Česko udělilo ukrajinským uprchlíkům od začátku války už přes 236 tisíc speciálních víz. Nejvíc lidí chodí do asistenčního střediska v pražském Kongresovém centru. Za neděli tam odbavili 1071 lidí, téměř o 250 více než v sobotu. Pražský magistrát zaplatí ukrajinským uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden pobytu stravu. Město jim tak uhradí jídlo až do výše 200 korun denně.
Od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu přišlo do České republiky podle odhadů kolem 300 tisíc uprchlíků. Téměř polovinu z nich tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy. Nejvíc Ukrajinců mezi kraji registruje hlavní město. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je pravděpodobně vyšší.
Uprchlíci před válkou dostávají od minulého úterý víza za účelem dočasné ochrany, která nahradila předtím vydávaná speciální dlouhodobá víza. Mohou tak pobývat na území České republiky až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a nárok na další asistenci, například při ubytování.
U české cizinecké policie se dosud zaregistrovalo 128 352 lidí, kteří utekli z Ukrajiny před ruskou invazí. V neděli se nahlásilo 1808 lidí. Svůj pobyt nemusí hlásit děti do 15 let, kterých je podle posledních údajů ministerstva vnitra mezi uprchlíky přes pětatřicet procent.
Do systému veřejného zdravotního pojištění se v Česku dosud přihlásilo více než 240 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Vyplývá to z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která po jednání správní rady prezentoval její předseda Tom Philipp.
Uprchlíci se mohou registrovat u kterékoliv ze sedmi zdravotních pojišťoven v Česku, celková čísla tak mohou být vyšší. VZP má pobočky přímo na osmnácti krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, ostatní pojišťovny registrují nové pojištěnce na svých běžných pobočkách.
Kulturně blízká skupina
Podle sociálního geografa Dušana Drbohlava z Univerzity Karlovy se migrační vlna způsobená válkou na Ukrajině liší oproti roku 2015, kdy lidé prchali před konflikty na Blízkém východě, tím, že jde o kulturně blízkou skupinu obyvatel. „Poměrně specifickou, s velkým zastoupením žen a dětí. Děti u nás tvoří až kolem padesáti procent, to je velmi neobvyklé,“ vyčísluje.
„Díky systému akceptování dočasného útočiště, toho systému, který byl přijat v roce 2001, se velmi rychle umožnilo to, že se příjezd a humanitární pomoc propojuje s jejich integrací do dané hostující společnosti a na trh práce,“ všímá si geograf. Normální systém azylové pomoci to podle něj neumožňuje, protože zabere více času.
Drbohlav si všímá i paralel s útěkem Ukrajinců, který následoval po ruské anexi Krymu v roce 2014. „Migrace může přijít v určitých krocích a u vynucené migrace se to tak ukazovalo, že nejprve skutečně přichází část rodiny a až poté přichází další členové rodiny.“ Srovnávání obou vln je ale podle něj nepřesné.
Pražské asistenční centrum
Asistenční středisko pomoci Ukrajincům v Kongresovém centru Praha v neděli odbavilo 1071 lidí, kteří do Česka uprchli před ruskou invazí. Je to o téměř 250 lidí více než v sobotu. Zájem ale v posledních dnech spíše klesá. Na středisko, které je společné pro Prahu a Středočeský kraj, se podle pražských hasičů dosud obrátilo téměř 58 524 uprchlíků.
Zájem o služby pražského asistenčního střediska se postupně snižuje, nárůst mezi sobotou a nedělí je spíše výjimkou. Zatímco 8. a 9. března odbavilo centrum přes 3600 žadatelů o pomoc, v dalších dnech klesly jejich počty pod tři tisíce. Maximem v uplynulém týdnu bylo pondělních 1937 odbavených uprchlíků. V sobotu počet lidí, kterým v centru pomohli, poprvé klesl pod tisíc.
Do poloviny dubna se pražské středisko přesune z Kongresového centra do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech. Kapacita nového centra bude oproti KCP o něco menší, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí.
Praha proplatí uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden stravu
Pražský magistrát zaplatí ukrajinským uprchlíkům v nouzovém ubytování první týden pobytu stravu. Město jim uhradí jídlo až do výše 200 korun denně. Vedení Prahy rovněž schválilo už avizovaný příplatek 140 korun ke státnímu příspěvku 250 korun na ubytování uprchlíků, sdělil primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
Na obě opatření má město nyní vyčleněno 80 milionů korun. Příspěvek na jídlo se týká nově příchozích uprchlíků, kteří jsou umístěni v nouzovém ubytování, tedy hostelech, hotelech či vysokoškolských kolejích. Na rozdíl od nouzových přístřeší, což jsou například školní tělocvičny, jim v nich není poskytnuta strava.
„Ti lidé nemají peníze. Tak jsme se rozhodli, že jim zaplatíme první týden stravy, a to ať už v tom ubytovacím zařízení, nebo někde jinde, nebo jim bude dovezeno,“ poznamenal náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN).
Radní schválili také avizovaný příplatek ke státnímu příspěvku na ubytování. Ke státním 250 korunám město přidá ze svého 140 korun. Primátor řekl, že stát původně městům a obcím doporučil přidat ke státnímu příspěvku polovinu státní částky.
Nedostatek sociálních služeb
Uprchlická vlna lidí z Ukrajiny vystupňovala problémy s nedostatkem sociálních služeb. Už před příchodem uprchlíků byly například v Praze nedostatečné kapacity pobytových sociálních služeb pro seniory, chyběli mimo jiné také psychologové a psychiatři pro děti. Podle pražské radní Mileny Johnové (Praha Sobě) bude potřeba, aby vznikly nové kapacity pro ukrajinské uprchlíky.
