V Praze ve čtvrtek začalo dvoudenní neformální setkání ministrů zahraničí států Severoatlantické aliance (NATO). Na jeho okraj se koná řada bilaterálních schůzek. Při této příležitosti udělil prezident Petr Pavel generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie. Stoltenberga předtím přijal i premiér Petr Fiala (ODS), který řekl, že Česko plní závazek dvou procent výdajů HDP na obranu a bude ho naplňovat i v dalších letech. Stoltenberg ocenil Česko jako svého partnera a také to, jakou práci země vykonala ve své muniční iniciativě.
Stoltenberg se zásadním způsobem zasloužil o upevňování demokracie a stability ve střední a východní Evropě, řekl v prohlášení na úvod ceremoniálu vedoucí prezidentské kanceláře Milan Vašina. „Jsem opravdu rád, že dnes mohu předat ocenění, které jednoznačně souvisí s naším členstvím v NATO,“ uvedl Pavel a dodal, že posledních 25 let bylo rozhodně úspěšným obdobím.
„Bylo to období bezpečí, prosperity a svobody a naše členství v NATO na tom má zásadní podíl. Mohu dodat, že na tomto úspěchu nesete osobní podíl i vy osobně. Vaše dlouhé a úspěšné působení v roli generálního tajemníka NATO se letos po deseti letech završí. Za tu dobu se významně proměnilo mezinárodní prostředí a s ním také vaší zásluhou celé NATO. Mimo jiné se rozšířil počet členů Aliance na 32,“ uvedl Pavel, který také v minulosti se Stoltenbergem po tři roky působil ve vedení NATO.
Zlomovým bodem byl podle Pavla začátek plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, odkdy spojenci pod Stoltenbergovým vedením poskytovali ukrajinským obráncům bezprecedentní podporu a zároveň zajišťovali obranu území NATO. Aliance podle prezidenta zůstává vojensky silná a zároveň se stává politicky silnější a zaujímá globálnější přístup. Zmínil také navyšování rozpočtů na obranu v jednotlivých členských státech. „V letošním roce se očekává, že 18 spojenců včetně Česka vynaloží na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu,“ podotkl Pavel.
„Tím vším jste Alianci prováděl s rozhodností a se šarmantním humorem sobě vlastním, který není ve Skandinávii tak úplně obvyklý,“ poznamenala hlava státu. „Cílem NATO není vést válku, ale válce předcházet především cestou odrazování případných agresorů od jejich úmyslů,“ konstatoval. Označil to za motivaci všech zemí, které se do Aliance snaží vstoupit, neboť ji vnímají jako společenství přinášející mír, bezpečí, spolupráci a demokracii.
Stoltenberg: Česko je spolehlivý a ceněný partner
Stoltenberg předtím při schůzce s Fialou označil Česko za spolehlivého a ceněného partnera v NATO. Připomněl, že plní závazek dávat dvě procenta HDP na obranu, ale i činnost českých vojáků v zahraničí a podporu Ukrajině. „Českou muniční iniciativu vnímám jako velmi významnou. Je dobrá zpráva, že první dodávky přijdou velmi brzy a poté budou kontinuální,“ řekl. Fialovi poděkoval za iniciativu i důležitou práci, kterou kvůli ní odvedl.
Poděkoval také za nynější setkání, což je podle něj velmi důležitá chvíle v přípravě pro nadcházející summit NATO ve Washingtonu, který se bude konat v červenci. „Budeme se věnovat společné bezpečnosti, posílení spolupráce s partnery a také posílení podpory Ukrajiny. Ukrajina se statečně brání, ale výzvy jsou stále větší – může zvítězit jen s podporou spojenců,“ uvedl Stoltenberg.
Fiala poznamenal, že si je Česko dobře vědomo toho, že je NATO zárukou bezpečnosti s tím, že bude činit konkrétní kroky, které českou roli v Severoatlantické alianci posílí. „Připomínám že jsme splnili v letošním roce závazek výdajů dvou procent HDP na obranu. Plníme tento závazek poprvé od roku 2005 a budeme jej plnit i v dalších letech,“ prohlásil Fiala.
Fiala: Evropa by měla převzít větší odpovědnost za svou obranu v rámci NATO
Poukázal také na to, že se do takzvané české muniční iniciativy na pomoc Ukrajině dosud zapojilo patnáct států. „Aktuální výše vybraných finančních prostředků je 1,6 miliardy eur,“ vyčíslil s tím, že první dodávky munice mohou Ukrajinci očekávat v příštích dnech a že statisíce nábojů budou dodány ještě v letošním roce. Dodal, že v Česku je také výrazná tendence k modernizaci obranného průmyslu.
Zmínil rovněž, že Česko podporuje větší úlohu států EU v rámci Severoatlantické aliance. „Jsme si jisti, že Evropa by měla převzít větší odpovědnost za svou obranu v rámci NATO,“ uvedl Fiala s tím, že investicí do evropské obrany se posiluje evropský pilíř NATO, euroatlantická vazba, na které je Aliance postavena. „To je podle nás jediná správná cesta, jak zlepšit bezpečnostní situaci a jak učinit NATO ještě efektivnější a silnější.“
Generálního tajemníka Fiala informoval také o úterním jednání, na které do Prahy pozval pětici evropských státníků aktivních v pomoci Ukrajině a ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala. Vedle české muniční iniciativy probírali pomoc v protivzdušné obraně země a spolupráci na rozvoji obranného průmyslu.
Zasedání v Praze je připomenutím letošního 25. výročí členství Česka v NATO a 75. výročí od založení Aliance. Podle ministerstva zahraničí jde o největší alianční akci v Česku od summitu NATO v Praze v roce 2002. Vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální ministerstva zahraničí a budoucí český velvyslanec při NATO David Konecký řekl, že jednání slouží k tomu, aby ministři projednali citlivé záležitosti, u nichž mohou být nejasnosti. Jednání je velmi úzce spojené s úspěchem nadcházejícího summitu ve Washingtonu.
