Ve vedení Pirátů pokračuje dosavadní předseda a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. V druhém kole volby na celostátním fóru strany získal 662 z 948 odevzdaných hlasů. Jeho soupeř, senátor Lukáš Wagenknecht, obdržel 265 hlasů. Prvním místopředsedou strany se stal europoslanec Marcel Kolaja. Druhou místopředsedkyní je náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová. Trojkou je zastupitelka Prahy 21 Blanka Charvátová. Posledním místopředsedou se stal bývalý poslanec Martin Jiránek. Podle aktuálních čísel, která zazněla na sobotním fóru, mají Piráti 1230 členů.
„Chtěl bych poděkovat všem Pirátkám a Pirátům, kteří se znovu rozhodli zvolit mě svým předsedou. Velice si toho vážím a udělám vše, abych ve mě vloženou důvěru nezklamal. Čeká nás řada vnitrostranických úkolů, ale hlavně práce pro deset milionů občanů a prosazování našeho programu,“ vzkázal Bartoš po hlasování.
Podle svých slov se chce soustředit na lepší komunikaci, výsledky stranické práce i plány do budoucna. Výsledek v podzimních volbách považuje Bartoš za zaškobrtnutí a doufá, že se nebude opakovat. Pro ČT24 zdůraznil, že síla Pirátů není v počtu poslanců ve sněmovně, ale v každodenní práci všech lidí ve straně, nikoliv pouze politiků.
Ještě před svým znovuzvolením v kandidátském projevu připustil, že jako předseda strany za volební výsledek nese díl viny. „Odmítám tuto dílčí porážku vnímat jako finální stadium strany,“ nechal se slyšet.
Strana potřebuje restart, míní Bartoš
„Piráti se vždy dívali směrem dopředu, ale když děláte chyby, je důležité se z nich poučit,“ věří Bartoš. Strana se podle něj musí vyvíjet, reagovat na nová témata a zlepšovat se. Připustil, že předvolební kampaň byla vysilující a strana potřebuje restart.
V programovém prohlášení vlády je podle Bartoše otisk pirátské politiky na řadě míst. Piráti budou prosazovat i priority, které se do prohlášení nedostaly. „Že tam není něco napsáno, neznamená, že se to třeba nebude dít,“ podotýká.
Wagenknecht poděkoval za hlasy a Bartošovi pogratuloval. „Bude teď hodně práce pro nás pro všechny. Musíme spolupracovat a jsem rád, že máme předsedu, který je viditelný,“ dodal.
Bartoš vede Piráty od roku 2009 s přestávkou mezi lety 2014 a 2016. Na nynějším celostátním fóru funkci obhajoval. „Prožíval jsem náš vývoj od samého počátku,“ podotkl ve svém kandidátském projevu.
Ivan Bartoš stál v roce 2009 u zrodu Pirátů a v čele strany je s přestávkami přes deset let. Pod jeho vedením se Piráti dostali do obou komor Parlamentu, v roce 2019 se strana prosadila i do Evropského parlamentu, kde má tři mandáty a rovněž místopředsedu. V Praze má strana primátora.
V prosinci 2020 se Bartoš stal lídrem koalice Pirátů a Starostů do sněmovních voleb 2021, ve kterých toto uskupení skončilo třetí se ziskem 15,62 procenta hlasů a 37 mandátů. Kvůli preferenčním hlasům pro kandidáty navržené STAN ale Piráti získali jen čtyři poslance a Bartoš kvůli tomu čelil od některých členů stran výzvám k rezignaci, v následné vnitrostranické anketě ho ale většina účastníků podpořila.
Ve vládě Petra Fialy (ODS) se Bartoš stal vicepremiérem pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj.
Bartoš čelil kritice kvůli některým starším postojům, zejména týkajícím se zahraniční politiky. Patří k nim třeba přiznání, že v referendu o vstupu České republiky do Evropské unie hlasoval proti, v minulosti nesouhlasil ani s českým členstvím v Severoatlantické alianci. Jím vedená strana je ale nyní proevropská a ani členství v NATO většina členů nezpochybňuje.
Bartoš vystudoval informační vědu na Ústavu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve studiích pokračoval jako interní doktorand se specializací na databázové modely, databázové systémy a informační služby internetu.
Aktivně spolupracoval s knihovnami na projektech standardizace ve vyhledávání a sdílení informací, paralelně se angažoval v neziskovém sektoru; pracoval pro české i zahraniční firmy jako specialista na informační technologie. Jako ředitel marketingu startoval nový český pracovní portál, věnoval se projektům týkajícím se kvality dat ve firmách či budování datových skladů a návrhů manažerských informačních systémů. Přednáší o oblastech autorského práva, informační společnosti a bezpečnosti.
Bartoš je ženatý a má dvě děti. Vystupuje také jako DJ, hraje na akordeon a zpívá v kapele Nohama napřed.