Městské části i organizace nabízející sociální služby už musely řešit případy, kdy uprchlíci z Ukrajiny potřebují zvláštní péči. „Řešili jsme třeba ubytování pro maminku s asi šestnáctiletým synem, který má autismus s chováním náročným na péči. Byl ubytován v hromadném nouzovém ubytovacím zařízení a to byl problém,“ popsala Johnová.
Z Ukrajiny přicházejí také senioři, kteří potřebují umístit do domova pro seniory, nebo vozíčkáři, pro které se shání bezbariérové ubytování. Potřeba bude podle Johnové taktéž péče psychologů, psychoterapeutů a psychiatrů. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že jeho resort připraví zvláštní dotace pro sociální služby na pokrytí nákladů na péči o uprchlíky z Ukrajiny.
Vondrák: Musíme vyřešit proplácení nákladů
V Moravskoslezském kraji se dosud prostřednictvím Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) zaregistrovalo 12 229 uprchlíků. Asi pro tři tisíce z nich se hledalo ubytování, ostatní si ho zařídili sami. Nejvíc lidí zůstává v Ostravě a Frýdku-Místku, nejméně na Bruntálsku, sdělil hejtman Ivo Vondrák (ANO).
„Dochází ke zpomalení přílivu uprchlíků z Ukrajiny, což je dobrá zpráva. Na druhou stranu se stále udržuje počet lidí, kteří požadují ubytování, dokonce je možná i trochu vyšší. Dneska je to asi 60 až 70 uprchlíků za den,“ konstatoval v pondělí hejtman. Kvůli nižšímu počtu nově příchozích uprchlíků kraj předpokládá, že sníží kapacitu centra.
Hejtman chce v úterý se zástupci resortu vnitra řešit i proplácení nákladů, které jsou spojeny s pobytem běženců v kraji. Zatím podle něj kraj vše hradí z vlastních prostředků. Z vyčleněných deseti milionů korun už vyčerpal šest. „To je věc, která si myslím, že bude prioritou číslo jedna, kterou budeme jako hejtmani probírat se zástupci ministerstva vnitra, protože tady nejde ani tak o kraj, který je schopen si ty peníze zajistit, ale to ubytování se zajišťuje také v menších obcích, které samozřejmě takové rozpočtové možnosti nemají,“ řekl Vondrák.
Kraje podle Vondráka kromě ubytování a práce pro uprchlíky musí řešit hlavně situaci ve zdravotnictví a starat se o nemocnice. V případě integrace ukrajinských dětí do českých škol musí podle něj říct resort školství, potažmo vláda, kolik prostředků na jejich začlenění uvolní. „Abychom mohli plánovat, musíme vědět, kolik máme prostředků, abychom pro tyto děti mohli zajistit doučování. Čekáme na to, jaké další kroky se naplánují,“ dodal v Interview ČT24. I když podle něj kraje mají nějaké rezervy, tak tyto peníze jdou většinou na investice a nikoliv do školství.
Vondrák dále uvedl, že zvedne ruku ve sněmovně pro prodloužení nouzového stavu. „Ten požadavek na třicet dní je naprosto legitimní, já bych byl i pro ten konec května,“ podotkl moravskoslezský hejtman.
„Naše kapacity přijímat uprchlíky jsou už naplněny,“ upozornil v pořadu Události, komentáře místopředseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO). Vítá tedy solidární plán EU, který má zajistit lepší koordinaci péče o uprchlíky. Země Evropské unie by si mezi sebe měly solidárně dělit lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí, tento systém by však měl být zcela dobrovolný.
„Praxe ukáže, zda to bude fungovat,“ myslí si místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Prohlásil, že není zastáncem kvót a domnívá se, že je na svobodné vůli běženců, do jaké země se rozhodnou jít.
Jiří Mašek ale připomněl, že místo registrace je pro ukrajinské uprchlíky závazné. „Získávají jakési domovské právo. Sice pak mohou cestovat po Evropě, ale jako turisté. Pokud se toto nezmění, tak budeme ještě velice rádi za možnost jejich relokace,“ uvedl Mašek.
Příchozí z Ukrajiny by mohli pokrýt dvacet tisíc pracovních míst ve Středočeském kraji
Ukrajinští uprchlíci by podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) mohli ve Středočeském kraji teoreticky pokrýt dvacet tisíc volných pracovních míst, bude se ale potřeba postarat o jejich děti. Podle dosavadních informací bylo vydáno vízum s uvedením bydliště ve Středočeském kraji 34 575 lidem, což je v tuzemsku druhý nejvyšší počet po Praze.
Dlouhodobě neobsazených míst v regionu bylo na konci února 67 tisíc, uvedla Pecková po jednání krajského zastupitelstva.
Prodloužení nouzového stavu
Vláda chce kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků prodloužit nouzový stav do konce května. „Poctivě říkáme, že do konce května budeme nouzový stav potřebovat, potom uvidíme co dál,“ řekl v neděli premiér Petr Fiala (ODS) v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Podle premiéra je jasné, že za třicet dnů se vláda s uprchlickou vlnou nevypořádá. „Do Česka přišlo 300 tisíc lidí během měsíce. Musíme to zvládnout správným způsobem,“ apeloval Fiala. Nouzový stav jeho kabinet vyhlásil 4. března na 30 dní, žádost o prodloužení o dalších devadesát dní posoudí poslanci na mimořádné schůzi v úterý.
