Kvůli koronaviru zřejmě zlevní ropa. Čínská poptávka klesá o tři miliony barelů denně

Hrozba koronaviru snížila celosvětovou cenu ropy, což zrychlí pokles cen benzinu a nafty v Česku, shodli se analytici. Jak významný pokles bude, ukáže podle nich až další vývoj. Ekonomové upozorňují, že v posledních dnech klesají kvůli obavám z nákazy jak ceny severomořské ropy Brent, tak americké lehké ropy WTI. Ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku od konce loňského roku rostly, ve druhé polovině ledna se ale trend otočil.

„Propad cen ropy se na českých čerpacích stanicích projeví svižnějším tempem zlevňování pohonných hmot. V tomto týdnu očekávám pokles cen benzinu a nafty v rozsahu přibližně 30 až 40 haléřů, v podobném duchu by se mělo snižování cen pohybovat také v příštím týdnu,“ řekl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

Z údajů firmy CCS, která ceny paliv sleduje, vyplývá, že litr benzinu Natural 95 na konci minulého týdne v Česku stál průměrně 32,06 koruny, litr nafty 31,80 koruny.

„V uplynulém týdnu benzin zlevnil o 12 haléřů na litr, nafta o 17. Na další, masivnější zlevnění se mohou čeští řidiči těšit v příštích zhruba dvou týdnech, kdy se efekty hrozby koronaviru výrazněji promítnou do cen u českých čerpacích stanic,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.

O tom, zde půjde o pokles v řádu desetníků, nebo korun, rozhodne podle něj rozsah dalšího šíření nákazy a také to, jak nyní na situaci zareaguje kartel OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) a jeho spojenci. „Řádné zasedání má OPEC naplánováno na začátek března, avšak zejména Rijád tlačí na to, aby se klíčoví světoví těžaři sešli už dříve. Saúdská Arábie může propadem cen ropy ztratit zřejmě nejvíce,“ uvedl.

OPEC a jeho spojenci se zřejmě sejdou už v únoru

V reakci na pád ceny ropy podle zdrojů agentury Reuters zvažují tak OPEC a jeho spojenci, že místo schůzky plánované až na březen se setkají už 14. a 15. února. Podle zdrojů Reuters by se mohli dohodnout na snížení těžby ropy o dalších 500 tisíc barelů denně ze stávajících 1,7 milionu barelů.

Deník The Wall Street Journal informoval o další variantě škrtů. Podle ní by těžbu přechodně snížila sama Saúdská Arábie, tedy největší těžařská země kartelu, a to o celý milion barelů denně.

Kovanda také podotkl, že podle odhadů expertů, které citovala agentura Bloomberg, klesá v tuto chvíli čínská poptávka po ropě o tři miliony barelů denně. „To odpovídá zhruba 20 procentům celkové čínské poptávky, neboť země denně spotřebuje zhruba 14 milionů barelů. Čína je od roku 2016, kdy překonala USA, největším světovým dovozcem ropy,“ uvedl Kovanda.

Hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk připomněl, že pohyby ceny ropy se projevují v cenách benzinu v Česku se zpožděním jednoho až dvou týdnů. Výrazný pokles cen pohonných hmot v Česku kvůli koronaviru v tuto chvíli neočekává. „Citelnější zlevnění bych předpokládal, až pokud ropa zamíří ještě dál dolů,“ uvedl Vlk.

Kovanda upozornil, že cena ropy Brent se za poslední měsíc propadla o takřka 18 procent a je blízko svého takřka půlročního minima, když barel vyjde na 56 dolarů.

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň zase vyčíslil, že pokles o 18 procent by měl při současných cenách benzinu odpovídat snížení ceny zhruba o korunu. Skokové zlevnění podle něj ale očekávat nelze. „Reakce evropských čerpacích stanic včetně českých na snížení ceny ropy je vždy o něco pomalejší než reakce na zvýšení,“ dodal.

Novým typem koronaviru, který se od prosince šíří z čínského města Wu-chan, se nakazilo přes 20 tisíc lidí a nejméně 427 jich nákaze podlehlo – tyto údaje jsou aktuální k úterku 4. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...