Paliva zdražují, Babiš vyzval hlavní distributory ke snížení cen

Nahrávám video

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.

Babiš sdělil, že ve čtvrtek při návštěvě Karlovarského kraje navštívil tři čerpací stanice. „Cena za naftu 51,90 koruny je nehorázná. Máte deset korun hrubou marži podle mého odhadu,“ řekl. Upozornil, že mimo dálnice a hlavní obchvaty mají prodejci ceny zhruba o tři koruny nižší. „Je to neakceptovatelné. O podezření na kartel na dálnicích a hlavních tazích se mluví dlouhou dobu. Doufám, že antimonopolní úřad bude konat,“ dodal premiér.

ÚOHS uvedl, že situaci na trhu s pohonnými hmotami v posledních týdnech velice pečlivě sleduje. „Jestliže zjistíme známky možného protisoutěžního jednání, jsme připraveni okamžitě zasáhnout,“ ujistil mluvčí úřadu Martin Švanda.

Ceny paliv rostou v souvislosti s válkou na Blízkém východě. Podle společnosti CCS, která ceny sleduje, nejprodávanější benzin Natural 95 za týden zdražil o 2,40 na průměrných 41,44 koruny za litr. Cena nafty pak vzrostla dokonce o 4,75 na 47,9 koruny za litr. Proti konci února je průměrná cena benzinu o téměř osm korun vyšší a dieselu skoro o patnáct korun. Před rokem mohli řidiči v Česku natankovat benzin o 6,70 koruny na litru levněji. Za naftu tehdy platili o 13,68 koruny na litru méně.

„Žádám vás, abyste nezneužívali stávající situaci v zásobování pohonnými hmotami,“ apeloval Babiš. Upozornil, že státní síť čerpacích stanic EuroOil, které provozuje státní Čepro, má průměrnou cenu nafty 45,50 koruny, což je zhruba o šest korun méně než u největších prodejců. „A asi to nedělají zadarmo,“ podotkl premiér.

„ORLEN Unipetrol podniká v souladu se zákony a ceny na čerpacích stanicích jsou určovány trhem, stejně jako u ostatních účastníků trhu,“ reagoval mluvčí Orlenu Pavel Kaidl. Výroky představitelů vlády pro média podle něj společnost nekomentuje. „Plně spolupracujeme s ministerstvem financí, kterému zasíláme každý týden transparentní cenový report,“ dodal.

Ministerstvo financí situaci monitoruje

U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila padesát korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, pokud pohonné hmoty budou stát víc než právě padesát korun za litr. Ministerstvo financí však v úterý uvedlo, že nebude u paliv reagovat na lokální cenové extrémy, ale na republikový průměr. Situaci ohledně růstu cen dál monitoruje. Vláda také upozorňovala, že důležité bude, aby ceny pohonných hmot nerostly nad úroveň v sousedních zemích.

Opoziční ODS ve čtvrtek vládu vyzvala, aby hledala opatření, která by rozumným způsobem zmírnila dopady konfliktu na Blízkém východě. Předseda strany Martin Kupka míní, že kabinet by měl do legislativního procesu pustit návrh na snížení spotřební daně, jak ho občanští demokraté načetli do sněmovního systému. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už ale snížení spotřební daně na naftu a benzin dříve odmítla. Opatření by podle ní bylo nákladné pro státní rozpočet a zároveň by nepřineslo zásadní přínos pro motoristy.

Mezi regiony nejlevnější benzin nyní natankují řidiči v Jihočeském kraji, kde litr v průměru stojí 40,94 koruny. Nafta je nejlevnější ve Zlínském kraji. Tamní pumpy ji prodávají průměrně za 47,74 koruny za litr. Naopak nejdražší paliva jsou stále v Praze, litr benzinu je tam za průměrných 42,27 koruny a diesel za 48,42 za litr.

