Navýšení náborového příspěvku pro vojáky až na jeden milion korun a další benefity pro službu v armádě umožní novela, kterou ve středu schválil Senát. Horní komora se též zabývala peticí za záchranu hřebčína v Napajedlech, přičemž konstatovala, že vláda by se o zachování zasadit měla. Dále jako prvního člena Rady Českého rozhlasu vybrala kněze Zbigniewa Czendlika.
Novela náborového příspěvku ho má zvýšit až na čtyřnásobek ze současného maxima 250 tisíc korun. Noví vojáci by ho měli získat podle předlohy jednorázově, avšak nejdříve až po uplynutí tříměsíční zkušební doby. Cílem je podle vlády podpořit doplnění stavů armády a udržení současného personálu.
Lidovecký senátor Jiří Čunek v rámci předcházející debaty o obraně prohlásil, že je žádoucí znovuzavedení základní vojenské služby, podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) je to však nereálné.
K dalším benefitům, které novela navyšuje, patří stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení a příplatek za službu v zahraničí. Dodatečné náklady pro státní rozpočet odhadlo ministerstvo na 375 milionů korun ročně. „Lepší motivaci než peníze zatím nikdo nevynalezl,“ uvedla Černochová. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel, s nímž prý Černochová změny konzultovala.
Černochová, stejně jako náčelník generálního štábu Karel Řehka, opakovaně poukazovali na to, že armáda se potýká s nedostatkem lidí, nábory se podle nich nedaří. Aby armáda dosáhla cílů ze strategických plánů, musel by podle dřívějšího vyjádření Řehky představovat čistý přírůstek 1200 vojáků ročně, loni byl sedm desítek lidí.
K začátku loňského roku čítal resort obrany celkem 27 826 vojáků z povolání a 4266 členů aktivních záloh. V armádě je ale podle Řehky asi 24 tisíc vojáků. Podle plánů by do roku 2030 chtěla mít armáda třicet tisíc vojáků z povolání a deset tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nové alianční cíle výstavby schopností podle Řehky navíc ukazují potřebu až 37 500 vojáků pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany.
Základní měsíční stabilizační příspěvek novela zachovává na sedmi tisících korunách, nově by se ale mohl až desetinásobně zvýšit podle zvláštní odbornosti nebo vykonávané činnosti. Jednorázově by pak mohl voják dostat stabilizační příspěvek ve výši až šestinásobku jeho služebního tarifu, pokud by působil v lokalitě, kde má ministerstvo problémy s obsazováním služebních míst dlouhodobě. Jde například o Žatec, Jince a Strakonice. V místě ale bude muset působit čtyři roky. Novela nezkracuje výsluhové náležitosti vojáků.
Předloha dále upravuje požadavek na trestní bezúhonnost zájemce o vstup do armády. Návrh se vrací u drtivé většiny odsouzení k obecnému principu uznání bezúhonnosti na základě zahlazení. Zachován zůstane požadavek nepřípustnosti přijmout do armády pachatele zvlášť závažných zločinů a těch, kterým soud uloží trest ztráty vojenské hodnosti.
S obnovením základní vojenské služby Černochová nesouhlasí
„Obnovení základní vojenské služby je něco, co je nereálné,“ prohlásila ke slovům Čunka o možnosti znovuzavedení základní vojenské služby ministryně. Stát podle ní nedisponuje materiálními prostředky, nemá dostatek kasáren ani instruktory, kteří by byli schopni brance vycvičit. Černochová pokládá za potřebnější posílit stav profesionální armády a dobrovolných záloh. „Pokud někdo chce bránit svoji vlast, tak je to jeho svobodné rozhodnutí,“ podotkla. Zachována zůstává branná povinnost, která se týká občanů do 60 let věku.
Čunek svou vizi zdůvodnil příkladem Izraele a také tím, že mladí nejsou zvyklí někoho poslouchat a není jistá jejich ochota bojovat. Ministryně namítla, že obnovení základní vojenské služby, která byla zrušena v roce 2004, by to nespasilo. „Někoho poslechnout vás nemůže naučit vojna, to vás musí naučit rodina,“ uvedla Černochová.
