Tisíce dobrovolníků v roce pandemie dokázaly, že spojit síly má smysl

Donášky léků seniorům, šití roušek nebo potraviny pro lékaře. Rok, v němž Česko zasáhla pandemie koronaviru, s sebou přinesl také chuť pomáhat. Z průzkumu agentury Ipsos vyplývá, že dobročinnou aktivitu v uplynulém roce podniklo 80 procent Čechů. Když lidé vidí, že jejich práce dokáže situaci zlepšit, je pro ně zároveň odměnou, tvrdí spoluzakladatelka dobrovolnické platformy Česko.Digital Radka Horáková.

S příchodem epidemie v březnu se Češi pustili do šití roušek, a to jak pro své rodiny, tak i na prodej nebo pro nemocnice. Návody a nabídky sdíleli zejména na sociálních sítích. V reakci na to vznikl webový portál Dáme roušky, který předávání ochranných pomůcek do značné míry usnadnil.

„Myšlenka projektu Dáme roušky vznikla nezávisle u tří lidí, každý přišel z jiné oblasti,“ řekla spoluzakladatelka dobrovolnické platformy Česko.Digital, která projekt iniciovala, Radka Horáková. Skupina chtěla pomoci řešit nedostatek roušek a koordinovat jejich sdílení. „Původně dost organická a chaotická práce se začala dělit a specializovat díky tomu, že se k projektu připojovalo stále více dobrovolníků,“ dodala Horáková.

Na světě tak byla mapa, do které lidé mohli zadávat to, kolik roušek či materiálu mají k dispozici. „Mapa ve výsledku ukazovala i to, jací tiskaři tisknou zakladače na vázací tkalouny nebo přímo držáky pro štíty, kdo opraví rozbitý šicí stroj nebo kdo funkční stroj půjčí. Na stránkách byly i stručné návody, jak roušky ušít a jak s nimi zacházet,“ popsala Horáková.

O provoz mapy se podle ní staralo kolem stovky lidí. Projekt fungoval od začátku jarního lockdownu do konce léta, kdy byla potřeba roušek v Česku podle iniciativy naplněna. Množství nasdílených roušek za tu dobu odhaduje až k milionu a půl.

„Náš původní záměr byl vytvořit komunitu čistě IT profesionálů, kteří budou pro bono pomáhat neziskovým organizacím a státu s digitalizací a dělat tak Česko lepším místem k životu. Představovali jsme si, že vytvoříme komunitu vývojářů a budeme spokojení, když se nám za rok sejde 500 dobrovolníků,“ řekla k původní vizi iniciativy Horáková.

Zájem expertních dobrovolníků byl ale tak vysoký, že po necelém tři čtvrtě roce jich bylo 3500. „Důvodů, proč u nás lidé věnují svůj čas a znalosti, je hned několik. Mezi ty zásadní patří, že vidí, že jejich práce dokáže něco změnit, že zlepší nějakou nebo něčí situaci, že na jejich práci záleží a je prospěšná. To jim dává smysl a je pro ně zároveň odměnou,“ odhadla spoluzakladatelka projektu.

Podnikatelé připravují zdravotníkům kávu i obědy

Do šití roušek se na jaře zapojila i vietnamská komunita. Prodejci je často dávali k nákupům zdarma. Na mnohých jejich výlohách se zároveň začaly objevovat symboly srdce. Ty informovaly o tom, že v takto označeném podniku dostanou členové jednotek integrovaného záchranného systému zdarma drobné občerstvení. Odstartovala tak iniciativa Vietnamci pomáhají.

„Když vypukla epidemie, lidé přemýšleli, jak mohou pomoci. Po několika hodinách mě napadlo, že většina lidí z komunity má pořád otevřené své podniky, ať jde o večerky nebo bistra,“ řekl v březnu pro iRozhlas iniciátor výzvy Tran Van Sang. Ta se pak šířila zejména prostřednictvím sociálních sítí.

