Průměrná penze příští rok vzroste o 355 korun, shodla se koalice

Nahrávám video

Koaliční plán na lednové zvýšení průměrného důchodu o 355 korun měsíčně je definitivní, zjistila Česká televize z vyjádření jednotlivých vládních stran. Zákonem nařízený růst o 1,7 procenta podle nich pokryje zvyšování životních nákladů. Důchody ale příští rok neporostou všem stejně. Lidé s vyššími penzemi dostanou přidáno o něco víc. Podle ANO a SPD by měl být růst celkově výraznější. Koaliční strany oponují, že na to není dost peněz.

Vládní strany připomínají, že v minulých letech stát zvedal penze rychleji, než rostla inflace – na rozdíl například od platů státních zaměstnanců.

„Když se podíváme na růst reálných důchodů vůči inflaci, tak za posledních deset let důchody vzrostly reálně o osmnáct procent, za posledních pět let o sedm procent. To znamená, že důchody rostou, a to tempo je vyšší, než je inflační růst,“ prohlásil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Důchodci změny vítají, podle některých by se ale kabinet měl snažit víc. Kupříkladu jednadevadesátiletá Jarmila Černá pobírá důchod 21 tisíc. S mírně nadprůměrnou penzí je spokojená, v poslední době ale utratí hodně peněz za lék, který jí pomáhá oddalovat zhoršování zeleného zákalu. „Lahvička stojí sedm set korun a vydrží mi na pět dní, takže mě musí podporovat rodina,“ říká seniorka.

Stát by měl podle ní penze zvýšit výrazněji. „Aspoň osm set korun, vzhledem k té inflaci. Řekla bych, že těch osm set až tisíc korun by to být mohlo,“ míní důchodkyně.

Vláda nechce vyšší schodek

Vládní strany nicméně považují návrh na růst průměrné penze za konečný. Argumentují třeba tím, že i tak v příštím roce za výplatu důchodů stát vydá o dvanáct miliard víc než letos. „Žijeme v nějaké rozpočtové ekonomické situaci a všichni dobře víme, jakými schodky končí v desítkách miliard korun penzijní systém,“ podotkl místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS).

„Vše musíme hodnotit v souvislosti s vývojem veřejných financí a státního rozpočtu,“ souhlasí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).

Jurečka upozornil na fakt, že kupní síla důchodců se dlouhodobě zvyšuje. „Vidíme to i na hodnotě výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, která teď bude kolem 42 procent,“ uvedl.

Důchodcům přitom od ledna neporostou penze stejně. Podle nových propočtů ministerstva práce a sociálních věcí dostane třeba člověk se čtrnáctitisícovou penzí přidáno zhruba 330 korun a ten s důchodem 26 tisíc pak téměř 380 korun.

Opoziční kritika

Sněmovní opozice vládě připomněla, že může bez souhlasu poslanců sama zvýšit od ledna důchody v průměru až o 560 korun. „Může to navýšení udělat až do výše 2,7 procenta a k tomu já ji za SPD vyzývám. V případě, že by tak neučinila, jsme připraveni podat novelu zákona o důchodovém pojištění,“ sdělila místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

ANO bude podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové navrhovat, aby si „vláda zodpověděla před občany, proč to neudělala“. „Bere si jako rukojmí ty ekonomicky nejslabší, kteří už se dneska nemohou bránit,“ kritizuje exministryně financí.

Koalice ustoupit nehodlá

Z kabinetu ale zní hlasy, že žádné změny nepřijdou. „Přidání by bylo pěkné, ale za stávající situace deficitu státního rozpočtu a celkové ekonomické situace si to určitě nemůžeme dovolit,“ zdůraznil místopředseda poslaneckého klubu STAN Viktor Vojtko.

Ministr práce a sociálních věcí by měl návrh na zvýšení důchodů v příštím roce přinést na jednání vlády v září. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) Jurečkův návrh velmi pravděpodobně hladce schválí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 10 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 15 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 16 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...