Nezařazená senátorka Daniela Kovářová, která spolupracuje s opozičním SPD, se pozastavila nad dlouhodobým závazkem vlády vice přispívat na obranu. Vadilo jí to, že téma nebylo předem probráno s občany. Podobně jako Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé) se obávala zadlužení země a občanů. Kovářová také zpochybnila nutnost posilovat obranu v době, kdy podle ní „válka na Ukrajině pomalu končí“.
Ministryně s poukazem na ruské útoky na Ukrajinu z minulé noci navzdory rozhovorům mezi USA a Ruskem o příměří uvedla, že neví, v jakém vesmíru senátorka žije. „Na válku se nepřipravujeme proto, abychom válku vedli, ale proto, abychom se jí vyhnuli,“ dodala.
Předseda senátorského klubu STAN Jan Sobotka podotkl, že zachování bezpečnosti země je povinností vlády, o níž se s občany nediskutuje. „Když nebudeme přemýšlet o své dlouhodobé bezpečnosti, tak ji taky nemusíme mít,“ přidal se Ondřej Lochman (STAN).
Koho „děsí“ Putin
Kovářová později prohlásila, že ji „neděsí“ ruský vládce Putin. „Některé z vás děsí Putin. Je to zvláštní. Mě Putin neděsí. Možná je to tím, že jsem z Ostravy a v době, kdy jsem se narodila, sahalo Rusko skoro až k Ostravě. Dneska je mnohem menší,“ řekla Kovářová.
Dodala, že ji děsí „hordy migrantů“, dekarbonizace nebo hrozba islamizace. „Já tady ztělesňuji tu část veřejnosti, která se prostě nebojí, že by Putin za dva za čtyři roky skončil na Staroměstském náměstí. Já se toho nebojím. Protože jestli je Putin tak silný, tak už měl dávno vyhrát válku na Ukrajině,“ dodala Kovářová.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) v reakci uvedla, že záměry Ruska se nikdy nezměnily a spočívají v tom, že Rusko hodlá expandovat a nemíní se zastavit. „Já jsem zhnusena z toho, co zde paní senátorka Kovářová řekla. Opravdu to odmítám, považuji to za nepřátelský akt, její slova, nepřátelský akt vůči České republice, vůči občanům České republiky, vůči její bezpečnosti, vůči její dobré budoucnosti,“ prohlásila.
Část senátorů nepodpořila „zaúkolování“ Fialy
Senát ve středu na podnět opozičního hnutí ANO a koaliční ODS zaúkoloval premiéra Petra Fialu (ODS), jak má jednat na nadcházejícím summitu EU. Měl by na popud ANO prosazovat revizi unijní klimatické a migrační politiky. Měl by také odmítnout snahy přenést obranné pravomoci na Evropskou komisi, přičemž hlavní platformou pro spolupráci a koordinaci v rámci obrany má zůstat NATO.
Horní parlamentní komora současně z iniciativy ODS podpořila vládu a jejího předsedu „při prosazování změn ve prospěch občanů České republiky a ve prospěch zvýšení obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky“. Pro výzvu kromě zástupců ANO a ODS hlasovali ještě senátoři TOP 09 a KDU-ČSL.
Výzvu nepodpořili senátoři z klubu SEN 21 a Pirátů a z frakce Starostů. Podle předsedy SEN 21 Václava Lásky je výzva součástí předvolební kampaně. Lochman označil požadavky za obecné a bez časové lhůty. „Nemá to žádnou hloubku,“ poznamenal senátor. Podle něj jsou usnesení nepřesná, velmi zavádějící a mají maximálně marketingový dosah.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) za navrhovatele namítl, že některé věci kvůli dohodě úplně specifikovat nejde. „Každému z nás se tam asi něco nelíbí, ale je to nějaká zpráva dovnitř, může to mít nějaký symbolický dosah,“ dodal. Tématy čtvrtečního summitu budou ruská agrese na Ukrajině, konkurenceschopnost, ale i obrana, migrace či návrh nového víceletého rozpočtu EU.
