Výbuchy muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku, za kterými před deseti lety stáli podle české policie agenti ruské vojenské rozvědky GRU, jsou mementem ukazujícím, že Rusko a jeho zpravodajské služby nemají zábrany, napsala na síti X přesně deset let po první explozi Bezpečnostní informační služba (BIS). Premiér Petr Fiala (ODS) v den výročí vrbětických událostí zdůraznil, že zlu se nesmí ustupovat, ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) pro změnu varoval před ruskou rozpínavostí. Prezident Petr Pavel hovořil o aktu státního terorismu a Rusko označil za bezpečnostní hrozbu.
BIS zdůraznila, že tento útok v době míru je třeba mít před očima, kdykoliv se mluví o Rusku. „Akce vojenské (rozvědky) GRU potvrdila varování, o kterých dlouhé roky psala BIS v řadě dokumentů. Teprve bezprecedentní útok na civilní obyvatelstvo v době míru znamenal vystřízlivění a redefinici vztahů s Ruskem,“ napsala kontrarozvědka. „Jakým vývojem od té doby tato imperiální říše prošla, vidíme dnes nejen na Ukrajině,“ dodala BIS v narážce na ruskou agresi proti Ukrajině, která trvá už více než dva roky.
Fiala i Rakušan připomněli i dva zaměstnance skladů, kteří při výbuchu zahynuli. Premiér podotkl, že za jejich zabití je zodpovědné Rusko a dodal, že „před zlem nesmíme ustupovat“. Podle Rakušana i nynější válka na Ukrajině ukazuje, že ústupky agresorům k ničemu dobrému nevedou. Připomněl, že Česko se proti někdejšímu zásahu ruských špionů na svém území ohradilo a v důsledku toho bylo zařazeno na oficiální seznam nepřátel Moskvy. „Ale aspoň se vztahy vyjasnily,“ konstatoval na síti X ministr.
Pavel: Rusko je bezpečnostní hrozbou
K událostem ve Vrběticích se s odstupem deseti let vyjádřil i prezident Pavel. „Mnozí hodně pečlivě přešlapovali okolo výrazu, kterým by tuto aktivitu označili. Já jsem se nikdy nebál označit to za akt státního terorismu,“ sdělil. Dodal, že útok byl prokazatelně spáchaný dvěma agenty vojenské ruské zpravodajské služby, která rozhodně nefunguje samostatně na základě vlastní úvahy. „Rozkaz k takovému útoku na území cizího suverénního státu musí vydat ta nejvyšší politická místa, takže není pochyb, že prezident (Vladimir) Putin o tom byl spraven a útok schválil,“ řekl Pavel.
„Rusko je pro nás bezpečnostní hrozbou, stejně jako pro ostatní země NATO,“ pokračoval prezident. Moskva proti nám podle něj vyvíjí aktivity, které rozhodně nejsou přátelského charakteru. Jako příklad zmínil kybernetické i hybridní hrozby. „Mezi hybridní hrozby se v poslední době zařazují i konkrétní fyzické akce. Jsou to konkrétní útoky na různá infrastrukturní zařízení. Takových útoků byla v Evropě celá řada. Rusko tímto způsobem zvyšuje tlak na vlády NATO a EU, aby byly méně aktivní v podpoře Ukrajiny nebo aby snížilo jejich důvěryhodnost před vlastními občany,“ dodal.
Důležitá je podle Pavla alespoň elementární důvěra v bezpečnostní služby. Důvěryhodnost českých služeb je podle něj mezi spojenci vysoká. „I proto jsou ochotny s nimi (českými tajnými službami) sdílet informace, které zvyšují naší bezpečnost,“ konstatoval. Podle prezidenta by bylo naivní se domnívat, že Moskva a Peking nevyvíjejí velice intenzivní zpravodajskou činnost ve všech zemích NATO a EU. „Je to činnost, která je zaměřena na to, aby situaci v našich zemích destabilizovala,“ doplnil.
Před stále agresivnějšími metodami ruské špionáže varují šéfové tajných služeb řady evropských států. Jejich cílem je podle nich vyvolat zmatek a nejistotu ve společnosti i podkopat důvěru v evropské bezpečnostní složky. V poslední době přibylo jak případů ruské špionáže, tak sabotáží proti civilním i vojenským cílům. Zejména v zemích, které podporují Ukrajinu v boji proti ruské invazi. „Ať už chceme, nebo ne, nacházíme se v přímém střetu s Ruskem a Putin nás za nepřátele označil už dávno,“ řekl ředitel Spolkové zpravodajské služby Bruno Kahl.
S Pavlovými slovy o státním terorismu v případě Vrbětic souhlasil v Událostech, komentářích i europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Výbuchy byly prý „budíček“. „Byla to zásadní informace, co Rusko představuje za hrozbu, a je třeba to vzít nesmírně vážně,“ uvedl Vondra.
Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) ve stejném pořadu prohlásil, že také souhlasí s prezidentem, že útoky se dají považovat za státní terorismus. Nechápe ale prý Pavlova slova v srpnovém rozhovoru pro server Novinky.cz, kde sdělil, že poškození plynovodů Nord Stream mohlo být legitimním cílem Ukrajinců.
