Poslanci schválili základní parametry rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 295 miliard

Nahrávám video

Poslanci ve středu v prvním čtení schválili státní rozpočet na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) jej předložil s navrženým schodkem 295 miliard korun. Součástí jsou některá opatření proti energetické krizi a také daň z mimořádných zisků. Její začlenění do rozpočtu ostře kritizovala opozice vzhledem k tomu, že zatím není toto zdanění bank či rafinerií schválené.

Pro schválení základních parametrů hlasovalo 84 přítomných koaličních poslanců, opozice byla proti. Podle hlasovací sjetiny podpořil návrh rozpočtu i poslanec ANO Ondřej Babka, který ale později uvedl, že hlasoval proti. Sněmovna o rozpočtu jednala asi 7,5 hodiny.

Letos na rozdíl od předchozích let nepřišel na první čtení rozpočtu prezident Miloš Zeman. Středeční hlasování také neznamená schválení rozpočtu jako celku. Schvalování má přijít na řadu na konci listopadu.

„Rozpočet na příští rok je rozpočet válečný a krizový. Zajistí bezpečnost i nutné investice a občanům zajistí nadstandardní pomoc. Je výsledkem doslova krizového managementu,“ prohlásil ve sněmovně premiér Petr Fiala (ODS).

Navrhovaný schodek rozpočtu 295 miliard korun je podle něj vyšší, než by si přál. Ujistil však, že vláda nevzdala svůj cíl konsolidovat veřejné finance. Jednou z příčin deficitu jsou podle něj rostoucí výdaje na důchody. Proti letošnímu plánu se zvyšují o 81 miliard korun. Pokud tomu situace bude přát, přijde vláda na jaře s plánem, jak růst výdajů státu omezit, dodal.

Vláda se podle Fialy ale v žádném případě nevzdává jednoho ze svých hlavních cílů, který slíbila voličům i sněmovně. Je to snižování dluhu a celková konsolidace státních financí, popsal premiér. „Tyto plány jsme byli nuceni posunout a odložit kvůli důsledkům války na Ukrajině. Pokud se ale ekonomická rozpočtová situace v průběhu příštího jara bude vyvíjet alespoň trochu uspokojivě, přijdeme s akčním plánem, jak růst výdajů našeho státu razantně a zcela systematicky krotit,“ slíbil premiér.  

Návrh rozpočtu na rok 2023
Zdroj: ČT24

Fiala také uvedl, že vláda občanům i firmám kompenzuje dopady vysokých cen elektřiny a plynu, platí výdaje spojené s pomocí uprchlíkům, navyšuje investice do vnitřní i vnější bezpečnosti. Rizika, kterým stát čelí, se skokově zvýšila, varoval. „Rusko nás každý den vydírá a my musíme narychlo a draze shánět alternativní suroviny a zajistit České republice dostatek energií na příští roky,“ řekl premiér.

Vláda v návrhu rozpočtu předpokládá, že průměrný růst spotřebitelských cen v příštím roce zpomalí proti letošku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z letošních 16,2 procenta na 8,8 procenta. Reálný růst ekonomiky má zpomalit z 2,2 na 1,1 procenta. Na daních plánuje státní rozpočet získat 1,636 bilionu korun. Na straně výdajů má 859 miliard směřovat na sociální dávky. Na investice je vyčleněno 203 miliard korun.

Odhad vývoje ekonomiky
Zdroj: ČT24

Plynu bude dostatek, ujišťoval Stanjura

Na pomoc s cenami energií podle premiéra půjde z rozpočtu celkem 200 miliard korun. Z toho 100 miliard má směřovat na kompenzace za stanovení maximálních cen energií. Zbylá částka pak bude směřovat například na valorizace důchodů, příspěvek na bydlení nebo na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií.  

„Česko bude mít dostatek plynu na zimu a nehrozí tedy úmyslné vypínání některých provozů nebo továren. Zásobníky plynu jsou naplněné téměř z 95 procent, což představuje více než 3,2 miliardy kubických metrů plynu,“ uvedl při představování návrhu rozpočtu Stanjura. 

K dobrým zprávám podle ministra napomáhá i současné dobré počasí, které snižuje spotřebu plynu v celé Evropě. Stanjura také uvedl, že válka na Ukrajině i odvetné sankce vůči Rusku a Bělorusku mají dopad na stav evropských ekonomik i stav jejich veřejných financí. Zdůraznil, že téměř všechny rozpočty členských zemí jsou pod tlakem na výdaje vyvolané vysokými cenami energií i vysokou inflací. Dodal však, že Česko už není mezi členskými státy s nejvyšší inflací, a očekává, že bude patřit mezi první země, kde bude inflace klesat.

Schvalování státního rozpočtu ve sněmovně se liší od schvalování jiných zákonů. Především do jeho podoby nijak nepromlouvá Senát, ze sněmovny jde rovnou k prezidentovi republiky.

