Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Nahrávám video

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.

Optický kabel je vlákno vyrobené z křemíku o tloušťce 0,2–0,5 milimetru, bývá ještě pokryto ochranným obalem z polymeru, popisuje web Ukrajinska pravda (UP). Při pohybu se vleče za dronem, usazuje se úplně všude a zůstane na místě, i když dron exploduje. Vlákno nerezaví a pomalu se rozkládá.

Ukrajinci a Rusové používají každý měsíc nejméně sto tisíc takových bezpilotních strojů, píše UP s odkazem na veřejně dostupné údaje o dodávkách dronů s optickými vlákny. „Délka kabelu na jedné cívce může přesáhnout deset kilometrů. Jinými slovy, ukrajinské území nyní pokrývají miliony kilometrů optických vláken,“ uvádí web.

Vlákna se neusazují jen v bojových zónách, ale šíří se dál, dostávají se do půdy a pokrývají stromy. Představují tak nebezpečí pro zvířata, která se do nich zamotávají a mnohá se nedokáží sama vyprostit. Zaplést se do nich mohou také stroje i lidé.

Optická vlákna z ruských dronů u města Čais Jar v Doněcké oblasti (říjen 2025)
Zdroj: Reuters/24th King Danylo Separate Mechanized Brigade of the Ukrainian Armed Forces

Mikroplasty a vliv na pěstování plodin

Zatímco úhyn polapených zvířat má jasný negativní vliv na ekosystém, další dopady na životní prostředí nejsou zcela zřejmé, uvádějí analytici z Pracovní skupiny pro environmentální následky války na Ukrajině (UWEC).

Experti podle nich mimo jiné zkoumají vliv mikroplastů, na které se mohou časem rozpadnout polymery použité při výrobě optických vláken. Jestli a jak velké představují nebezpečí, se ale zatím neshodnou.

UP dodává, že zřejmý není ani dopad na zemědělství. Podle Oleha Chomenka z Ukrajinského agropodnikatelského klubu je nepravděpodobné, že by kontaminovaná půda byla v příštích deseti letech obdělávána, a je proto předčasné mluvit o dopadu na sklizeň. Napřed bude třeba zjistit, co – a jestli vůbec něco – tam bude možné pěstovat.

Optická vlákna z ruských dronů u města Kosťantynivka v Doněcké oblasti (květen 2025)
Zdroj: Reuters/93rd Kholodnyi Yar Separate Mechanized Brigade of the Ukrainian Armed Forces

Nevybuchlé drony a pronikání do půdy

Jasné už ale teď je, že velmi složitá bude likvidace sítí z optických vláken. Nehledě na případné environmentální dopady totiž musejí být odstraněny i kvůli následnému odminování frontových oblastí. Právě i čištění území od vláken přitom může být nebezpečné, píše UP s odvoláním na experta na odminování z Rozvojového programu OSN (UNDP) na Ukrajině Edwarda Crowthera.

Do vláken v krajině se totiž může zamotat munice a také na konci kabelů mohou být nevybuchlé drony. Bude proto třeba zkontrolovat každé vlákno zvlášť, což čištění území od tohoto odpadu zpomalí.

Neodstraněné kabely by navíc mohly poškodit odminovávací stroje a do jejich sítí, které jsou často špatně viditelné, se mohou chytit i průzkumné drony mapující oblast a zřítit se.

Dlouhá doba, která vzhledem k přetrvávajícímu válečnému nebezpečí pravděpodobně bude předcházet vyčištění území od optických vláken z dronů, zase nahrává tomu, že kabely budou celé roky pronikat do půdy a zarůstat lesem, a detektory kovů je už ani nebudou schopné odhalit.

„Nerušitelný dron“

I přes tyto negativní dopady jsou drony na optickém vlákně důležitou součástí výzbroje Ruska i Ukrajiny. Oproti typům řízeným bezdrátově je totiž nelze rušit prostředky elektronického boje.

„Pro vojáky je velmi těžké tyto drony detekovat, protože signál je spojený se samotným operátorem,“ popsala dříve zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová a dodala, že ve chvíli, kdy na člověka letí takový dron, nemá napadený šanci vlákno přeříznout.

Nahrávám video

„Výsledkem je v podstatě nerušitelný dron schopný zasáhnout na vzdálenost přes třicet kilometrů s naprostou přesností a křišťálově čistým vstupním kanálem,“ uvádí analytik Vlad Sutea v analýze pro Atlantic Council s tím, že tyto stroje tak mohou operovat v místech, kam se konvenční drony dostanou jen s obtížemi nebo vůbec.

Dosah těchto dronů je ale stále limitovaný a i samotný kabel se může poškodit nebo zamotat. „(Ale) pokud člověk ví, co dělá, je to naprosto smrtící,“ řekl agentuře AP Robert Tollast z think tanku Royal United Services Institute (RUSI). Takový dron podle něj může jednoduše létat nízko nad zemí a nepozorovaně se přiblížit k cíli.

„Pokud jsou piloti zkušení, mohou s těmito drony létat velmi nízko a mezi stromy v lese nebo ve stromořadí. Pokud létáte s běžným dronem, tak stromy blokují signál, pokud nemáte poblíž retranslační zařízení,“ citoval web listu The Guardian velitele jedné z ukrajinských dronových jednotek Jurije Fedorenka.