Vláda 5. března rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by měly činit přinejmenším tři procenta HDP. Sněmovní rozpočtový výbor ve středu i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO podpořil návrh, aby se rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu nezapočítával do výdajových limitů, ke kterým vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
Záchrana hřebčína
Senát při večerním jednání zhruba po tříhodinové debatě shledal, že vláda by se spolu s ministerstvy kultury a zemědělství měla zasadit o obnovení chovu anglických plnokrevníků v Hřebčíně Napajedla. Za kulturní památku by měl být prohlášený celý jeho areál včetně pastvin, jejichž využívání je nezbytné pro obnovení chovu, konstatovala horní komora.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) nicméně senátorům řekl, že si stojí za nedávným rozhodnutím, podle něhož jsou kulturní památkou jen historické budovy a přilehlé pozemky. „Pastviny nenaplňují podmínky k tomu, aby byly prohlášeny za národní kulturní památku,“ uvedl. Jeho rozhodnutí by mohl ještě zrušit soud, na který se chtějí obrátit organizátoři petice za záchranu hřebčína, jak sdělil jejich zástupce Aleš Martínek. Senátor Michael Canov (SLK) vytkl Baxovi, že s rozhodnutím nevyčkal na usnesení Senátu.
V Radě Českého rozhlasu zasedne Czendlik
Ve večerním programu Senát rovněž vybral historicky prvního člena Rady Českého rozhlasu. Stal se jím s 32 hlasy z 56 hlasujících senátorů římskokatolický kněz Zbigniew Czendlik, jenž ve druhém kole tajné volby předčil někdejšího ředitele Radiožurnálu Miroslava Konvalinu, který obdržel 23 hlasů. O zvolení do rady se Konvalina uchází také ve sněmovně.
Czendlik byl favoritem volby díky výsledkům prvního kola volby, v němž obdržel 33 ze 73 odevzdaných hlasů. Pro Konvalinu v úvodním kole hlasovalo 25 senátorů. Pomyslné třetí místo obsadil se čtyřmi hlasy Jindřich Hovorka, kterého navrhl dětský folklorní soubor Javorníček. Ředitel Botanické zahrady Teplice Petr Šíla a manažer Ladislav Dvořák jako kandidát Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR obdrželi po jednom hlasu. Předseda spolku Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení Karel Schwarz neobdržel ani jeden hlas.
Senát podle předloňské novely obsazuje třetinu míst v radách České televize a Českého rozhlasu. V devítičlenné rozhlasové radě je nyní jedno místo neobsazené, přičemž 27. března skončí šestileté funkční období textaři a spisovateli Janu Krůtovi. Právě jeho Czendlik nahradí. Sněmovna má naplnit místo po Zdeňku Mahdalovi, kterému uplynul mandát loni v květnu.
Úspěšní na první pokus byli senátoři odpoledne při obsazování místa v dozorčí komisi Národní sportovní agentury. Jediným kandidátem byl prostějovský senátor a primátor František Jura (ANO), který v prvním kole tajné volby dostal 56 ze 73 hlasů.
Financování nepedagogických pracovníků
Na závěr své březnové schůze se Senát na popud školského výboru usnesl, že systém financování nepedagogických pracovníků je dlouhodobě řešený bez jasné vize a ohledu na změny v zajištění vzdělávacího procesu.
Senátoři neschválili požadavek opozičního ANO, aby odmítli převod financování školníků, uklízeček nebo kuchařek formou poslanecké úpravy novely školského zákona, kterou se pokouší schválit sněmovna. Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová neúspěšně požadovala také to, aby Senát za nestabilitu systému financování učinil odpovědným kroky ministerstva školství v minulých třech letech a aby si vyžádal analýzu dopadů převodu.
David Šimek (Nestraníci) z klubu KDU-ČSL uvedl, že analýzu dopadů nelze centrálně provést s ohledem na rozdíly mezi obcemi a místními podmínkami. Navrhovaný převod financování, podle něhož si má stát ponechat financování vzdělávání kvůli dohledu nad jeho kvalitou a „hotelové služby“ ve školách přenechat jejich zřizovatelům, je podle senátora v souladu se strategií, kterou schválila vláda Andreje Babiše.
Senát v usnesení konstatoval, že změny v systému financování bez jasné vize přinášejí nestabilitu celého systému a nežádoucí ohrožení kvality služeb i samotných nepedagogických pracovníků. Ke stávajícím i nově vznikajícím nepedagogickým profesím je podle horní komory třeba přistoupit s důrazem na funkčnost a efektivitu vynaložených prostředků a se znalostí místních specifik.
„Základní podmínkou k převodu financování nepedagogických pracovníků je schválení změn rozpočtového určení daní a schválení dalších legislativních kroků,“ sdělil Senát. Podle něj je nevhodné měnit systém financování nepedagogických pracovníků během roku s ohledem na schválené rozpočty samospráv.
