ vykazoval ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pokles o téměř deset procent. Cena tak sestoupila pod 50 eur (zhruba 1200 korun) za megawatthodinu (MWh). V minulých dvou dnech prudce rostla kvůli dopadům války na Blízkém východě.

V úterý se cena tohoto kontraktu přechodně vyšplhala nad 65 eur (zhruba 1580 korun) za MWh, nejvýše od ledna 2023. Minulý týden v pátek se přitom pohybovala nedaleko hranice 30 eur (zhruba 730 korun) za MWh.

Írán od soboty čelí útokům Spojených států a Izraele. Konflikt vedl k omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, kterým prochází zhruba třetina globálních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Katar byl v pondělí nucen zastavit vývoz LNG, protože íránské drony zasáhly zařízení společnosti QatarEnergy na zpracování plynu.

„Pochybujeme, že se situace výrazně zlepší, dokud bude Írán schopen odpalovat rakety a drony,“ uvedl analytik Arne Lohmann Rasmussen ze společnosti Global Risk Management (GRM). EU nicméně sdělila členským zemím, že nevidí žádný bezprostřední dopad konfliktu na bezpečnost dodávek zemního plynu a prozatím v této souvislosti neplánuje žádná opatření, uvedla agentura Reuters.

Zásobníky plynu v EU byly v pondělí podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z necelých třiceti procent. V České republice to bylo přes 31 procent.

Dodávky obou komodit nejsou dle Evropské komise ohroženy

Evropská komise nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU v souvislosti s děním na Blízkém východě. V současné době nepanují obavy z nedostatku plynu, uvedla podle agentury DPA Komise na středečním zasedání koordinační skupiny pro plyn. Unijní exekutiva ale situaci bedlivě sleduje.

Ve středu proběhlo v Bruselu také jednání koordinační skupiny pro ropu. Ani v této oblasti Komise nevidí žádný bezprostřední dopad na bezpečnost dodávek, nepřímé dopady na ceny by však prý mohly být značné. Hlavní obavy podle unijní exekutivy panují právě kolem vývoje cen a trvání současné situace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 20 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...