Před celostátním fórem získal Bartoš čtyři nominace, zatímco jeho protikandidátka Jana Michailidu sedm. Ta vzbudila pozornost zejména tím, že se v debatě na otevřeném internetovém Pirátském fóru přihlásila ke komunistické ideologii „ve smyslu původním (demokratickém)“, jak uvedla. Zároveň dala najevo, že by chtěla stranu nasměrovat liberálně socialistickým směrem.
V kandidátském projevu řekla, že ji velice mrzí, že její „sdělení utopického snu o demokratické kooperativní a vzájemné společnosti způsobilo mnoha lidem velkou negativitu v jejich životech“. Při hlasování na fóru nepostoupila do druhého kola, podpořilo ji 285 Pirátů.
Stejně tak potřebnou hranici nepřekonal David Witosz, jenž se podle svých slov chtěl zasadit o to, aby se Piráti nestali „stranou jednoho muže“ a aby se naučili „ používat slovo ne“. Varoval rovněž před pýchou. Získal 355 hlasů.
V druhém kole Bartoše vyzval Wagenknecht
Jen o jednu nominaci méně než Bartoš získal před nynějším celostátním fórem Lukáš Wagenknecht, který nakonec jako Bartošův jediný vyzyvatel postoupil do druhého kola volby.
Ekonom, který nyní reprezentuje Piráty v Senátu, do politiky přišel jako spojenec Andreje Babiše (ANO). Když ten nastoupil na ministerstvo financí, přivedl si Wagenknechta jako prvního náměstka. Vztahy ale brzy ochladly, z Wagenknechta se stal Babišův kritik, ale nyní se vymezil i proti dosavadnímu vedení Pirátů.
Kandidovat se podle svých slov rozhodl na základě výsledků voleb i kvůli tomu, jak vypadala koaliční jednání. „Před čtyřmi měsíci jsme měli možnost mít premiéra, teď máme čtyři poslance,“ upozornil. Piráti budou mít ve vládě těžkou pozici, protože jsou pouhým přívěškem, míní. Za své priority označil Wagenknecht svobodu slova, transparentnost či podporu drobného a středního podnikání. „Musíme být čitelní a srozumitelní,“ dodal.
První kolo volby předsedy Piráti nazývají hlasováním o přijatelnosti, členové strany dávají hlavně najevo své nesympatie. Mohou hlasovat pro libovolný počet kandidátů, do druhého kola postoupí všichni, koho podpoří nadpoloviční počet hlasujících, zvítězit již v prvním kole může některý kandidát pouze v případě, že získá nadpoloviční většinu hlasů jako jediný. Až druhé kolo je klasickou volbou, kde má každý hlasující pouze jeden hlas.
Kolaja prvním místopředsedou, Hajnová dvojkou
Prvním místopředsedou strany se stal Marcel Kolaja, který získal 156 hlasů. Jako europoslanec působí také jako místopředseda Evropského parlamentu. Po zvolení na pirátském fóru poděkoval všem hlasujícím. „Budu se snažit vaši důvěru nezklamat. Chtěl bych požádat úplně všechny, aby se snažili najít v Pirátské straně konsenzus, abychom zase táhli za jeden provaz. Potřebujeme nemířit zbraněmi dovnitř na sebe, ale ven na ostatní,“ uvedl.
Ve vedení strany se chce snažit propojit priority Pirátů na evropské, celostátní a regionální úrovni. „Budu nadále prosazovat sociálně-liberální politiku strany, která myslí na budoucnost a nezapomíná na lidi,“ napsal Kolaja na Twitteru.
Členem Pirátské strany je od roku 2010. V roce 2019 byl zvolen poslancem Evropského parlamentu. Od téhož roku je také jeho místopředsedou. Věnuje se zejména tématům spojeným s fungováním společnosti v digitálním věku. Podle svých slov prosazuje otevřené technologie, svobodu na internetu, nezávislost médií, transparentnost a sjednocenou Evropu.
Narodil se 29. června 1980 v Moravské Třebové, vyrůstal v Lanškrouně, žije v Brně. Vystudoval informatiku na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. V minulosti pracoval v oboru informačních technologií na různých pracovních pozicích, v době před zvolením do Evropského parlamentu jako produktový manažer. Od srpna 2012 do května 2013 byl čtvrtým místopředsedou Pirátů. Do eurovoleb už neúspěšně kandidoval z druhého místa za předsedou strany Ivanem Bartošem v roce 2014, kdy Piráti těsně nepřekonali pětiprocentní hranici. V letech 2016 až 2018 byl předsedou spolku Otevřená města, na jehož založení se podílel.
Jen těsně unikla funkce Hajnové, která získala 150 hlasů. Ta byla ale nejúspěšnější v hlasování o druhém z místopředsedů díky 210 hlasům z 663. „Je to pro mě velký závazek, jsem vděčná za podporu. Věřím, že najdeme společnou řeč a spoluprací budeme posouvat stranu dál,“ uvedla. Piráti podle ní neztroskotali.
