Čína chce trestat vlastní firmy, které neodmítnou americké sankce, píše BBC

Čína zavádí nová pravidla, která jí umožní chránit vlastní firmy před zahraničními zákony, jejichž aplikaci vláda v Pekingu považuje za neoprávněnou. To se týká i mnoha amerických sankcí, které vyhlásila vláda prezidenta Donalda Trumpa. Změny, které Peking oznámil o víkendu, čínským soudům například umožní trestat i firmy, které sankce neodmítnou. Informuje o tom BBC.

Trump se do posledních dnů v úřadu prezidenta zaměřuje na čínské firmy, o kterých je přesvědčen, že představují riziko pro národní bezpečnost Spojených států. K přijatým opatřením se řadí i dodávky dílů firmám, které jsou v USA na černé listině, což je například i čínský telekomunikační obr Huawei Technologies.

Z akciové burzy v New Yorku (NYSE) by v pondělí měly zmizet akcie tří čínských telekomunikačních firem, a to China Mobile, China Telecom a China Unicom. I toto je výsledek Trumpova příkazu, neboť všechny uvedené firmy podle americké vlády mají vazby na čínskou armádu. Vyřazení těchto akcií z NYSE přichází po sérii opatření, která americká administrativa přijala v posledních měsících i proti dalším čínským firmám, jako je internetová platforma TikTok nebo výrobce mikročipů SMIC.

Trump minulý týden podepsal rovněž exekutivní příkaz, kterým zakázal transakce s osmi čínskými aplikacemi, včetně populární platební platformy Alipay nebo WeChat Pay. Prezident tvrdí, že tyto a další technologické firmy sdílejí data s čínskou komunistickou vládou, což uvedené podniky ale odmítají.

„Zmírnění neoprávněné vnější aplikace“ zahraničních zákonů

Čínské ministerstvo obchodu v sobotu uvedlo, že Peking zavádí nová pravidla, která mají „zmírnit neoprávněnou vnější aplikaci“ zahraničních zákonů.

„Právnické osoby, na které nepříznivě dolehne aplikace zahraničních zákonů, mohou před soudem zahájit právní řízení a vyžadovat kompenzace za způsobené škody,“ upozornil ředitel Východoasijského institutu při univerzitě v Singapuru Bert Hofman. „Vláda může přijmout i některá další protiopatření,“ dodal. 

Opatření, o kterých čínská vláda rozhodla o víkendu, mají okamžitou platnost. Spojené státy v nich přímo zmíněny nejsou, Čína si ale už dlouho stěžuje na americké sankce a na restrikce ve vzájemném obchodě. Podle expertů na mezinárodní právo není jasné, jak přesně bude Čína nově přijatá pravidla aplikovat.

„Jednu věc, kterou zbývá vyjasnit, je to, zda cílem těch opatření mají být výslovně sankce proti Číně, nebo sankce namířené proti třetím zemím, jako je Írán či Rusko, což má neblahé dopady na čínské firmy,“ řekl BBC právník Nicholas Turner z kanceláře Steptoe & Johnson v Hongkongu. „Firmy, které se v Číně výrazně angažují, teď možná budou muset opatrně našlapovat,“ dodal.

Čína chce po firmách data o spotřebitelských půjčkách

Podle agentury Reuters Čína současně chce tlačit na velké technologické firmy, aby sdílely údaje o spotřebitelských půjčkách, a to se zdůvodněním, že to je prevence proti přílišnému zadlužování a podvodům. Pokud by byl plán uveden do praxe, znamenal by konec dosavadní čínské politiky nevměšování se do tohoto sektoru, podotýká Reuters.

Velké internetové společnosti, jako je Ant Group, Tencent nebo JD.com, se totiž dosud předávání dat bránily. Představují pro ně klíčové aktivum, které jim pomáhá provádět operace, řídit riziko a lákat nové zákazníky. Zmíněná data by teď měly firmy podle úmyslu čínských dozorčích orgánů a centrální banky poskytovat některým národním úvěrovým agenturám, uvádějí zdroje Reuters.

Agentury řídí nebo dozoruje právě čínská centrální banka. Ta by údaje podle zdrojů sdílela s bankami a jinými úvěrovými podniky, které by tak mohly snáze vyhodnocovat riziko a zabránit nadměrným půjčkám.

Plán přichází v době, kdy Peking zvyšuje tlak na své technologické giganty. V listopadu zapříčinil krach očekávané primární veřejné nabídky akcií (IPO) finančně technologické společnosti Ant Group. Poté se čínské regulační orgány soustředily na bývalou mateřskou firmu Ant Group, kterou je společnost Alibaba.

Minulý týden vláda nařídila tamním médiím, aby cenzurovala zpravodajství o antimonopolním vyšetřování Alibaby. Zakladatel tohoto největšího čínského internetového obchodu a jeden z nejbohatších Číňanů Jack Ma zmizel před dvěma měsíci z očí veřejnosti, když předtím kritizoval čínský regulační systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 19 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
27. 3. 2026

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
27. 3. 2026

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
27. 3. 2026
Načítání...