PŘEHLEDNĚ: Co se bude dít po volbách do Poslanecké sněmovny

Voliči budou po čtyřech letech znovu rozhodovat o rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně. Volební místnosti se uzavřou v sobotu 4. října ve 14 hodin. Následovat bude fáze sčítání hlasů, jejich přepočítávání na mandáty a povolební vyjednávání o složení vlády. Kdy může být jasno o její nové podobě?

V Poslanecké sněmovně zasednou strany nebo hnutí, které ve volbách dostaly pět a více procent hlasů, potom dvojkoalice s minimálně osmi procenty hlasů a troj- a vícekoalice s alespoň jedenácti procenty hlasů.

Vítězná uskupení si mezi sebou dělí celkem dvě stě poslaneckých křesel. To, kolik jich kdo získá, se vypočítává na dvou úrovních. Tou první je úroveň kraje, na níž jsou hlasy rozděleny takzvanou Imperialiho kvótou. Hlasy stran, které v krajích nestačí k zisku mandátu, se přesunou na celorepublikovou úroveň, kde jsou přerozděleny takzvanou Hagenbach-Bischoffovou kvótou.

  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o dva.
  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o jeden.

Mandáty se pak rozdělují podle pořadí na kandidátce (volebním lístku). Poslancem se ale může stát i kandidát s vyšším číslem, pokud dostal z celkového počtu hlasů pro zvolené uskupení alespoň pět procent preferenčních hlasů.

Ustavující schůze

První schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny se musí uskutečnit nejpozději třicet dnů od voleb. Na ustavující schůzi volí poslanci svého předsedu a místopředsedy a skládají se jednotlivé sněmovní výbory. Schůze může trvat i několik dní.

„Po konci ustavující schůze podává stávající vláda demisi, kterou následně přijme prezident,“ popisuje další kroky ústavní právník Marek Antoš.

Vyjednávání o vládě

Zatímco ustavující schůze se musí uskutečnit v zákonem stanovené lhůtě, pro sestavení vlády žádná taková lhůta neexistuje. „To podstatné se bude odvíjet od schopnosti dohody nebo nedohody politických stran,“ vysvětluje politolog Lukáš Jelínek.

„To bude souviset s tím, kdo se dostane do sněmovny, kolik to bude stran, jak se bude utvářet nějaká většina (ve sněmovně), jestli to bude pouze většina, která sice bude mít nějaký názorový průnik, jako třeba současná opozice, ale zároveň, jestli dokáže tato většina sestavit vládu, jestli se dokáže na nějaké vládě dohodnout,“ vypočítává politolog.

Zmiňovaná většina je při vyjednávání důležitá z toho důvodu, že vláda musí následně získat důvěru sněmovny, i kvůli tomu, aby byla schopná získávat během následujících čtyř let dostatečnou podporu pro své návrhy. Historicky nejdéle čekala samostatná Česká republika na novou vládu 83 dní po volbách v roce 2014.

Sestavení a jmenování vlády

Jak upozorňuje ústavní právník Antoš, i když to nestanovuje ústava ani zákon, pověření k jednání o sestavení vlády uděluje prezident. U stávající i minulé vlády dostal toto pověření pokaždé budoucí premiér, konkrétně Petr Fiala (ODS), respektive Andrej Babiš (ANO). Není to však pravidlem. „Po pádu druhé vlády Václava Klause v roce 1998 byl pověřen sestavením vlády Josef Lux a výsledkem byla vláda Josefa Tošovského,“ uvádí pro příklad Antoš.

Stát by se to mohlo i po letošních sněmovních volbách. „Prezident Petr Pavel naznačil, že ten, kdo bude pověřen sestavením vlády, nemusí být za všech okolností příštím premiérem. Může to být třeba i člověk, který vládu vyjedná, ale premiérství potom někomu svěří,“ říká politolog Jelínek.

Následně, přičemž délka vyjednávání o složení vlády opět není nijak legislativně vymezena, jmenuje prezident premiéra.

Kdo jím bude, nemusí být dopředu vůbec jasné. „Politickým stranám vůbec nic nepředepisuje, koho můžou navrhnout na předsedu vlády. Může to být vlastně úplně kdokoliv. Nemusí to být ani poslanec. Může to být jakákoliv osoba, která bude schopná vládu dát dohromady,“ vysvětluje Jelínek. „Každopádně si myslím, že tlak na to, aby to byl zkušený politik, je poměrně dost velký,“ dodává.

Jmenovaný premiér potom navrhuje prezidentovi jména lidí, kteří ve vládě zasednou. Vládu kromě jejího předsedy tvoří místopředsedové a ministři jednotlivých resortů. „Prezident je povinen jmenovat předsedu vlády,“ uvádí Antoš. „V některých specifických příkladech ale může nejmenovat člena vlády. Třeba když má pochybnosti o jeho bezúhonnosti,“ dodává ústavní právník.

Do třiceti dnů od svého jmenování pak musí vláda získat důvěru sněmovny. Pro musí hlasovat alespoň nadpoloviční většina poslanců z minimálně 67 přítomných.

Co když vláda nezíská důvěru?

Pokud na první pokus nezíská vláda důvěru, musí podat demisi a následuje druhý pokus. Prezident znovu jmenuje premiéra a na jeho návrh další členy vlády. Jmenovaná vláda pak opět zamíří do sněmovny s žádostí o důvěru.

Případný třetí pokus se už od prvních dvou liší. Nového premiéra tentokrát navrhuje předseda dolní komory. K tomu ale ještě nedošlo. „Historicky byly nejvíc dva pokusy,“ říká Antoš s tím, že teoreticky je možný i případný čtvrtý pokus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 8 hhodinami
Načítání...