Reportéři ČT: Demokratickým intelektuálům z Ruska v Česku končí vízum. Doma jim hrozí nebezpečí

Nahrávám video
Reportéři ČT: Naši Rusové
Zdroj: ČT24

Po napadení Ukrajiny Ruskem utekly do Česka stovky Rusů, kteří nesouhlasí s režimem tamního prezidenta Vladimira Putina. Dostali jednorázové tříměsíční vízum, jeho platnost jim ale brzy vyprší. Je to i případ dvou manželských párů z Moskvy. Na Česko mají dlouhodobé vazby, podílejí se na výzkumech o totalitních režimech nebo překládají českou literaturu. Do Ruska se vrátit nemohou. Za jejich postoje by jim hrozilo pronásledování. Pro Reportéry ČT o tom natáčel David Vondráček.

Nejvýznamnější překladatelka moderní české literatury do ruštiny Inna Bezrukovová a její manžel, historik a překladatel Sergej Skorvid utekli po napadení Ukrajiny Ruskem z Moskvy do Prahy. Kvůli své protiputinovské aktivitě se v domovině báli pronásledování. Patří v moskevské kulturní komunitě k velkým kritikům cenzury nejen v médiích, ale i v pohledu na moderní ruské dějiny.

Od Bohumila Hrabala přeložila Inna Bezrukovová díla Obsluhoval jsem anglického krále, Ostře sledované vlaky, Postřižiny nebo Příliš hlučná samota. „Sergeje Skorvida znám opravdu dlouho. Než přišla svoboda sem, tak texty českých autorů překládal do ruštiny a rozšiřoval je, což nebyla tehdy žádná legrace. Je to badatel, překladatel, vědec. Překládal umělecké texty Václava Havla a dokonce básně Ivana Martina Jirouse,“ řekl spisovatel a bývalý disident Jáchym Topol.

Manželům končí české vízum za tři týdny – stejně jako několika stovkám uprchlíků z Ruska, kteří přijeli na počátku války. Bojí se, že se budou muset vrátit, poté co česká vízová politika na počátku války přitvrdila vůči všem Rusům a Bělorusům – bez ohledu na jejich politické smýšlení.

Mohli by požádat o politický azyl, jeho vydání ale trvá dlouho. Do té doby zároveň nemohou pracovat, stejně jako nyní s dočasným vízem. „Spolu s kolegy z Univerzity Karlovy jsme podali žádost o grant Čeština ve světě. A já jsem tam jako člen jejich týmu. Oni by mě pak nemohli zaměstnat,“ uvedl Skorvid.

Spolupráce s Memorialem

Manželé spolupracovali s v Rusku zakázaným sdružením Memorial, které mapovalo zločiny komunismu. „Přímo v jejich prostorách tam byla taková akce – dva týdny po úmrtí Václava Havla – kde jsme i vystoupili coby překladatelé. Byly tam Havlovy portréty. Některé jsme potom viděli na manifestacích,“ vzpomínal Skorvid.

Tříměsíční české vízum končí i historikům, manželům Morozovovým, taktéž členům sdružení Memorial. „Jelikož jsme přijeli na turistické vízum, stejně jako mnoho lidí, kteří v té době opustili Rusko, po skončení předepsaných devadesáti dnů v schengenském prostoru odsud budeme muset odjet, protože nemůžeme porušovat zákon,“ přiblížila historička Alla Morozovová.

„Jsem člověk, který podepsal protiválečné prohlášení, za což mi nyní hrozí v některých případech patnáct let vězení,“ vysvětlil historik Konstantin Morozov.

Historici Alla a Konstantin Morozovovi se ve své vědecké práci zaobírají ruskou demokratickou emigrací v meziválečném Československu. Zejména demokratickou levicí: takzvanými esery a sociálními demokraty.

Nový Masaryk

„Narodil jsem se ve městě Samara na řece Volze. Vltavu a Volhu spojuje fakt, že na březích Volhy v roce 1918 českoslovenští legionáři bojovali za svobodu Ruska a Masaryk tento boj za svobodu podporoval. A přesně před sto lety vytvořil ‚Ruskou akci‘ na podporu ruské emigrace, ruské inteligence, s cílem vytvořit nové kádry pro budoucí demokratické Rusko. Doufáme, že se v Česku najde ‚nový Masaryk‘,“ sdělil Morozov.

Nad demokratickými Bělorusy a Rusy nyní visí nebezpečí návratu do zemí diktatur, kde jim hrozí pronásledování. Často vzpomínají právě na prvního československého prezidenta, který poskytl protibolševickým Rusům mezi válkami dlouhodobý azyl s možností pracovat.