Drony s optovláknem pomohly Rusům získat zpět Kurskou oblast

Drony na optickém vlákně se v ruské válce proti Ukrajině začaly ve velkém používat v souvislosti s ukrajinským vpádem do ruské Kurské oblasti v srpnu 2024. Jejich nasazení výrazně pomohlo Rusům získat region zpět.

„Území, které Ukrajina v Kurské oblasti kontrolovala, bylo závislé na jediné logistické trase vedoucí z ukrajinského města Sumy do ruského města Sudža,“ připomíná analytik Sutea s tím, že kontrola ruských dronů s optickým vláknem nad touto trasou učinila ukrajinskou přítomnost v Kurské oblasti neudržitelnou.

„Naše logistika se prostě zhroutila. Drony s optickými vlákny monitorovaly všechny trasy, takže nebylo možné doručit munici ani zásoby,“ popsal tehdejší situaci webu The Kyiv Independent ukrajinský zdravotník Dmytro sloužící na frontě.

Drony s optickými vlákny se později rozšířily i na další úseky fronty a dnes už patří mezi základní zbraně. Zatímco zpočátku měli v jejich využívání navrch Rusové, Ukrajinci je postupně dohnali, uzavřel Sutea.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko končí s praxí odstřiženého rodiče. Zavádí možnost sdílené péče po rozvodu

Japonsko nově umožňuje rozvedeným rodičům dosáhnout společné péče o děti – jde o největší právní změnu v této oblasti za sto let, která vyvolala v zemi smíšené reakce. Kritici dosavadní praxe, tedy výhradní péče, argumentovali psychickou újmou i častými únosy dětí. Podle průzkumu z roku 2021 třetina dětí úplně ztratí kontakt s druhým rodičem, napsal list The Guardian. Odpůrci změn se obávají, že stát nedokáže ochránit oběti zneužívání.
před 34 mminutami

Americká armáda oznámila útoky na jihu Íránu, označila je za sebeobranu

Americká armáda podle oblastního velitelství amerických sil na Blízkém východě CENTCOM zaútočila v jižním Íránu na cíle, mezi nimiž byly lodě pokoušející se klást miny a odpalovací rampy. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Velitelství v prohlášení označilo pondělní útoky za sebeobranu a doplnilo, že si při pokračujícím příměří zachovává zdrženlivost. Americký ministr zahraničí Marco Rubio po úderech uvedl, že dohoda s Íránem je stále možná.
01:57Aktualizovánopřed 37 mminutami

Sítě z optických vláken dronů zahlcují východ Ukrajiny

Miliony kilometrů průhledných sítí pokrývají krajinu i obce na východě Ukrajiny. Jde o pozůstatky dronů, které fungují na kabelech s optickými vlákny. Oproti dálkově řízeným bezpilotním strojům jsou odolné proti rušení, a proto je v rusko-ukrajinské válce hojně využívají obě strany. Dopad zahlcení krajiny vlákny na životní prostředí není zcela jasný, stejně jako způsob jejich likvidace, která může ztížit budoucí odminování.
před 1 hhodinou

VideoPoláci se v armádních kurzech učí zvládat krizové situace, zájem mají tisíce lidí

Nácvik záchrany života na plastové figuríně, příprava na evakuaci při masivních výpadcích proudu nebo povodních či školení kybernetické ochrany. I tak vypadá výuka polské armády pro lepší připravenost lidí na krizové situace. Cvičení se konají každý víkend od března až do konce léta ve městech napříč Polskem. Program nazvaný „V pohotovosti“ funguje od loňského roku a absolvovalo ho na sedmnáct tisíc lidí. Letos armáda očekává ještě vyšší zájem.
před 1 hhodinou

Rusko oznámilo nové údery na Kyjev, cizince vyzývá k odchodu

Ruské ministerstvo zahraničí v pondělí uvedlo, že za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje „odvetné“ údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Moskva rovněž vyzvala zahraniční občany i diplomaty, aby město opustili. České ministerstvo zahraničí sdělilo, že situaci pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. Ukrajina se již pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Íránský prezident nařídil obnovit připojení k internetu, píší média

Íránský prezident Masúd Pezeškján podle státních médií nařídil obnovu internetového připojení v zemi, uvedla v pondělí agentura Reuters, podle které tamní média citují mluvčího ministerstva komunikací. Připojení k internetu úřady v zemi blokují nepřetržitě 87 dní, připomněla organizace NetBlocks.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoŽádný útok nebyl tak intenzivní, popsal Čech ruský nálet na Ukrajinu

Realitu nedávného masivního ruského útoku na Ukrajinu zažil i český zdravotník Jan Doucha. Ten úderů zažil již několik, žádný však prý nebyl takto intenzivní. Nejvážněji zraněné odvážely sanitky okamžitě. Doucha poskytoval pomoc lehce zraněným, tři pacienty pak převezl do přeplněné nemocnice. Nejmladšímu zraněnému nebyl ani rok, nejstaršímu devětadevadesát. Rusové navíc pokračovali v útocích i během záchranných prací. „Když jsme ženu předávali sanitce, tak začal poplach a za dvě tři minuty nad námi proletěl (dron) Šáhed,“ popsal situaci dobrovolný záchranář Dmytro Maksymovyč. Doucha jezdí na Ukrajinu pomáhat s převozem zraněných do českých nemocnic pravidelně. A říká, že ani tento útok na tom nic nezmění.
před 11 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 12 hhodinami
Načítání...