Prezident Miloš Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Uvedl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Nakonec se tak ale nerozhodl kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS). Také mu nedoporučoval rekonstrukci vlády. V rozhovoru kromě toho hovořil prezident o ČNB nebo o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu.
Balaš od července ve funkci nahradil Petra Gazdíka (STAN), který podal rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. K Balašovi má Zeman dvě výhrady, a to kvůli jeho posudku v kauze pádu Investiční a poštovní banky a k přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v devadesátých letech vedl.
Prezident proto zvažoval, že ho do funkce nejmenuje. Neudělal to kvůli Fialovi. „Za prvé má na krku české předsednictví a za druhé, což je horší, aféry vládní strany, mimochodem na počet poslanců druhé nejsilnější. Tak mu nechci přidělávat další starosti. Ale tyto výhrady jsem veřejně a jasně řekl,“ poznamenal.
Rakušan je podle Zemana dobrý ministr vnitra, ale špatný šéf STAN
Prezident Fialovi nedoporučoval rekonstrukci vlády. Gazdíkovu demisi nazval naprosto oprávněnou, nevydával by ji ale za vrchol politické kultury. Předsedu STAN Víta Rakušana považuje za dobrého ministra vnitra, zvládl podle něj migrační krizi, ale za špatného šéfa STAN kvůli skandálům, které se týkají některých členů hnutí.
STAN má podle Zemana zúžený politický program zejména na rozpočtové určení daní. „Toto hnutí zcela logicky především zajímalo, jak ubrat peníze z centrální úrovně a převést je na komunální úroveň. Možná, že to trochu souvisí i s těmi korupčními skandály kolem (bývalého náměstka pražského primátora) Petra Hlubučka,“ dodal.
Za dobře pracující ministry ve vládě SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN označil ministra spravedlnosti Pavla Blažka a ministryni obrany Janu Černochovou (oba ODS). Dlouhodobě naopak kritizuje šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti), a to i za to, že se Česko nepřipojilo k zemím odsuzujícím zprávu komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli.
Ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že postoj ke komisi Česko projevilo jednoznačně loni v květnu, kdy hlasovalo proti jejímu zřízení, a to platí i nadále. Přesto se Zeman chce omluvit izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi při jeho brzké návštěvě Prahy.
Stabilizace úrokové sazby
U tématu České národní banky vyjádřil Zeman víru, že nový guvernér Aleš Michl, který nastoupil 1. července, zastabilizuje úrokové sazby. Důvodem tohoto očekávání má být předchozí Michlův slib. „Ale také proto, že jsem mluvil s novými třemi členy bankovní rady a domnívám se, že u nich není nálada k nějakému razantnímu zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl Zeman.
Předchozí guvernér ČNB Jiří Rusnok reagoval podle Zemana na jmenování Michla tím, že odešel z jeho expertního týmu. „Přemýšlejme o tom, zda dosavadní politika České národní banky, která už trvá rok, politika založená na zvyšování úrokových sazeb, ve skutečnosti tu inflaci nejen že nepotlačila, ale dokonce podle některých teorií ji naopak potencovala,“ uvedl Zeman.
Pokud jde podle Zemana o takzvanou nákladovou inflaci, nelze ji potlačit zvyšováním úroků, které také patří mezi náklady. „Domnívám se, že přes pochopitelnou lidskou reakci je třeba říci, že terapie, kterou zvolila národní banka, byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je šestnáctiprocentní inflace,“ prohlásil Zeman.
Podotkl, že v Evropské unii jako celku je inflace kolem osmi procent. „To znamená poloviční proti české. Chtěl bych vás upozornit, že evropská centrální banka až donedávna měla dokonce záporné úroky, teprve teď se rozhoupala a bude směřovat k úrokům jedno procento, zatímco my tady máme úrokové sazby sedm procent,“ sdělil Zeman.
Prezident je pro dodávky zbraní na Ukrajinu
Zeman na Primě také uvedl, že by souhlasil s dalšími dodávkami zbraní na Ukrajinu, která momentálně čelí ruské invazi. Byl by také pro zapojení Česka do výcviku ukrajinských vojáků. „Kdyby nebylo ruské agrese na Ukrajině, tak bych s tím nesouhlasil,“ řekl k zapojení do výcviku vojáků. O tom, že se v této souvislosti vedou intenzivní jednání, hovořila ministryně Černochová. Záležitost je podle ní ve fázi příprav, zvažují se různé typy výcviku.
Zeman změnil svůj postoj například i k sankcím, které dříve kritizoval. Názor ale podle něj změnili všichni – zmínil, že například v dokumentu NATO z roku 2010 je Rusko označováno za strategického partnera. „Takže ano, souhlasil bych jak s dodávkami zbraní, tak i s výcvikem ukrajinských vojáků,“ dodal.
Evropská unie už schválila šest balíků protiruských sankcí, o dalším se jedná. Ze systému SWIFT vyloučila většinu ruských bank, Gazprombank se ale podobnému osudu prozatím vyhnula. Seznam Rusů, kteří nesmí nikam cestovat, ale prezident označil za „trochu komické akce“.
Válka na Ukrajině podle něj bude dlouhá a opotřebovávací. „V tom případě je ovšem přirozeným důsledkem bohužel rostoucí počet ztrát na obou stranách,“ řekl. Nelze tak vyloučit, že jakmile počet mrtvých ruských vojáků bude stoupat, tlak tamních obyvatel bude zesilovat a povede k určitým změnám v ruské politické struktuře, míní. „Je to smutná kalkulace, ale myslím si, že je racionální,“ dodal.