Ceny podle analytiků dále porostou

Podle analytiků ceny pohonných hmot porostou i nadále, každým dnem mohou stoupnout i o několik desítek haléřů za litr. Pokračování růstu cen předpokládá například analytik Purple Trading Petr Lajsek. Horší je nadále situace u nafty, která podle něj v Česku zdražuje nejrychleji v EU. „Příčinou je oblíbenost nafty jako paliva – v Česku na ni jezdí přes sedmdesát procent vozů a jedná se o hlavní palivo pro dopravce. U nafty jsou navíc Unie i Česko závislé na dovozu ze zahraničí – lokální rafinerie nedokáží uspokojit veškerou poptávku. Jedna země za druhou navíc zakazuje export pohonných hmot, současná situace tak již připomíná energetickou krizi. Nafta je navíc poptávána i na topné účely,“ popsal Lajsek.

Nahrávám video

„Měli jsme tady jedny z nejlevnějších pohonných hmot. V případě nafty jsme před touto sérií zdražení byli dokonce třetí nejlevnější, takže o to existoval větší prostor k růstu cen. A také je třeba si uvědomit, že nejsme úplně soběstační. Primárně v případě nafty, přibližně pětinu jí musíme dovážet. Což si myslím, že se teď v krizi ukazuje jako méně šťastné, protože rafinerie, které sídlí na území určitého státu, mají tendenci nějakým způsobem preferovat domácí trh,“ podotkl analytik XTB Jiří Tyleček.

Pro zastavení zdražování a případný pokles cen pohonných hmot je podle Lajska klíčové, aby cena ropy klesala setrvale. „A ne aby se pohybovala jako na houpačce, což je aktuální situace,“ připomněl Lajsek. Jako stěžejní tak označuje otevření Hormuzského průlivu a konec konfliktu na Blízkém východě. „Až pak můžeme očekávat výraznější pád cen pohonných hmot,“ dodal.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji na trhu lze očekávat další růst ceny pohonných hmot také podle Tylečka. „Každodenní nárůst o desetihaléře je stále reálný,“ podotkl. Pozitivní zprávy z trhu podle něj nejsou potvrzovány. „Realita je taková, že stále pokračuje vysoká nejistota. Na trhu vládne riziko. Nevíme, jak dlouho bude ještě Hormuzský průliv takřka uzavřen, nevíme, jestli se tam ta situace brzy zlepší,“ dodal analytik, podle něhož současný nejistý stav znamená jediné – další růst cen ropy i pohonných hmot. To se potvrzuje během čtvrtka, kdy ceny ropy po středečním poklesu opět výrazně rostou. Severomořská ropa Brent si kolem 13:00 připisovala více než pět procent a dostala se vysoko nad 107 dolarů za barel.

Situace na ropných trzích se sice v posledních dnech mírně stabilizovala, volatilita je ale podle Tylečka stále vysoká. „I přes snahy o stabilizaci trhu uvolňováním strategických zásob geopolitické napětí a obavy z omezení dodávek pokračují ve vytváření vysoké cenové přirážky. Cena nafty na burzách setrvává na extrémních úrovních, což vytváří neutuchající tlak na ceny pohonných hmot,“ uvedl analytik. Situace na maloobchodním trhu se tak podle něj nejspíš v krátkodobém horizontu zatím neuklidní. „Spotřebitelé musí počítat s dalším nárůstem cen i o několik korun na litr,“ podotkl.

Nahrávám video

Vyšší a hůře předvídatelné ceny paliv nadále očekává také šéf Malcom Finance Jaroslav Ton. „Sledovat pouze cenu ropy nestačí. Stále důležitější budou ceny nafty, marže rafinerií, náklady na přepravu i dostupnost paliv v Evropě,“ upozornil.

I přes prudký nárůst cen pohonných hmot si Česko udržuje pozici jedné z levnějších zemí EU. „Podle nejnovějších dat Evropské komise k 19. březnu je nafta v Česku osmá nejlevnější v celé EU. Nejnižší ceny pohonných hmot mají momentálně řidiči na Maltě, v Bulharsku a Slovinsku. Naopak nejdražší naftu tankují řidiči v Nizozemí a Dánsku,“ řekl Tyleček.

Nahrávám video

Na osmé příčce je podle něj Česko také v případě cen benzinu. Nejlevněji jej motoristé natankují v Bulharsku, na Maltě a Kypru. Ve srovnání se sousedními státy jsou paliva podle Tylečka levnější na Slovensku, naopak v Polsku, Rakousku i Německu jsou pohonné hmoty dražší.