„Lékaři tady většinou našli uplatnění. Inženýři a všichni tito lidé z technických oborů tady měli obrovské uplatnění, protože sem emigrovali nejen studenti, ale i profesoři, konstruktéři. Spousta významných osobností,“ vyjmenoval historik Alexej Kelin.

Bez práce, bez přednášek

Podmínky tříměsíčního azylu neumožňují demokratickým Bělorusům a Rusům, stejně jako při čekání na politický azyl, vůbec pracovat – ani přednášet na vysokých školách. „Paradox je v tom, že v roce 2015 jsem získal titul hostujícího profesora Univerzity Karlovy a tam je napsáno latinsky, že tady mohu přednášet a vést semináře. Mohu, ale nesmím, protože tam to napsáno není, ale to vízum je takové, že z hlediska právního to pracovní povolení nemám,“ vysvětlil Skorvid.

Na problém upozorňuje i předseda občanského sdružení Gulag.cz Štěpán Černoušek. „Mezi těmito lidmi je spousta perfektních odborníků, vysoce kvalifikovaných historiků s obrovským přehledem a vhledem do sovětské historie. A o ty lidi by byla hrozná škoda přijít. Mohou být velkým přínosem pro Česko, pro Evropu,“ upozornil.

Téměř bezvýchodná situace demokratických Bělorusů a Rusů v Česku nezůstala občanským sdružením, která se zabývají sovětskou i československou totalitou, lhostejná. Spojila se proto s poslanci a senátory z volného sdružení Přátelé demokratického Ruska. Symbolicky právě ve dnech, kdy Česko nahradilo Rusko v Radě OSN pro lidská práva.

„Zorganizovali jsme setkání s ministrem pro evropské záležitosti. Já jsem osobně psal dopis ministru (vnitra) Rakušanovi,“ informoval senátor a člen klubu STAN Marek Hilšer. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) sdělila, že věc řešila s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Resorty slibují ochranu

Ve středu 18. května, vydala česká diplomacie zprávu o programu Občanská společnost, který umožňuje prodloužení víz i pro manžele Morozovovy a Innu Bezrukovovou a Sergeje Skorvida. „Opravdu jsme ho přichystali ve velké rychlosti tak, abychom mohli těm lidem co nejrychleji pomoci,“ uvedla mluvčí resortu Lenka Do.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by měla existovat přívětivější pravidla. „Lidé, kteří jsou jednoznačně pronásledováni v Rusku nebo Bělorusku, v České republice budou mít speciální režim. Není to úplně dočasná ochrana, to je nějaký mezinárodní titul, ale ten režim bude napasovaný na ty potřeby, že by to třeba nebyl pobyt dlouhodobý, ale byli by v České republice chráněni,“ avizoval. Podle Lenky Do by navíc tito lidé v Česku mohli pracovat dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své dnešní narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

Noc na neděli bude o hodinu kratší. Ovlivní to vlaky a autobusy

V neděli 29. března se v Česku v 2:00 posune čas o hodinu vpřed kvůli začátku platnosti letního času. Noc tak bude o hodinu kratší. Změna ovlivní třeba noční vlaky, u kterých se kvůli posunu času zobrazí zpoždění o hodinu. Podle některých odborníků má střídání času negativní vliv na zdraví a psychiku lidí. Třeba únava řidičů z kratší noci může zvýšit počet dopravních nehod, protože podle expertů vyvolává stav jako půl promile alkoholu v krvi.
před 19 hhodinami

Chystá se redukce víceletých gymnázií, zcela rušit se ale nebudou

V pátek 10. dubna čekají žáky první termíny přijímacích zkoušek na střední školy. Skoro pětina žáků se na ně hlásí už z pátých tříd, dostat se na vybranou školu se daří necelé polovině z nich. I přes vysokou poptávku mluví část regionů i odborníků o nutnosti snižovat počty míst na víceletých gymnáziích. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) redukci podporuje, zrušit je úplně se však nechystá.
27. 3. 2026

VideoVládní strany se přou o to, jakým způsobem má koalice představovat své plány

Hnutí ANO vadí, že předseda SPD Tomio Okamura často své partnery překvapuje zveřejňováním návrhů, pro které nemá vyjednanou podporu. Tento týden se to týkalo třeba růstu rodičovské, příspěvku na péči nebo změn televizních a rozhlasových poplatků. Sám Okamura na tom nic špatného nevidí. Opozice hovoří o chaosu nebo mediálních výkřicích. Podle vicepremiérky a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) budou vládní strany o vzájemné komunikaci mluvit i na pondělním jednání koaliční rady.
27. 3. 2026
Načítání...