Rekreační a sportovní střelci si zřejmě nadále budou moci legálně pořizovat tlumiče pro pistole a revolvery pro běžné užití. Sněmovna v úterý odmítla požadavek Senátu, aby bylo pořizování tlumičů pro krátké palné zbraně od příštího roku zakázáno. Zákaz kromě Senátu prosazoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souboru novel navazujících na nový zbraňový zákon, který poslanci schválili. Ještě před samotným jednáním poslanců vystoupil v dolní komoře prezident Petr Pavel s projevem, ve kterém se věnoval například aktuální bitcoinové kauze.
Změna navrhovaná ministerstvem vnitra souvisí s předloňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Lékařům uloží prověřovat vlastnictví zbrojního průkazu u pacientů, kteří trpí takovou nemocí, vadou nebo stavem, které by způsobilost nakládat se zbraněmi nebo municí vylučovaly.
Zákaz tlumičů hluku pro pistole a revolvery k běžnému použití neúspěšně prosazovala ve sněmovně skupina poslanců kolem Rakušana už v březnu, jejich návrh ale získal pouze třetinovou podporu poslanců. Senát na popud Václava Lásky (SEN 21) proto navrhl umožnit, aby si majitelé krátkých palných zbraní na střelnicích mohli tlumiče půjčovat od licencovaných majitelů střelnic kvůli omezení hluku, což by reagovalo na jednu z námitek kritiků zákazu. Dosavadní vlastníci tlumičů, které podléhají registraci a lze si je pořídit se zbrojním průkazem, by si je mohli ponechat.
Tato výjimka, podle níž by majitelé střelnic mohli mít maximálně tři tlumiče pro každou ráži, je ale podle jejích kritiků v praxi nerealizovatelná s ohledem na různé způsoby upevnění tlumičů podle typu zbraně. Odpůrci zákazu poukazovali i na to, že nevhodný tlumič může potenciálně poškodit zbraň i střelce. Senátní verze tak podobně jako v březnu získala podporu jen 56 ze 156 přítomných poslanců, i když podle Rakušana měla přinést vyšší pocit bezpečí a prevenci zneužívání krátkých palných zbraní s tlumičem.
Co přináší soubor novel
Soubor novel má také přinést nový způsob evidence zbraní a střeliva s využitím čárových kódů nebo QR kódů v Centrálním registru zbraní. Policie by se tak měla od prodejců zbraní a střeliva snadněji dozvědět, kdo a jaké zbraně či munici nakupuje a v jakém množství.
V návaznosti na už přijatý nový zbraňový zákon upravuje soubor novel tři desítky norem. Jde například o trestní zákoník, který navzdory úvahám o odlišném přístupu nezmění zánik trestní odpovědnosti za nedovolené ozbrojování vyhlašováním takzvaných zbraňových amnestií. Předloha jako celek je podle vládního zdůvodnění potřebná pro funkčnost nového systému nakládání se zbraněmi, střelivem a municí. Kromě trestního zákoníku upravuje například předpis k podnikání v oboru zbraní a střeliva nebo správní poplatky.
Poslanci měli na programu i předlohy navržené na zrychlené přijetí už v prvním čtení. Například schválili, že ochranu zeměpisného původu potravinářského i nepotravinářského zboží zřejmě už bude zajišťovat jen EU, ne úřad v tuzemsku. Normu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Obce by mohly dostávat poplatek z větrných elektráren
Ke snazšímu vzniku fotovoltaických a větrných elektráren má přispět zavedení oblastí, v nichž je budou úřady schvalovat ve zjednodušeném režimu. Předpokládá to návrh zákona o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který sněmovna zrychleně schválila v prvním čtení. Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách, o lokalitách pro větrné elektrárny bude ještě vláda jednat s kraji. Zákon také zavádí poplatek z větrných elektráren určený obcím.
Sněmovna také souhlasila s novelou, podle které by se mohl rozšířit okruh žadatelů o odškodnění obětí násilí při demonstracích k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1969. Jednorázové odškodnění dostávají kromě lidí, kteří byli při protestech kvůli zásahu ozbrojených složek zraněni, také přímí příbuzní těch, kteří zemřeli. Nově by k nim měli přibýt sourozenci poškozených. Novelu nyní dostane k posouzení Senát.
Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů zřejmě budou moci dříve pracovat jako praktické sestry v nemocnicích. Nově by to bylo u zdravotních sester většinou možné po dvou letech studia a u lékařů po třech letech, nyní je doba vždy o jeden rok delší. Předpokládá to novela o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, kterou sněmovna schválila zrychleně už v prvním čtení. Předlohu dostanou k posouzení senátoři.
Vypořádání s dobou komunismu
Sněmovna ve zrychleném řízení také odhlasovala zákony, které se týkají komunistické minulosti. Dostane je k projednání Senát.
Lidé, které komunistický režim v někdejším Československu nutil k opuštění země nebo je šikanoval formou takzvaného ochranného dohledu, by mohli získat jednorázové odškodnění. Vláda pro každého z nich navrhla odškodné ve výši 100 tisíc korun, což by stát mohlo podle odhadů vyjít na sedmnáct milionů až 283 milionů korun.
Další norma má odškodnit občany, na něž se Státní bezpečnost jako komunistická tajná policie zaměřila v akci Asanace nebo v rámci podobných akcí. Pro přiznání částky nemá být rozhodující, zda nátlaku podlehli a skutečně emigrovali z Československa. Vyrovnání s komunistickou minulostí sice začalo hned po listopadu 1989, stále jsou ale oblasti, kde nebylo důsledné. Lidé, kteří museli snášet komunistickou perzekuci a nátlak k vystěhování, si za prožité příkoří odškodnění zaslouží, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Žadatelé, mezi něž by mohli patřit spisovatel Pavel Kohout nebo písničkář Jaroslav Hutka, se podle návrhů budou moci písemně obrátit do konce roku 2026 na příslušné ministerstvo, které bude o žádostech rozhodovat ve správním řízení a jeho rozhodnutí bude přezkoumatelné soudem. Přiznaná částka by nepodléhala dani z příjmu, exekuci a nezapočítávala by se ani do příjmu rozhodného pro stanovení sociálních dávek. Ministerstvo vnitra předpokládá, že v souvislosti s nucením k vystěhování z ČSSR obdrží sto až čtyři sta žádostí, což by tedy znamenalo náklady deset až čtyřicet milionů korun. Vnitro chtělo částku hradit z vládní rozpočtové rezervy pro příští rok, s čímž ale nesouhlasilo ministerstvo financí a trvalo na tom, aby si ministerstvo vnitra zajistilo financování samo.
Ministerstvo spravedlnosti předeslalo, že je složité odhadovat, kolika žijících lidí se politický ochranný dohled týkal. Ústav pro studium totalitních režimů eviduje 588 takových oponentů režimu a míní, že jich nyní žijí desítky nebo stovky. Advokáti se domnívají, že ze soudně rehabilitovaných lidí by zákon mohl dopadat na dva tisíce až tři tisíce jedinců. Stát uložil ochranných dohledů celkem 50 034, často však za apolitickou obecnou kriminalitu. Ministerstvo tak možné náklady uvedlo v širokém rozpětí sedmi až 243 milionů korun.
Poslanci také urychleně už v úvodním kole schválili důchodovou novelu, která snižuje starobní důchod od listopadu 2026 dalším funkcionářům bývalého komunistického režimu. O tři sta korun méně za každý započatý rok ve funkci by nově měli mít vysocí činitelé Komunistické strany Československa a Slovenska (KSČ a KSS), vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí.
Předloha také odkládá o dva roky změny ve vyplácení důchodů z takzvaného klouzavého na kalendářní měsíc na červenec 2027. Česká správa sociálního zabezpečení totiž nemá hotový informační systém, který by přechod umožnil. Novelu teď dostane k posouzení Senát.
Ve středu a v pátek by se pak měli zákonodárci věnovat předlohám ve třetím čtení. Na čtvrtek je svolána mimořádná schůze k bitcoinové kauze odcházejícího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).
Bitcoinová kauza je velký průšvih, řekl prezident
„Bitcoinová kauza má mimořádně škodlivý potenciál. Kdybych to měl nazvat hlasem lidu, tak bych řekl, že je to velký průšvih,“ uvedl prezident Petr Pavel ve svém projevu k poslancům. Může to podle něj nejen znevěrohodnit instituce státu v očích občanů, ale také důvěru ve spravedlnost obecně. Po projevu prezidenta se poslanci vrátili ke svému běžnému programu. Sněmovna odmítla zakázat rekreačním a sportovním střelcům, aby si pořizovali tlumiče pro pistole a revolvery k běžnému užití, jak to žádal Senát.