Některé evropské státy již přistoupily k mimořádným opatřením. Polský premiér Donald Tusk ve čtvrtek oznámil, že Polsko sníží sazbu daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 procent na osm. Vláda podle něj zredukuje i spotřební daň a zavede maximální ceny paliv. Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že tento postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.

Část dodavatelů začala zdražovat plyn

Část dodavatelů kvůli blízkovýchodní krizi zdražuje také plyn. Ceny evropských referenčních smluv na nákup plynu od začátku války na Blízkém východě stouply o více než padesát procent. Společnost innogy od pondělí změnila ceníky s fixací o stokoruny za megawatthodinu (MWh). Domácnosti s vysokou spotřebou si tak mohou připlatit i tisíce korun za rok. Například nabídku s fixací plynu na patnáct měsíců zdražil dodavatel o 484 korun za MWh, o stovky korun stoupla také cena plynu s tříletým závazkem. Zdražování innogy se zatím týká pouze nových smluv se závazkem. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění.

Nový fixovaný produkt, který bude odrážet současnou situaci na trhu, připravuje také Pražská plynárenská, potvrdil mluvčí společnosti Miroslav Vránek. „Je zatím ve fázi přípravy,“ podotkl bez dalších podrobností. Úpravy se zatím budou podle Vránka týkat akčních fixovaných ceníků, naopak zákazníci se smlouvou na dobu neurčitou, kterých je podle mluvčího většina, se zatím zdražování obávat nemusí. Beze změn zůstanou i smlouvy s fixací uzavřené v minulosti.

„V aktuální situaci považujeme zachování cen plynu na trhu v nabídkách ze začátku roku již za neudržitelné,“ sdělil ředitel marketingu MND Energie Jan Sýkora. Jak rychle se růst tržních cen energií projeví v cenách pro zákazníky, bude podle společnosti záležet na konkrétním produktu.

Další dodavatelé ceny zatím nemění

Další velcí dodavatelé zatím k úpravám cen nepřistoupili. „Elektřinu i plyn pro naše klienty nakupujeme dlouhou dobu dopředu tak, aby se jich výkyvy na velkoobchodním trhu týkaly co nejméně,“ vysvětlil mluvčí polostátního ČEZu Ondřej Svoboda. Společnost podle něj v poslední době pozoruje velký zájem domácností současných cen využít. „Na fixace se teď ptá zhruba o třetinu více zákazníků než před začátkem války na Blízkém východě,“ dodal Svoboda.

Ceny dosud nemění ani E.ON. Pro stávající i nové zákazníky nadále nabízí fixované tarify za stejné ceny jako v lednu. „Na druhou stranu je fér upozornit na to, že pokud se konflikt na Blízkém východě bude i nadále protahovat a ceny na trzích porostou, mohou se propsat jako první do akvizičních nabídek pro nové zákazníky,“ upozornil mluvčí Roman Šperňák. Zákazníkům proto doporučuje zafixovat ceny.

Situaci zatím sleduje také Pražská energetika. „Tím, že komodity nakupujeme a zajišťujeme pro zákazníky dopředu a s předstihem, jsou do určité míry eliminovány krátkodobé cenové výkyvy. Je ale samozřejmě otázka, co by se s cenami dělo, pokud by blízkovýchodní konflikt trval dlouho, například několik měsíců nebo i déle. Zatím je z našeho pohledu předčasné takovou situaci předjímat,“ poznamenal mluvčí Karel Hanzelka.

Stejné ceny jako před začátkem konfliktu na Blízkém východě ponechává také Centropol. „Nechystáme zvyšovat ceny elektřiny ani zemního plynu,“ řekl člen správní rady Jiří Matoušek. Centropol podle něj nakoupil zemní plyn i elektřinu na trhu s předstihem nejen pro rok 2026, ale také pro významnou část roku 2027 a zároveň má zajištěny energie pro všechny víceleté závazky, tedy i v dalších letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 7 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 13 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 14 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
včera v 20:19

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...