„To je Nicholas Winton, ten člověk, který tě zachránil,“ vzpomíná na první setkání Marešová

Nahrávám video

Jediný člověk zachránil stovky lidských životů. Sir Nicholas Winton těsně před propuknutím druhé světové války pomohl 669 československým dětem – především z židovských rodin – dostat se vlaky do bezpečí v Británii. Svět se o jeho hrdinství dozvěděl až v roce 1988. Televize BBC ho tehdy pozvala do pořadu, kde se vůbec poprvé setkal se zachráněnými – těm se od té doby začalo říkat Wintonovy děti. Mezi zachráněnými dětmi byla i Zuzana Marešová.

Marešová se narodila v roce 1932 v Praze ve smíšené židovsko-rakouské rodině. Do Londýna odjela takzvaným Wintonovým vlakem na konci července 1939. Druhou světovou válku prožila nejprve v pěstounské péči v Cornwallu a později s rodiči v Londýně a Walesu.

Do Československa se Marešová vrátila po válce, v roce 1945. O pár let později zemi zasáhla další totalita, tentokrát komunistická – která trvala přes 40 let. Marešová uvažovala o emigraci v roce 1948 i 1968, nakonec ale zůstala v Československu. O vzpomínky nejen na druhou světovou vállku se podělila v ranním víkendovém studiu ČT24 v rozhovoru s Pavlem Navrátilem.

Vzpomínáte si, kdy a za jakých okolností jste se dozvěděla, že patříte mezi Wintonovy děti?

Bylo to později, než se o tom dozvěděl svět, protože za totality do Československa takové zprávy nedošly vůbec. Dozvěděla jsem se to, až když poprvé sir Nicholas Winton přijel do Prahy.

Bylo vám sedm let, když začala druhá světová válka. Jak moc jste tehdy vnímala, co se děje – mluvili o tom s vámi rodiče?

Moc ne. Na to jsem byla malá. Měla jsem za sebou první třídu. Jediné, co si pamatuji, co se týká války, bylo 15. března na dnešní Vinohradské třídě, kdy jsme viděli, jak přijíždějí Němci na těch náklaďácích a na sajdkárách.

Zuzana Marešová s Nicholasem Wintonem
Zdroj: ČT24/archiv Zuzany Marešové

Odjezd do Londýna

Je pravda, že vlak (Wintonův) na vás čekal, protože jste se ztratila, a nabral tak dvouhodinové zpoždění?

Dodneška to nevím a je mi to záhadou. Já si pamatuju, že jsem ve vlaku nebyla, že jsem se probudila v nějakém sklepě. A pak vzpomínka na to, že najednou jsem zase byla ve vlaku.

V Londýně se vás ujala rodina Thomasových. Na základě čeho si rodiny v Británii vybíraly do své péče děti z Československa?

„Nicky“ (Nicholas Winton, pozn. red.) rozesílal inzeráty do všech krajů v Anglii, v časopisech a přes známé. Když někdo projevil zájem, že by si dítě vzal, tak jim posílal šestici fotografií a z těch šesti si vždycky mohli vybírat.

Popište, v jaké rodině jste v Anglii byla, protože vy jste měla docela štěstí… byla to aristokratická rodina.

Měla jsem se tam velice dobře po materiální stránce – neexistovalo nic, co bych nemohla mít. I například vlastního koně. Ale jinak to byli takoví ,psí čumáci'. Ovšem dnes, časem, si uvědomuji, že to byla i pro ně oběť – vzít si cizí dítě.

Zuzana Marešová, tehdy jako Susanne Spitzerová, před vypuknutím druhé světové války
Zdroj: ČT24/archiv Zuzany Marešové

Setkání s rodiči v Británii a návrat do Československa

Vy jste měla to štěstí, že za vámi rodina mohla do Anglie přijet a v roce 1941 jste začala opět bydlet s rodiči. Uvažovali rodiče, že se v zemi usadí?

Táta vždycky počítal, že se vrátíme domů. Pamatuji si konec války, to jsem byla v československém internátu, který tam byl zřízen exilovou vládou. Poslouchali jsme rozhlas, ve kterém byly výzvy o pomoc z Československa – to mi došlo, že už je konec války.

V roce 1939 jste odjížděla do Anglie jako sedmileté dítě a do Prahy jste se vracela jako třináctiletá dívka. Jak vás tu vnímali lidé, kteří tu válku tady zažili?

Jak kdo. Měli jsme hodně výčitek, že jsme ušli té válce. Vyprávěli nám, jak byla Praha bombardována – a já si řekla v duchu, že bych ti přála vidět, jaké bylo bombardování Londýna za blitzkriegu – to bylo bombardování…

Jak to vypadalo s vaší rodinou dál, s nástupem komunismu?

Já jsem byla velmi často vyslýchaná StB. Můj tatínek byl zavřený pro vlastizradu, protože otvíral pusu, kdy neměl.

Ani v této době jste neuvažovali o emigraci?

Tatínek chtěl emigrovat do Rakouska, kde do té doby žili jeho rodiče. Ale kvůli mně to neudělal, protože já jsem se v té době chtěla vdát.

Wintonovy děti

Jaké bylo první setkání s Nicholasem Wintonem?

Krásné. Byla jsem pozvána na dánské velvyslanectví. Nevěděla jsem, proč tam jdu. A najednou ke mně přišli novináři a chtěli „příběh, příběh“ a já nevěděla, o co jde. Pak za mnou přišla spolužačka z Londýna a řekla mi, „já ti někoho představím“.

Vedla mě do rohu ke gauči a tam seděl šedovlasý pán. „To je Nicholas Winton, ten člověk, který tě zachránil.“ Jako by mě uhodil kámen do hlavy, já se teprve od té chvíle dozvídala, jak to všechno tehdy bylo.

Vy jste se v tom tehdy hodně angažovala. Naplnilo vás to novou energií?

Určitě. 24 let jezdím po školách a po různých organizacích a vyprávím dětem i dospělým, jak to tady tehdy vypadalo, co jsem prožila.

Winton měl ke všem dětem blízko. Když přijel, měl hroznou radost se s námi vždycky setkat.
Zuzana Marešová
Archiv Zuzany Marešové
Zdroj: ČT24/archiv Zuzany Marešové

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...