Působí jako první náměstkyně hejtmana Vysočiny pro regionální rozvoj. Členkou Pirátů je od roku 2015, od roku 2018 je též zastupitelkou města Telč za Společně pro Telč – Piráti a Zelení.
Narodila se 18. července 1985, žije v Telči. Vystudovala Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Na vysoké škole byla projektovou asistentkou, pak byla do roku 2019 projektovou manažerkou Jihomoravského inovačního centra. Od roku 2018 působila jako vedoucí mediálního odboru Pirátů na Vysočině. V říjnu 2020 byla zvolena do zastupitelstva Vysočiny a poté se stala první náměstkyní hejtmana pro regionální rozvoj.
Třetí místopředsedkyní se stala pražská zastupitelka Charvátová. Z 695 hlasujících členů strany se jich pro ni vyjádřilo 213. „Kdybych nevěřila v nás a kdybych nevěřila v Piráty, tak tady teď nestojím,“ řekla po svém zvolení.
Je zastupitelkou městské části Praha 21 – Újezd nad Lesy. Členkou Pirátů je od roku 2019. Narodila se 1. listopadu 1986 v Praze, bydlí v Újezdu nad Lesy. Má bakalářský titul z Vysoké školy Karlovy Vary, obor Soudní a notářská administrativní činnost. Pracovala v The Royal Bank of Scotland jako account administration officer, poté devět let na generálním ředitelství Českých drah, v kanceláři generálního ředitele či na odboru regionální dopravy. Nyní působí na generálním ředitelství Správy železnic na odboru personálním jako metodička a analytička. V politice se angažuje od roku 2017, o rok později byla zvolena do zastupitelstva Prahy 21.
Čtvrtým místopředsedou se stal bývalý poslanec Jiránek. Od 668 straníků získal 311 hlasů a o pět hlasů překonal radního Witosze. „Pojďme společně konstruktivně politicky pracovat a tvořit, pro voliče i občany,“ uvedl.
Členem Pirátů je od roku 2010. Narodil se 10. dubna 1978 ve Dvoře Králové nad Labem, žije v Trutnově. Má vystudovaný obor Informační management na Univerzitě Hradec Králové. Celou svou profesní kariéru pomáhá primárně malým firmám a živnostníkům s marketingem a nastavením firemních procesů. V letech 2014–2019 byl zastupitelem města Trutnov, v letech 2016–2020 zastupitelem Královéhradeckého kraje a v letech 2012–2021 poslancem.
Ve zvláštním hlasování Piráti nepodpořili žádnou z variant úpravy stanov, které usilovaly o zvýšení počtu místopředsedů ze čtyř na šest.
Koaliční partneři věří v další spolupráci
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) ve zdravici vzkázal Pirátům, že jejich účast ve vládní koalici považuje za přínosnou a obohacující. Ocenil přístup představitelů strany při vytváření vládní koalice. Zdůraznil také, že ačkoli mají obě strany na některá témata rozdílné názory, v těch zásadních se shodnou. „Občané do nás, bývalých opozičních stran, vložili svoji naději a my je nesmíme zklamat,“ dodal.
Po Bartošově zvolení poznamenal, že věří, že „dosavadní dobrá spolupráce bude pokračovat i nadále“.
Předseda STAN Vít Rakušan na úvod fóra prohlásil, že Piráti do vlády poslali kvalitní zástupce. Připomněl, jak se vládní koalice postavila za pirátského kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, kterého prezident Miloš Zeman odmítal jmenovat.
Předseda koaliční KDU-ČSL Marian Jurečka mimo jiné ocenil, že Piráti mají mnoho odborníků i rozpracovaných kvalitních programových částí, které jsou důležité pro vládní koaliční spolupráci. Vyzval Piráty, aby nad svojí aktuální situací nelámali hůl, ale dívali se na ni optikou, že Česko potřebuje stabilní koaliční vládu. Chtějí-li být v politice úspěšní, nesmí se nechat odradit jednou neúspěšnou situací, míní Jurečka.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová poukázala na to, že zemi čekají letos další volby, komunální a senátní. Avizovala, že je připravena v některých obvodech si vzájemně podpořit kandidáty. Po oznámení výsledků hlasování napsala na Twitter, že „je ráda, že uspěl kandidát, který zná rozdíl mezi demokratickou a nedemokratickou levicí“.
„Panu předsedovi Bartošovi gratulujeme, jelikož spolu s ním zvítězila u Pirátů ideologie centralistického Bruselu spojená s omezováním občanských svobod – a je dobře, že u Pirátů mají v tomto čitelného předsedu, a je správně, že ten, kdo zavlekl Piráty nad propast, má odvahu jit spolu s nimi ke dnu,“ vzkázal předseda SPD Tomio Okamura.
