Senát rozhodne o rozšíření významných dnů o Den české vlajky. Ten by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) připadnout na 30. března. Žádný ze senátních výborů ale hladké schválení této změny nepodpořil, podle kritiků je nadbytečná. Senátoři by raději upravili název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Horní komora v prvním ani druhém kole nevybrala dalšího člena Rady Českého rozhlasu. Místo tak bude od konce týdne neobsazené do doby, než Senát vyhlásí novou volbu.
Premiér svůj návrh zdůvodnil tím, že státní vlajka je základním symbolem Česka a vyjadřuje jeho nezávislost a svrchovanost. Podle předsedy vlády je vlajka symbolem národní identity, sounáležitosti občanů daného státu. Sněmovna návrh schválila zrychleně hlasy vládní koalice. Podle kritiků z řad opozice, která má naopak většinu v Senátu, je předloha nadbytečná.
Horní komora v úvodním kole tajné volby nevybrala dalšího člena Rady Českého rozhlasu. Nejvíce hlasů ze sedmi kandidátů získali dosavadní místopředseda rady Marek Pokorný a bývalý ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina – tomu ke zvolení ve druhém kole chyběl jeden hlas.
Snížení výdajů na obranu je podle Senátu hazardem
Snížení výdajů pro armádu ve prospěch dopravních staveb v letošním státním rozpočtu označil Senát za hazard vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám. Podle něj podobné postupy ohrožují obranyschopnost i dobré jméno republiky v zahraničí. Vláda by proto měla podle Senátu začít brát obranu státu s odpovídající vážností.
Stanovisko Senátu, které podpořilo 51 z 56 přítomných senátorů včetně části zástupců ANO, je reakcí na rozhodnutí vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, která výdaje ministerstva obrany snížila letos na 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,73 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a je to o jednu miliardu nižší suma než loni. K dosažení dvouprocentní hranice, která odpovídá závazkům ČR vůči NATO, by podle vládního tábora měly přispět zejména výdaje na dopravní stavby za 19,6 miliardy korun.
Celkové obranné výdaje by měly podle vlády dosáhnout přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,01 nebo 2,07 procenta HDP. Podle kritiků včetně Národní rozpočtové rady nemusí NATO celkovou částku na obranné výdaje započítat. Česko se navíc loni zavázalo navýšit celkové obranné výdaje až na pět procent HDP do roku 2035.
Senát poukázal na to, že podle obranné strategie z roku 2023 je hlavní úlohou české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity. „Pravděpodobnost vojenského napadení České republiky nebo některého z jiných států NATO a EU je nejvyšší od konce studené války,“ podotkl Senát.
Horní komora kritizuje rozhodnutí vlády neručit za půjčku Ukrajině
Podobně kriticky jako k výdajům Česka na obranu se Senát postavil i k vládnímu rozhodnutí nezaručit se za unijní úvěr pro Ukrajinu na nákup zbraní v boji proti ruské agresi.
„Senát považuje přístup vlády, kdy na jedné straně podporuje přípravu posílené spolupráce v souvislosti s úvěrovým nástrojem pro Ukrajinu a chce v něm zajistit účast českých firem, a zároveň se tohoto nástroje přímo neúčastní, za politováníhodný projev politické krátkozrakosti, nestatečnosti, a dokonce schizofrenie, který odporuje strategickým zájmům Česka a poškozuje jeho dobré jméno v zahraničí,“ uvádí se v senátním stanovisku.
Schizofrenii vidí většina senátorů v tom, že vláda se rozhodla za půjčku neručit, ale je připravena z ní profitovat například financováním nákupů českých obranných produktů či české muniční iniciativy z půjčených peněz. „Dostáváme se do pozice, kdy vychytrale čekáme na to, co bude pro nás výhodné,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Důsledkem může do budoucna být snížení konkurenceschopnosti a obranyschopnosti Česka nejen v rámci EU. Vystrčil vyzval vládu k přehodnocení jejího postoje. „Žádným způsobem jsme nezablokovali poskytnutí té půjčky, jenom prostě nechceme ručit,“ reagovala na kritiku Senátu ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Předseda senátorů opozičních stran ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra označil přístup vlády za neseriózní. „Stavíme se do pozice černého pasažéra. Ať to zaplatí jiní, ale my na tom chceme profitovat,“ uvedl. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09) upozornil na obavy Svazu průmyslu a dopravy ze ztráty českého vlivu, neboť v praxi mohou být upřednostňovány firmy ze států, které se na půjčce přímo podílejí.
Senát: Opatření v revizi emisních cílů EU u aut je příliš ambiciózní
Podle Senátu jsou opatření, která Evropská komise (EK) loni navrhla v revizi emisních cílů EU u nových automobilů, příliš ambiciózní a do roku 2035 nerealizovatelná. Současně se horní parlamentní komora vyslovila proti vzniku unijního Dočasného fondu pro dekarbonizaci, který podle ní nevyřeší problémy energeticky náročného průmyslu.
Vznik fondu plánuje EK v souvislosti s postupným rušením bezplatných emisních povolenek v systému. Podle Senátu nepředložila Komise spolu s návrhem řádnou studii jeho dopadů. Fond má vyplácet podporu energeticky náročným podnikům až v roce 2029 a neřeší jejich konkurenceschopnost v globálním měřítku po přechodnou dobu, konstatoval Senát.
Nový fond je proto podle senátorů nadbytečný, zasahuje do pravomocí členských zemí a Komise by měla návrh na jeho vytvoření stáhnout. „Bez stabilních cen energie nelze po průmyslových podnicích realisticky požadovat rozsáhlé investice do modernizace výroby a snižování emisí,“ podotkla horní komora.
Na závěr schůze Senát vyzval čínský komunistický režim, aby se nevměšoval do volby budoucího tibetského duchovního vůdce dalajlamy, i když Čína území Tibetu ovládá. Čínský režim podle něj nemá legitimní pravomoc vybrat nástupce současného dalajlamy a jeho zvolení je výhradní záležitostí tibetského lidu.
Peking však požaduje, aby byl budoucí tibetský duchovní vůdce vybrán v souladu s čínskými zákony a byl čínskou vládou schválen. Horní parlamentní komora zdůraznila respekt k náboženské svobodě tibetského lidu. Pozastavila se nad novým čínským zákonem o podpoře etnické jednoty a pokroku, jímž se čínský režim otevřeně hlásí k asimilaci, omezování kultury, náboženské svobody nebo vzdělávání v menšinových jazycích. Čínské velvyslanectví v Praze v minulosti podobné aktivity označovalo za vměšování se do vnitřních záležitostí Číny.
Program schůze horní parlamentní komory byl podle jejího předsedy Vystrčila v porovnání s původními záměry kratší vzhledem k tomu, že se z jeho schůze omluvili ministři dopravy, zemědělství a životního prostředí. Unijní návrhy, které patří do jejich působnosti, proto Senát zřejmě projedná nejdříve v dubnu.