„Myslím, že bychom měli používat jeden metr. Oba dva útoky byly teroristickým činem,“ uvedl Koten. Vondra s tím nesouhlasil, porovnání je podle něj nehorázné. Plynovod byl podle něj legitimním cílem po ruské invazi na Ukrajinu, nešlo tak o akt státního terorismu.
Žhář obviněný z terorismu mohl být placen Ruskem
V Česku se v posledních letech zvyšuje intenzita šíření proruské propagandy a kyberútoků, došlo i na žhářský útok.
Na začátku června letošního roku byl zadržen šestadvacetiletý Jihoameričan, který podle policie stojí za žhářským útokem v garážích dopravního podniku na Klíčově v Praze. Obviněn byl z terorismu. „Trestní stíhání probíhá vazebně a případem se stále zabývají naši kriminalisté z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě,“ sdělil mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Premiér Fiala se už v červnu vyjádřil o existujícím podezření, že útok byl financován a organizován z Ruska. Policie z mobilního telefonu zadrženého zjistila, že byl součástí uzavřené skupiny na síti Telegram, kde se řešily žhářské útoky. Podle BIS se jedná o běžné místo pro verbování ruských tajných služeb.
O možném ruském vlivu se mluví i v souvislosti se zářijovými bombovými výhrůžkami stovkám škol. Podobné problémy řešilo ve stejnou dobu i Slovensko. Česká police teď tvrdí, že už má konkrétní indicie o účtu, ze kterého výhrůžné e-maily byly rozesílány. Informace podle Moravčíka nasvědčují tomu, že byly posílány ze zahraničí.
Přibývá kybernetických útoků
Kybernetických incidentů bylo vloni v Česku o osmdesát procent víc než v roce 2022. Jde například o takzvané DDoS útoky, kdy v jeden čas několik aktérů paralyzuje konkrétní webové stránky. Špionáž a destruktivní činnosti pak často podle zjištění Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vyvíjí skupiny APT28 a 29. „Vyjádřili jsme veřejně, že skupina APT28 útočila na české státní instituce a že tato skupina je propojená na ruskou zpravodajskou službu GRU,“ uvedl náměstek ředitele NÚKIB Pavel Štěpáník.
„V komunitě nejsilnějších zpravodajských služeb světa panuje shoda, že Ruská federace je momentálně nejkomplexnější a nejagresivnější hrozbou pro světovou bezpečnost,“ zmínil mluvčí BIS Ladislav Šticha. I proto prezident Pavel varuje před rozdělováním společnosti. „Čím méně stabilní budeme a čím méně budeme jednotní v rámci našich organizací, tím snadněji se s námi bude Rusku a Číně manipulovat,“ řekl prezident. Podle BIS je současná situace ve světě stejně vyhrocená, jako byla naposledy na vrcholu studené války.
Paďourek: Dvě procenta HDP na obranu nebudou stačit
Podle varování německých tajných služeb bude Rusko do konce desetiletí schopné napadnout státy NATO. Vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti ministerstva vnitra Jan Paďourek v úterních Událostech, komentářích řekl, že takovou možnost považuje za nejvíce kritickou a krajní, ale v určité situaci zcela reálnou. Důležité je podle něj celou věc nepodceňovat a inspirovat se například v Polsku, které zásadním způsobem změnilo svoje investice do obrany. „Dokonce si myslím, že dvě procenta HDP nebudou stačit,“ zdůraznil. Současná vláda podle Paďourka pochopila, že bezpečnost je naprosto klíčová. „Rozpočet policie i hasičů se podařilo zvednout o zásadní čísla,“ doplnil. Peníze na obranu se podle něj utrácejí „víceméně efektivně“.
Německé tajné služby rovněž sdělily, že ze strany ruských tajných služeb přibývá agresivity, špionáží i sabotáží. „Myslím si, že čelíme naprosté změně taktiky ruských zpravodajských služeb,“ zmínil Paďourek. Jako příklad označil diverzní akce, které proběhly napříč Evropou. „Současná ruská taktika víceméně vychází z té sovětské. Už Sovětský svaz připravoval různé plány, programy a strategie, jakým způsobem diverzně působit, tehdy v západní Evropě nebo USA. Je nutno říci, že ruská strategie se od sovětské odlišuje v tom, že Sovětský svaz tuto strategii nikdy neuskutečnil, zatímco současné Rusko už ji realizuje“ doplnil.
Česko má podle Paďourka jako malý stát poměrně malé zpravodajské služby. „Naše síla spočívá v tom, že jsme součástí velkého celku. Nejsme na to sami, máme partnery, se kterými můžeme sdílet informace,“ zmínil Paďourek s odkazem na členství Česka v Severoatlantické alianci.
Po odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích stály ruské tajné služby, došlo k diplomatické roztržce, jejímž následkem bylo masivní vyhošťování diplomatů na obou stranách. Podle Paďourka tato situace ovlivnila spíše Rusko, protože západní Evropa nepoužívá diplomatické krytí tak masivně jako ruské tajné služby. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian upřesnil, že v Česku je aktuálně pouze sedm ruských diplomatů. Paďourek i Marian zároveň konstatovali, že jmenování nového velvyslance v Moskvě Daniela Koštovala neznamená změnu českého přístupu k Rusku. „Je to v kontextu toho, co dělají naši ostatní partneři, kteří také nedávno instalovali nové velvyslance,“ zmínil Paďourek.
