Za čtvrtek přibylo přes třináct tisíc nakažených, stoupá počet lidí s covidem v nemocnicích

Ve čtvrtek laboratoře v Česku odhalily 13 374 případů koronaviru. Je to bezmála o tři tisíce víc než před týdnem. Jde ale o nižší číslo než v rekordní úterý, kdy přibylo přes dvaadvacet tisíc nakažených, i než ve středeční státní svátek s víc než čtrnácti tisíci prokázanými případy. Počet lidí, kteří s covidem skončili v nemocnicích, stoupl na 4750. Téměř sedm set z nich je v těžkém stavu. V některých nemocnicích chybí už protilátkové léky, ministerstvo zdravotnictví objednalo další – dorazit by měly příští týden. Česko je aktuálně podle nákaz covidem za týden pátou nejvíc zasaženou zemí EU.

On-line přenos

Koronavirus - listopad

  • 9:32
    Česko

    V Moravskoslezském kraji za pondělí přibylo 1708 nově nakažených koronavirem. Přírůstek je o více než čtvrtinu nižší, než tomu bylo před týdnem.

  • 23:18

    Kanada kvůli variantě omikron nařídila, aby všichni cizinci s výjimkou Američanů při příletu do země podstoupili test na koronavirus. Ottawa také rozšířila seznam zemí, jejichž občané do Kanady vůbec nesmějí cestovat - nově se zákaz týká i lidí z Nigérie, Egypta a Malawi a cizinců, kteří v těchto zemích v posledních dvou týdnech pobývali, napsala agentura Reuters.

  • 19:54

    Francie za uplynulý den zaznamenala 47 177 nově nakažených koronavirem. Jde o nejvyšší přírůstek od 8. dubna, kdy vrcholila třetí vlna epidemie.

Setrvale roste takzvané incidenční číslo, tedy počet nově nakažených za uplynulých sedm dní na sto tisíc obyvatel, k pátku stouplo z 819 na 847. Mezi kraji ale zůstávají značné rozdíly. Nejvíc se nákaza šíří na Moravě, kdy v Olomouckém kraji připadá 1241 případů za týden na sto tisíc obyvatel, přes tisícovku je také v Jihomoravském a Zlínském kraji a Moravskoslezský kraj se k této hranici blíží. Nejnižší je incidenční číslo nadále v Karlovarském kraji s 292 případy na sto tisíc obyvatel.

Z celkového počtu přes třináct tisíc pozitivních testů bylo uplynulý den zjištěno 1323 nákaz u rizikové skupiny lidí starších 65 let. V mezitýdenním srovnání přibylo odhalených případů, i když se méně testovalo. Před týdnem provedly laboratoře asi 122 tisíc testů, tento čtvrtek analyzovaly zhruba 91 tisíc vzorků.

Stále vysoká je pozitivita testů, což svědčí o zrychlování epidemie –⁠ u takzvané diagnostické a klinické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, je podle průměru za poslední týden pozitivní každý třetí vzorek. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních stoupl za týden skoro o tři procentní body na 16,6 procenta. U nejvyužívanějších preventivních a plošných testů bylo ve čtvrtek pozitivních šest procent vzorků, podobně jako o týden dřív.

Za celou dobu epidemie se v Česku prokazatelně nakazilo koronavirem už víc než 1,96 milionu obyvatel. Většina se vyléčila a 31 879 dosud s nákazou zemřelo. Denní počty obětí se v poslední době pohybují ve vyšších desítkách. V pondělí zemřelo podle aktualizovaných údajů ministerstva 89 lidí s covidem, což byl nejvyšší denní počet zemřelých od poloviny dubna. Podobné množství lidí zemřelo za celý červenec, srpen a září dohromady.