Podobně začali pomáhat také další podnikatelé. Nejedna restaurace a kavárna nabízela bezplatné občerstvení pro zdravotníky, strážníky, hasiče nebo vojáky. Obědy pro ně začaly v prvním měsíci epidemie vařit i týmy známých šéfkuchařů Zdeňka Pohlreicha a Jana Punčocháře.

„Po uzavření restaurace jsem doma přemýšlel, jak pomoci těm, kteří to aktuálně nejvíce potřebují, těm, kteří jsou v první linii a pracují dnem i nocí do vyčerpání. Při podpisu otevřeného dopisu ministrovi jsem potkal Zdeňka Pohlreicha a ten mi představil jeho projekt. Neváhal jsem a zapojil se i s celou restaurací,“ uvedl tehdy Punčochář.

Energii posílají lidé zdravotníkům v podobě balíčků

Dobrovolníky, kteří se chtěli na podpoře zdravotníků podílet, začala sdružovat iniciativa Energie lékařům. Ta za dárcovské peníze nakupuje potraviny a dodává je do nemocnic. Zároveň i ona je tvořena dobrovolníky. „Myšlenka odvděčit se zdravotnickým pracovníkům v těchto nelehkých časech přišla v březnu, tedy s první vlnou koronaviru. Tým dal z větší části dohromady Jan Lukačevič, kdy přes své kontakty a doporučení sestavil původní zakládající tým,“ řekla Martina Plesníková z Energie lékařům.

Kvůli hygienickým opatřením se tým dobrovolníků nemohl scházet, a tak koordinace probíhala virtuálně. „Aktuálně základní tým čítá přibližně 15 dobrovolníků, což jsou lidé, kteří mají na starosti logistiku, plánování, komunikaci nebo koordinaci dobrovolníků,“ vyčíslila Plesníková. K tomuto počtu se navíc přidává přibližně dalších 40 lidí. Ti vypomáhají s přípravou energetických balíčků.

„Projekt měl od začátku velkou podporu veřejnosti, široké i odborné, influencerů, médií, ale samozřejmě těch nejdůležitějších, zdravotníků. Během první vlny koronaviru jsme díky darům dokázali vybrat 5 milionů korun, a to navíc s překvapivou rychlostí. Z reakcí dárců byla během první vlny koronaviru také velmi cítit solidarita a soudržnost,“ uvedla Martina Plesníková z Energie lékařům.

Na jaře putovalo 66 tisíc balíčků do 70 zdravotnických zařízení v celé republice. Po letní pauze iniciativa sbírku obnovila. „Musíme se přiznat, že s tímto restartem byly spojené určité obavy, zda bude ve společnosti stále nálada pomáhat zdravotníkům v této míře, zda lidé nepropadají apatii vzhledem k nepříznivé situaci pro všechny. Naštěstí nás ale dárci nezklamali,“ poznamenala Plesníková s tím, že za necelých 36 hodin po podzimním spuštění sbírky lidé přispěli milion korun. Do Vánoc se výtěžek přiblížil k 6 milionům.

Podle Plesníkové balíčky nedodávají zdravotníkům pouze fyzickou energii, ale jde také o symbolické gesto podpory, což dokládají i mnohé reakce zdravotnického personálu. „Kolektiv havířovské infekce zdraví vás, ty, již myslí na druhé i v tento nepříznivý čas. Neposlali jste nám pouze dávku energie, ale také víru, že dobří lidé existují. Děkujeme velmi moc za to, velmi, velmi moc a s vděčností přijímáme tuto pomoc,“ napsalo iniciativě infekční oddělení Nemocnice s poliklinikou Havířov.

Skauti se organizují k pomoci seniorům

Pomoc ale od začátku epidemie nepotřebovaly pouze složky záchranného systému. Pandemie ohrozila také nejstarší obyvatele. Začaly proto vznikat dobrovolnické iniciativy pro pomoc seniorům. Do té se pustili skauti. Ti se spojili s Linkou seniorů, kterou dlouhodobě provozuje organizace Elpida. Už do hodiny po spuštění programu se do něj přihlásila stovka dobrovolníků.