Pavel žádá transparentní a důkladné vyšetření bitcoinové kauzy a poté závěry etické, politické, možná i trestněprávní. Pokud se ukáže, že kolem bitcoinů pro ministerstvo spravedlnosti někteří lidé pochybili, „pak musí nést odpovědnost“, zdůraznil v projevu prezident. O kauze soudí, že má potenciál poškodit Česko rovněž v zahraničí.
Podobu některých sněmovních jednání v posledních letech vnímá Pavel jako apel k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse. Měl by být zajištěn důstojný prostor pro návrhy a názory opozice, ale zároveň pro efektivní vládnutí a naplňování volebního programu, řekl v projevu.
Apeloval také na poslance, aby kampaň před říjnovými sněmovními volbami vedli korektně, důstojně a bez nefér útoků, aby se nenechali svést k laciným heslům a prázdným slibům.
Od vládních stran prezident čeká, že „pojmenují dosažené výsledky, jak ty pozitivní, ale také jasně promluví o tom, co se jim nedařilo.“ Od opozice čeká realistické alternativy. „Nejen kritiku vlády, ale konkrétní a věcné návrhy, jak se vypořádat s výzvami, kterým čelíme.“
Reformy a ukotvení
Pavel zdůraznil, že Česko potřebuje reformy, které budou adekvátní reakcí na aktuální bezpečnostní, hospodářské a společenské výzvy. „Změny ve vzdělávání, ve zdravotnictví, v obraně, v digitalizaci, ve veřejné správě, financích nebo vědě a výzkumu.“
Považuje za důležité, aby vnitropolitická debata „neoslabovala naše pevné ukotvení v klíčových bezpečnostních a ekonomických strukturách, konkrétně v Severoatlantické alianci a v Evropské unii“. Členství v těchto organizacích Pavel vnímá jako „nezpochybnitelnou potřebu“.
Zároveň to však podle něj neznamená, že bychom neměli vést otevřenou a věcnou diskusi o adaptaci a zefektivnění obou organizací. „Ta je nejen legitimní, ale přímo nezbytná.“ Dodal však, že jakékoliv úvahy o vystoupení by byly hazardem s našimi bytostnými zájmy.
Vyzval také k další podpoře Ukrajiny.
Jak bude postupovat po volbách
„Bez ohledu na to, jaký bude výsledek nadcházejících voleb, pevně doufám, že zůstaneme jednotní v obhajobě základních principů právního státu, nezávislosti institucí a respektu k pravidlům. Sám jednám a budu jednat tak, aby nevznikla jakákoliv pochybnost, že se pohybuji na hraně, nebo snad nad rámec ústavy,“ řekl rovněž Pavel.
Slíbil, že na základě výsledků voleb bude „aktivně přispívat k formování stabilní a odpovědné vlády, jejímž cílem bude posílení důvěry našich občanů v budoucnost.“ Dodal, že zároveň bude pevně bránit jakémukoliv pokusu o oslabování demokracie a bezpečnosti našeho státu.
Návštěvy prezidenta ve sněmovně
V březnu prezident ve sněmovně apeloval na odpovědné parlamentní strany, aby nebraly obranu jako téma, které se hodí do voleb. Zdůraznil, že na zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti by měli mít všichni stejný zájem. Následně tehdy nechal vládní tábor část schůze uzavřít se zdůvodněním, aby mohli poslanci vyslechnout i utajované informace. Poslanci ANO a dalšího opozičního hnutí SPD na protest proti tomuto postupu odešli z jednacího sálu. Postup označovali za snahu o umlčení opozice.
Předtím Pavel navštívil sněmovnu v červnu 2023, krátce před uplynutím prvních sta dnů ve funkci. Před poslanci tehdy řekl, že ho občas překvapuje urputnost politických bojů v dolní komoře, které někdy vedou k její paralýze.
Nynější sněmovní volební období skončí v závěru první říjnové dekády. Pavel v polovině května rozhodl, že se volby uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu.
