Přiznat se, zkrátit si délku procesu a dostat méně let ve vězení, takovou možnost mají od října nově obžalovaní z těžkých zločinů. Se státním zástupcem se mohou dohodnout na výši trestu. A pokud souhlasí i soud, proces definitivně končí. Dohoda o vině a trestu se od změny zákona používá desetkrát častěji. Do budoucna by tento systém mohl pomoci pro zrychlení celého soudního řízení.
Soudci musí obžalovanému možnost dohody o vině a trestu na začátku procesu nabídnout. A také se ho zeptat, jestli se cítí vinen. Pokud ano, soud nepotřebuje další důkazy a může rovnou rozhodnout.
Státní zástupce se na začátku října snažil dohodnout na sedmnáctiletém trestu například s Ladislavem Kandráčem, který byl obviněný z loupežné vraždy. „Obžalovaný použil odcizené finanční prostředky na vybavení bytu, například ke koupi sedačky,“ komentovala mluvčí Krajského soudu Ostrava Klára Krystýnová.
Kandráč část obžaloby sice odmítal, ale k vraždě samotné se u soudu přiznal. Soud tak mohl rychle rozhodnout. A nakonec udělil o rok a čtvrt nižší trest, než jaký mohl dostat. „Co se týče trestu, s tím zcela spokojen nejsem, protože byl uložen v nižší výměře, než jsem navrhoval, nezbývá než zvážit odvolání,“ reagoval státní zástupce Josef Šuhaj.
V tomto případu tak hrozí zvýšení trestu a proces nekončí. V případě schválení dohody o vině a trestu se naopak obě strany vzdávají práva odvolání. První známý případ vraždy vyřešené tímto způsobem soud uzavřel dva měsíce po změně zákona.
Jednaosmdesátiletý senior se v něm přiznal k vraždě manželky už v dubnu, hned po spáchání činu. Soud ale jednal až v prosinci. A tak už mohl obžalovaný využít nová pravidla a místo trestu v rozmezí od 15 do 20 let soud schválil dohodu na osmiletém vězení. „Muž spáchal čin ve stavu snížené příčetnosti, jedním z důvodů je jeho pokročilá demence,“ uvedl státní zástupce Vít Legerský.
Avízo o navrhovaném trestu
Obžalovaní také dostávají na začátku procesu informaci, jaký trest jim státní zástupce předběžně navrhuje. Podle toho můžou zvážit, jestli by pro ně byla dohoda výhodná.
„Skutečně to někdy vypadá tak, že tedy poté, co se strany dostaví, tak si vezmou přestávku a potom to tedy skončí rozsudkem, který schválí tuto dohodu,“ přibližuje místopředseda České advokátní komory Tomáš Sokol.
„Mohly by do budoucna odpadnout situace, kdy všichni sledujeme, že velmi závažné a komplikované trestní kauzy soudy řeší v řádu mnoha let, čímž se tak trochu vytrácí účel trestu,“ vysvětluje jednu z hlavních rolí nové právní úpravy mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Dohodu může obžalovaný i sám navrhnout. Zkouší to třeba Petr Švéda, který se podílel na distribuci pervitinu.
„Dělal jsem to v podstatě za jídlo nebo řádově za stokoruny,“ říkal loni v prosinci spolupracující obviněný Petr Švéda. Spolupracoval s policií, přiznal se, ale státní zástupkyně jeho návrh odmítla.
V používání dohod o vině a trestu i pro nejtěžší zločiny se česká justice inspirovala na Slovensku. Tam nabídka dohody pomohla přesvědčit ke spolupráci s policií zprostředkovatele vraždy novináře Jána Kuciaka.
Při nepřiznání až 20 let nebo výjimečný trest
Pokud se vrah nepřizná, hrozí mu v Česku trest až dvacet let. Ale v některých případech může jít soud i nad tuto sazbu až k doživotí. To v loňském roce u českých soudů nepadlo.
Vynesen byl ale druhý nejpřísnější verdikt. Třicet let vězení dostal Antonín Štaubert, který přišel krást do domu, kde spal téměř devadesátiletý senior a čtyřiačtyřicetiletá žena. Oba je zavraždil. Podle státního zástupce vraždil v podstatě pro pár korun.
Doživotí zvažoval soud u Romana Fouska. Nakonec ho poslal do vězení na necelých třicet let za zabití servírky v humpolecké hospodě. Vrah bude kvůli sadistickým sklonům v zabezpečovací detenci.
A výjimečné tresty dostala i dvojice ze Slovenska, která kvůli 400 tisícům zabila manžele na Písecku. Michaela Krajčová dřív pracovala v jejich rodinné firmě a bydlela u nich. Podle svědků ji oběti brali jako dceru a platili za ni dluhy.
Dle znalců pachatelé manžele před smrtí donutili prozradit informace o trezoru s penězi. Krajčová pak s bankovkami odjela do Rumunska, kde jí před třemi lety dopadla policie. Pozůstalým se na rozdíl od druhého pachatele neomluvila.
Plná vězení za majetkové zločiny
Nejvíc lidí si ve vězení odpykává tresty za krádeže a další majetkové zločiny. Velké množství trestných činů také odsouzení páchají v souvislosti s drogami anebo pod jejich vlivem. A to včetně žen, kterých v poslední době ve věznicích přibývá. Kapacita nápravných zařízení je teď naplněná z 96 procent.
Mezi trestanci se stále často objevují i rodiče, kteří neplatí výživné. U takových méně závažných činů nebo u dosud netrestaných lidí by podle ministerstva spravedlnosti měly soudy častěji sahat k alternativním trestům. Třeba těch peněžitých už teď přibývá.
„Člověk zůstává v té komunitě na svobodě a může dál plnit závazky, což je prospěšné jak pro něj, tak i pro společnost, protože se nesetkává s kriminálním prostředím. Takzvaně ho nenasákne,“ přibližuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Aktuálně je v celách přes 19 tisíc vězňů. To je zhruba o dva tisíce méně, než byl průměr v roce 2019. Téměř tři tisíce lidí ale čeká na nástup trestu. Třeba pankrácká věznice má teď ještě dostatek volných kapacit. Naopak více než ze sta procent jsou zaplněny věznice v Rýnovicích, Oráčově anebo Kuřimi
Vězeňská služba si teď musí poradit i s rostoucím počtem odsouzených žen. I u nich bývají často na vině drogy. Třeba ve Světlé na Sázavou proto staví uvnitř areálu novou budovu s kapacitou 200 míst.