Politici i odborníci apelují na občany, aby se nechali očkovat, případně si nechali podat posilující dávku vakcíny. Zmírní tak riziko nákazy, hospitalizace, těžkého průběhu nemoci i úmrtí. Ve čtvrtek zdravotníci v Česku aplikovali téměř 46 500 dávek očkovací látky, asi o dva tisíce víc než ve stejný den minulého týdne. Pro posilující dávku si přišlo dohromady bezmála 565 tisíc lidí, to je zatím necelá polovina těch, kteří na ni půl roku po ukončené vakcinaci mají nárok.

Česko je podle nákaz covidem za týden pátou nejvíc zasaženou zemí EU

Denní nárůsty počtu nákaz v Česku stoupají zhruba od začátku září, poslední měsíc rostou velmi prudce. V polovině října se ještě pohybovaly kolem 1500 nově nakažených za den, na začátku listopadu už činily skoro deset tisíc denně a tento týden překonaly hranici dvaadvaceti tisíc, což bylo nejvíc za jeden den za celou dobu epidemie.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška epidemie dál zrychluje. Nelze přesně říci, kdy nastane absolutní vrchol a kdy se epidemie vyčerpá. Do konce roku ale určitě začne brzdit nebo i klesat, soudí.

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je nyní Česko pátou nejvíc zasaženou zemí EU, vyplývá z dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC). Nejhorší situace je stále ve Slovinsku s 1082 případy na sto tisíc obyvatel za sedm dní, druhé zůstává Slovensko s 924 a třetí je Rakousko s 891 případy.

Nejvíce mrtvých v přepočtu na obyvatele za poslední dva týdny má v rámci EU stále Bulharsko, dále Lotyšsko a Rumunsko. Česko je se čtyřmi desítkami mrtvých na milion obyvatel za sedm dní osmou nejvíce postiženou zemí v Evropské unii.  

Testování ve školách bude pokračovat, přidají se i firmy

Vláda v pátek také potvrdila další zpřísnění protiepidemických opatření, které oznámila už ve čtvrtek. Kvůli prudce se zhoršující epidemické situaci se od pondělí 22. listopadu přestanou uznávat testy na covid jako covidový certifikát. Lidé se při vstupu do restaurací, hotelů, provozoven služeb či na hromadné akce budou muset prokázat už jen kompletním očkováním nebo dokladem o prodělání covidu v posledních šesti měsících.

Bude také pokračovat testování ve školách a začnou se pravidelně testovat i neočkovaní zaměstnanci ve firmách. Ministři v demisi schválili také krizové ošetřovné ve výši osmdesát procent základu výdělku a příspěvek až 370 korun za den v karanténě. Česko nebude podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) následovat příklad Rakouska, které vyhlásilo plošnou uzávěru a povinné očkování proti covidu.

Ministerstvo objednalo další protilátkové léky

Ministerstvo zdravotnictví objednalo další dodávky monoklonálních protilátek, tedy léků, které chrání nakaženého covidem-19 před těžkým průběhem nemoci. Dorazit by měly příští týden, potvdil mluvčí resortu Daniel Köppl. V některých nemocnicích léky už chybí, podle Köppla ale v Česku je ještě asi devět tisíc dávek, nyní se přerozdělují.

„K 15. listopadu měly lékárny 11 797 dávek, nyní by měla být zásoba asi devět tisíc dávek,“ uvedl Köppl. Týdně se podle něj spotřebuje asi 2500 až tři tisíce dávek, což by i s rezervou mělo vystačit na další dva týdny. V příštím týdnu by pak do Česka měly dorazit další, celkem se podle něho jedná asi o 24 tisíc dávek. Nově by si léky měly objednávat samy nemocniční lékárny, dodal.

Fakultní nemocnice Motol, která spolu s FN Brno distribuuje lék od firmy Regeneron, podle vedoucího tamní lékárny Petra Horáka zastavila předávání léků do dalších nemocnic. Distribuci zastavila i zmíněná brněnská nemocnice, má pouze měsíční zásobu pro vlastní potřebu, řekla její mluvčí Veronika Plachá.

