Bezpečnost a obrana

Senát rozhodne o rozšíření významných dnů o Den české vlajky. Ten by měl podle premiéra Andreje Babiše (ANO) připadnout na 30. března. Žádný ze senátních výborů ale hladké schválení této změny nepodpořil, podle kritiků je nadbytečná. Senátoři by raději upravili název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Horní komora v prvním ani druhém kole nevybrala dalšího člena Rady Českého rozhlasu. Místo tak bude od konce týdne neobsazené do doby, než Senát vyhlásí novou volbu.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Rada bezpečnosti OSN bude v pátek na žádost Polska mimořádně zasedat kvůli narušení polského vzdušného prostoru. Podle Varšavy se jednalo o bezprecedentní průnik ruských strojů na území NATO, alianční síly několik dronů sestřelily. V důsledku toho Polsko podél hranic s Ukrajinou a Běloruskem omezilo letový provoz. K situaci se vyjádřil i polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz, který poděkoval spojencům. Zopakoval, že šlo o provokaci Moskvy, která si žádá odpovídající reakci.

O bezpečnosti Česka, klíčových otázkách týkající se obrany nebo o tom, kolik peněz investovat a co má mít prioritu, debatovali hosté speciálního dílu Událostí, komentářů. Hovořili i o plánovaném vyjednávání Ruska a Ukrajiny. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídal bývalý europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09), náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL), senátor Ondřej Lochman (STAN), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Petr Beitl (ODS), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Politici nesmí přihlížet k ekonomickým zájmům firem, pokud je ohrožena bezpečnost Česka a jeho občanů. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodly Kateřina Valachová (ČSSD), Alexandra Udženija (ODS) a Olga Richterová (Piráti). Reagovaly tak na slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který přiznal, že kvůli sporu o Huawei vyjádřila obavy o své podnikání společnost Home Credit patřící do skupiny PPF.

Vzniklo před necelými dvěma lety a za krátkou dobu vyškolilo stovky úředníků či politiků. Evropské centrum proti hybridním hrozbám (Hybrid CoE), které sídlí v Helsinkách, není vojákem v poli, ale spíše stratégem. Radí lidem z evropských zemí, jak se chránit před „informačním útokem“.

Pro Českou republiku a pro ministerstvo zahraničí bude v roce 2019 mimo jiné důležité hájit hodnoty, na kterých tuzemská společnost od roku 1989 stojí. V Událostech, komentářích to řekl šéf diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD), který přitom poukázal na blížící se třicáté výročí sametové revoluce. Hlavní priority bude mít česká zahraniční politika podle něj v začínajícím roce tři – hájit zájmy občanů, posilovat bezpečnost a zvyšovat ekonomickou prosperitu.

Informace o rizicích spojených s používáním technologií čínské značky Huawei, na která upozornil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), nejsou nové. Ve zprávách tajných služeb se objevují už od roku 2013. V pořadu Události, komentáře to potvrdili předseda a místopředsedové bezpečnostního výboru Senátu Pavel Fischer (nez.), Ladislav Václavec (ANO) a Tomáš Jirsa (ODS). Všichni také zdůraznili, že českým tajným službám důvěřují.

Soudržnost NATO je podle generála Bena Hodgese, který do loňského prosince velel po dobu tří let americkým jednotkám v Evropě, nejlepší zárukou bezpečnosti členských států. Společně prý mohou dobře čelit hrozbě agresivity Kremlu i dalším bezpečnostním výzvám.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyloučil stažení českých vojáků z Afghánistánu. Česko bude pokračovat v boji proti terorismu a nezradí své spojence. Na konferenci „Naše bezpečnost není samozřejmost“ se přihlásil také k závazku vůči NATO zvyšovat výdaje na obranu.  Význam NATO vyzdvihl v zaslané zdravici rovněž prezident Miloš Zeman.

Vězeňské službě v Kynšperku se daří lépe odhalovat pokusy o pašování drog nebo mobilních telefonů díky novému detektoru. Odsouzení v současnosti více pracují, což znamená, že se častěji dostávají do firem, tedy mimo důkladně hlídané areály. Dozorci proto zpřísnili ostrahu.

„Zkouška sirén!“ zní každou první středu v měsíci napříč Českou republikou. Pravidelné testování sirén jednou měsíčně patří mezi nejčetnější intervaly v Evropě. Česko připomíná svým občanům varovný zvuk často jako málokterý stát. Podobně je na tom například Rakousko, zatímco v Německu o četnosti rozhodují jednotlivé obce a například Norsko signál testuje jen dvakrát ročně.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) svolal Bezpečnostní radu státu, která se má sejít v pátek. Tématem zasedání má být ochrana českých hranic v případě, že by Německo začalo odmítat migrující lidi přímo na své hranici. Takový návrh totiž zazněl od německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU).

Linka 112 přestane být pouhým příjemcem tísňových volání. Zároveň by z ní měly nejdéle do čtyř let začít ve všech zemích EU přicházet výstražné zprávy v případě, že se něco stane. Varování dostanou všichni lidé v rizikové oblasti například při povodních nebo i teroristických útocích.

Podle bezpečnostního výboru NATO není možné, aby byl do aliančního systému zapojen systém, který nepochází z členské země NATO. Týká se to i nákupu mobilních radarů pro českou armádu za asi 3,5 miliardy korun z Izraele. Podle výboru Aliance představují bezpečnostní riziko.

Pařížské útoky v listopadu 2015 přinesly smrt desítek lidí a znamenaly milník v boji proti terorismu. Jednoho z hlavních atentátníků ovšem zatkli policisté několik měsíců předtím, než došlo k útoku v hudebním klubu Bataclan. A to díky informacích české civilní rozvědky. Maročan s francouzským pasem totiž před útokem pobýval v Praze a dostal se do hledáčku tajných služeb.