Ceny paliv

Polsko sníží daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty z 23 na osm procent, zredukuje i spotřební daň. Maximální cena paliv se bude stanovovat denně, oznámil ve čtvrtek premiér Donald Tusk. Slovensko naopak od pátku zdraží naftu pro auta se zahraniční poznávací značkou, uvedlo tamní ministerstvo financí v nové vyhlášce. Dvojí ceny nafty, které už kritizovala Evropská komise (EK), zavedla Bratislava v pondělí ve snaze zabránit vykupování tohoto paliva zahraničními motoristy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval hlavní distributory pohonných hmot Orlen, Mol a OMV, aby snížili ceny paliv a „nezneužívali“ konflikt na Blízkém východě. Situací by se podle něj měl zabývat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Paliva jsou v tuzemsku nejdražší za zhruba tři a půl roku. Část dodavatelů energií v důsledku blízkovýchodní krize zdražuje také plyn.

Stavbaři avizují, že dlouhodobý konflikt na Blízkém východě a zvyšující se cena paliv se odrazí i v cenách stavebních prací. Podražit by mohly nejen nové silnice, ale i byty a kanceláře. „Stavebnictví je energeticky velmi náročné odvětví,“ varovala výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Váňová. Nedostatek ropy na světovém trhu se však může projevit i v poklesu produkce asfaltu, polystyrenu nebo některých izolačních hmot.

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.

Národní rozpočtová rada konstatovala, že rozpočet pro letošní rok porušuje české zákony, protože má moc velký schodek. Představitelé vlády s tím nesouhlasí. „Ať už něco takového říká ministr financí, jiný člen vlády, nebo předseda vlády, jsou to ti hráči, kterým byl zapískán faul,“ řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ačkoli s porušením zákona o rozpočtové odpovědnosti nejsou spojené žádné sankce, Hampl varoval, že finanční svět počínání vlády vidí. „Reputačně je to určitě bolest i pro Českou republiku a dominantně pro vládu,“ míní. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Danielem Takáčem také vliv konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv v Česku či výši výdajů na obranu republiky.

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.

V Česku v uplynulém týdnu klesla cena benzinu pod 35 korun za litr, Natural 95 je tak nejlevnější od října 2021. Ve středu stál v průměru 34,89 koruny za litr, před týdnem byl o 53 haléřů dražší. Nafta během týdne zlevnila o 54 haléřů na 34,34 koruny za litr, levnější byla naposledy loni v listopadu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Zlevňování bude podle analytiků pokračovat i v příštích dnech.

Pohonné hmoty dál zdražily o desítky haléřů, tempo růstu cen v uplynulém týdnu zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 36,74 koruny, před týdnem byl o 53 haléřů levnější. Nafta je dražší o 65 haléřů, za litr teď řidiči dají průměrně 36,15 koruny, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Benzin byl naposledy dražší loni na začátku září, nafta loni v polovině srpna. Růst cen bude podle analytiků pokračovat i v příštích dnech.

Společnost Pražská teplárenská od příštího roku zvýší ceny tepla pro domácnosti o zhruba osm procent. Zdražení začne platit 1. ledna. Jeho důvodem je dle firmy růst cen paliv a emisních povolenek a také nákladů na provoz. Zdražovat budou i další teplárny v Česku.

Ekonomický výhled pro Spojené státy v dalším funkčním období Donalda Trumpa je krátkodobě příznivý, avšak střednědobé až dlouhodobé dopady jsou spíše nejisté a některé jeho návrhy by ekonomice uškodily, uvedla analýza nizozemské banky ING. Pravděpodobné vítězství Trumpa by mimo jiné mohlo vést ke zvýšení americké produkce ropy a plynu. To by mohlo znamenat nižší ceny paliv i pro české řidiče, míní analytici. Představitelé Svazu průmyslu a Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávají, že Trumpova protekcionistická politika může vést k výraznému poklesu transatlantického obchodu a dopadnout i na evropský automobilový průmysl.

Kazachstánští zákonodárci v pátek přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.

Marže na čerpacích stanicích v červenci výrazným způsobem vzrostly. Ministerstvo financí proto poslalo do užšího připomínkového řízení návrh regulace cen pohonných hmot, aby byl k 1. září připraven k podpisu. Resort sleduje nezvyklé chování na některých místech, a podá proto k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) podnět k prošetření. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rovněž zvažuje prodloužení snížení spotřební daně na naftu a benzin, které má zatím platit do 30. září. Šéf resortu také zopakoval svůj dřívější záměr, že u nafty by mohlo být snížení trvalé.