Vláda navrhla, aby stát v příštím roce vydal 2,223 bilionu korun, přičemž počítá s příjmy 1,928 bilionu. Podle předsedy výboru Josefa Bernarda (STAN) lze návrh považovat za „rozumný kompromis“ při zachování veškerých sociálních výdajů, byť připustil, že 295miliardový deficit „není dobrá zpráva pro naše občany“.

Schodek neodpovídá podle Schillerové realitě

Opoziční politici již předem nešetřili s kritikou, kterou nevynechali ani při jednání sněmovny. Stanjurova předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) uvedla, že rozpočet je plný kontroverzí a navrhovaný schodek 295 miliard korun neodpovídá realitě. Bývalá ministryně financí také řekla, že koaliční Fialův kabinet nepřichází s žádným řešením snižování strukturálního schodku, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. „Koalice zcela zapomněla na konsolidaci veřejných financí,“ podotkla Schillerová. 

Na příjmové straně podle Schillerové pomáhá kabinetu inflace, kterou vláda podle ní „nechala utrhnout ze řetězu“. Upozornila také na to, že očekávané příjmy celkem za 150 miliard korun nejsou kryty platnou legislativou. „Je to v rozporu s běžným procesem přípravy návrhu státního rozpočtu,“ míní Schillerová.

K těmto penězům patří i předpokládaných 85 miliard korun z daně z mimořádných zisků. Předsedkyně frakce ANO v této souvislosti poukazovala na to, že koalice se zatím nedokázala shodnout na konečných parametrech této daně, mluvila o „chaosu a parodii v přímém přenosu“. V případě výdajů se Schillerová pozastavila nad snížením podílu peněz na výzkum, vývoj a inovace.

Předložený návrh rozpočtu by si podle ní zasloužil vrácení kabinetu k přepracování. Schillerová ale uvedla, že takový požadavek ve sněmovně nepředloží, protože vzhledem ke koaliční většině by byl jen politickým gestem.

„V celé řadě položek barvíme trávu nazeleno,“ komentoval návrh rozpočtu místopředseda sněmovny za ANO Karel Havlíček. Ve výdajích podle něj vláda používá triky. Schodek podle něj měla vláda přiznat vyšší a upravit ho až po schválení příslušných zákonů.

Vláda může přivést zemi k bankrotu, soudí Okamura

Návrh rozpočtu na příští rok je podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury paskvil. Koaliční vláda může přivést zemi k bankrotu a ke kolapsu, prohlásil Okamura v úvodním kole sněmovního projednávání předlohy. Obdobně jako Schillerová se lídr SPD pozastavil nad tím, že část očekávaných příjmů není podložena platnými zákony.

„Plánovanou výši schodku lze proto označit za spekulativní,“ upozornil Okamura k navrhovanému deficitu 295 miliard korun. Má být o 80 miliard korun nižší než schválený schodek pro letošní rok.

Okamura také volal po odbourání podle něho „extrémně přebujelé byrokracie“, a to zjednodušením úředních procesů a snížením počtu potřebných razítek a potvrzení. Ministerstvo vnitra podle Okamury chystá „cenzorský úřad“ a ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením předsedy Pirátů Ivana Bartoše prosazuje vznik státní digitální agentury, podle lídra SPD pro uplatnění pirátských straníků. „Na to lze říci pouze jediné: Demisi,“ prohlásil Okamura.

Vládu ve vystoupení navíc obvinil z toho, že neřeší zdražování, ale Ukrajině a Ukrajincům podle Okamury „sype doslova miliardy“ na dluh. „Česká vláda prostě preferuje zájmy Ukrajiny před zájmy vlastní země a vlastních občanů,“ řekl.

Příspěvek na mobilitu

Ještě před rozpočtem sněmovna schválila novelu, která zvyšuje příspěvek na mobilitu. Vzroste z nynějších 550 korun na 900 korun měsíčně. Příspěvek 2900 korun pak budou dostávat lidé, kteří se neobejdou bez energeticky náročných dýchacích přístrojů. Předlohu, která zvyšuje až o čtvrtinu také státní dotaci na zdvihací plošinu a přináší i další změny, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD neprosadili v souladu se zápornými stanovisky vlády i sociálního výboru razantnější růst základního příspěvku na mobilitu, který pobírá kolem 260 tisíc lidí. Aleš Juchelka (ANO) neuspěl s návrhem, aby činil dva tisíce korun měsíčně. Sněmovna zamítla i tři varianty, jak je nabídla Lucie Šafránková (SPD) a podle nichž by příspěvek činil 2200 korun, 1650 korun nebo 1100 korun za měsíc.

Opozice tvrdí, že růst na 900 korun už není vzhledem k nynější míře zdražování dostatečný. Koaliční politici naopak říkají, že navýšení o 350 korun pokrývá současné vyšší ceny pohonných hmot.

Na programu schůze byla pevně zařazena také volba zástupce ombudsmana. Poslanci dostali pouze tři nominace. Novým zástupcem ombudsmana bude právník Vít Alexander Schorm, kterého nominoval Senát. Poslanci mu v tajných volbách dali přednost před adepty prezidenta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 1 hhodinou

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 3 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 7 hhodinami
Načítání...