„Bohužel už nemůžeme dalším nemocnicím dodávat nic, včera o tom byly všechny nemocniční lékárny informovány,“ sdělil Horák. Motol jenom za listopad rozdělil ostatním nemocnicím přes 4300 dávek tohoto léku; regeneron sama nemocnice podle informací praktických lékařů dál podává, termíny jsou ale zaplněné.

Druhý lék od firmy Eli Lilly distribuuje ostatním nemocnicím Fakultní Thomayerova nemocnice. Informace o jejích zásobách ČTK zjišťuje.O nedostatku léků na svém webu informovala už například příbramská nemocnice. „Jsme nuceni oznámit, že od pondělí 22. listopadu je pozastavena aplikace monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2 z důvodu jejich nedostatku v rámci České republiky,“ uvedla.

Upozornila na to na Twitteru i středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Proč se bude muset zastavit aplikace v nemocnicích? Proč není dostatek něčeho, co funguje?“ napsala. Později doplnila, že podle jejích informací by bamlanivimabu by do Česka mělo dorazit 23. listopadu pět set balení a lék od Regeneronu přijde 10. prosince.

Mluvčí nemocnice Martin Janota v pátek řekl, že na tento den protilátky pro objednané pacienty ještě jsou, ale od pondělí už je aplikace pozastavena. „Nemocnice má ještě železnou zásobu pro extrémně rizikové pacienty, ale to je opravdu v jednotkách kusů,“ dodal.

Co se týká dalších středočeských nemocnicích, tak Pecková doplnila, že Příbram a Kladno mají zásoby monoklonálních látek na víkend, Benešov a Kolín přibližně na pět až sedm dní, Mladá Boleslav na zhruba deset dní. „Potřeby budeme pokrývat maximální redistribucí mezi centry,“ uvedla na Twitteru. 

 Monoklonální protilátky se podávají nakaženým ve formě infuze. Brání šíření viru v těle a chrání před vážným průběhem nemoci. Musí se ale podat v časné fázi onemocnění. Pacient je může dostat asi v osmdesáti nemocnicích, které mají urgentní příjem, na základě žádanky od praktického lékaře či specialisty. 

Experimentální léky jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, jedna infuze stojí zhruba šedesát tisíc korun. Přibližně podobnou částku, 53 tisíc korun, zdravotní pojišťovna platí za týden pobytu pacienta s covidem  na běžném lůžku, na jednotce intenzivní péče pak téměř 440 tisíc korun. Právě hospitalizacím mají nové léky zabránit. Jedna dávka očkování včetně aplikace stojí řádově stovky korun.

Hejtman Suchánek: Vláda během sílící epidemie omezila komunikaci s kraji

Olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN) kritizoval dosluhující vládu Andreje Babiše (ANO) za to, že v době sílící epidemie nového koronaviru výrazně omezila komunikaci s krajskými samosprávami a nekoordinuje s nimi další postup. „I v této obecně kritické situaci jsme už dva týdny neměli obvyklé videokonference hejtmanů a části vlády,“ řekl Suchánek.

Hejtmanům podle Suchánka chybí od členů vlády informace, jak bude stát v boji se sílící pandemií dál pokračovat. „Chápu, že vláda je v demisi a vlastně už se cítí být někde jinde. Přesto všechno je to tomu covidu úplně jedno, jestli máme vládu v demisi. A je mu jedno, jestli starou vládu už nemáme a novou nemáme ještě. Toto prostě není parametr, který by nám příliš pomáhal,“ uvedl.

Zatím poslední videokonference s hejtmany se podle Suchánka před dvěma týdny zúčastnil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), ministr školství Robert Plaga (za ANO), ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Další videokonference s členy vlády je podle Suchánka naplánována až na příští týden v úterý. „Jsem z toho otrávený, protože ty instrukce nejsou,“ dodal hejtman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 7 mminutami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 9 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 11 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 12 hhodinami
Načítání...