Skauti nakupují seniorům potraviny nebo léky, donáší hotová jídla a organizují call-centra pro přijímání poptávek pomoci. „Organizace Elpida nás na jaře oslovila s tím, že věří naší schopnosti se zorganizovat a že skautští dobrovolníci mohou být pro mnohdy nedůvěřivé seniory zárukou, že vše proběhne v pořádku. Společně jsme pak vymysleli způsob fungování Skautské pomoci,“ vzpomínala mluvčí Skautu Barbora Trojak.

Linka přijímá poptávky od seniorů, zadává je do on-line systému. Dobrovolníci se následně přihlašují k jejich splnění. „Všechno bylo velice rychlé, nejrychleji se začaly formovat týmy skautských dobrovolníků přímo v obcích, vzniklo tak přes 120 lokálních týmů. Ty největší byly například v Opavě, Olomouci, Brně, Neratovicích, Praze 4, Nymburce, Ústí nad Labem, Zbraslavi, v Klatovech nebo ve Zlíně,“ nastínila Trojak. Podle ní se do dobrovolnického systému zapojilo přes 700 skautů a skautek.

Pomoc po letní přestávce už zase funguje, skauti s Elpidou ji obnovili. „Myslím, že na jaře byla ta chuť jednoznačně silnější než na podzim. Na podzim jsme i u skautských dobrovolníků zaznamenali určitou míru frustrace z toho, že mnoho věcí zůstalo nevyřešeno a že se mnoha věcem dalo zabránit,“ podotkla Trojak.

Péči potřebují i lidé v karanténě

Skauti ale i na podzim vytrvali a navíc rozšířili spektrum aktivit. Vznikl tak tým operátorů, který se zaměřuje pouze na doručování léků. Kromě seniorů dobrovolníci nově pomáhají i lidem v karanténě a covid pozitivním. Právě ti totiž podle Trojak začali během podzimní vlny pomoc poptávat. „Případně jde o kombinaci – o seniora se například běžně dokáže postarat rodina, pak se ale ocitne v karanténě a pomoc musí zajistit někdo jiný,“ ilustrovala.

Dodala také, že na podzim ve srovnání s jarní vlnou celkově ubylo dobročinných aktivit. „Projektů pomoci je málo a nadšení je dost slabé, proto jsme třeba zřídili rozcestník dobrovolnických příležitostí,“ řekla Trojak.

I tak ale skautům dobrovolnické odhodlání zůstalo. „Dělat svět okolo lepším je ostatně hlavním východiskem skautingu. Skauti a skautky se v krizových situacích začnou prakticky okamžitě rozhlížet po příležitostech, jak se zapojit, nebo je začnou rovnou sami vytvářet,“ uvedla Trojak.

Další dobrovolníci se začali seskupovat v rámci projektu Pomoc sousedům. Vznikl informační portál s výzvou, aby lidé pomáhali seniorům s nákupy potravin a léků nebo jim alespoň zavolali. „Současná situace přináší nejen praktické problémy, ale i ty, které bolí uvnitř. Mnoho starých lidí je v izolaci a trpí samotou. Pokud máte v rodině seniory, zavolejte jim. A volejte jim často. A pokud žádného seniora ve svém okolí nemáte, nevadí. Půjčte si ho. Napište nám a my vás propojíme s někým, kdo rád uslyší lidský hlas a bude mít radost, že není sám,“ nabádá portál.

Dobročinnou aktivitu podnikli v uplynulém roce čtyři z pěti Čechů

Podle průzkumu agentury Ipsos ve spolupráci s Asociací společenské odpovědnosti dobročinnou aktivitu v uplynulém roce podniklo 80 procent Čechů. Více než třetina lidí darovala peníze. V době koronavirové krize také lidé podporovali své oblíbené podniky nebo pomáhali sousedům. Více to ale bylo znát při první vlně epidemie.

Peníze darovalo 36 procent dotázaných. Nejčastěji přispívají na děti, handicapované a na zvířata. Zhruba polovina z nich přispívá do 500 korun za rok, přibližně čtvrtina 501 až 1000 korun, další více než tisíc korun. Většina lidí přispívá příležitostně. Výsledky průzkumu agentura zveřejnila v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 17 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...