Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24 206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovali na ministerstvu zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Číslo se podle resortu ještě bude měnit, protože úřady stále vyhodnocují žádosti, které přišly o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Konečná lhůta pro zápis uplynula v neděli v šestnáct hodin.
Největší zájem českých občanů o zápis do zvláštního seznamu voličů zaznamenaly podle Černínského paláce Spojené státy americké s celkovým aktuálním počtem 2374 voličů, následuje Londýn, kde se přihlásilo 1976 lidí, a velký zájem byl také v Sydney, které zatím hlásí 1233 zapsaných, a v Bruselu s 1216 zapsanými.
Velký nárůst, pravděpodobně hlavně ze strany českých studentů, je podle resortu na zastupitelském úřadu v Haagu, kde bylo začátkem března zapsáno 369 lidí. Aktuální číslo je 908 osob.
Hlasovat se bude na 108 zastupitelských úřadech. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) sdělil, že jde o velký projekt, na který se diplomaté dlouhé měsíce připravovali.
Zápis umožní krajanům volit osobně na zastupitelských úřadech a nově i korespondenční volbou. Ti ze zapsaných, kteří chtějí svůj hlas poslat poštou, musejí o všechny potřebné obálky požádat do 29. srpna.
„Zájem našich krajanů mě těší, chci ale připomenout, že aby mohli volit korespondenčně, musí splnit ještě druhou podmínku. Tou je žádost o vydání písemností ke korespondenční volbě. Na tento krok mají čas do tohoto pátku, tedy do 29. srpna,“ připomněl Lipavský. Podrobný postup naleznou zájemci na webových stránkách ministerstva zahraničí.
Hlasovací lístky je v případě korespondenční volby třeba vytisknout
„U korespondenční volby platí, že v zásilce, již obdrží voliči, kteří si o písemnosti zažádali, nedostanou hlasovací lístky. To je změna oproti českému prostředí, kdy všichni voliči nejpozději do 30. září obdrží sady hlasovacích lístků do poštovní schránky. V sadě písemností ale bude informace o tom, kde ty hlasovací lístky naleznou. Prakticky je to tak, že hlasovací lístky pro jednotlivé kraje tak, jak byly přelosovány, budou zveřejněny na stránkách ministerstva vnitra. Z těchto stránek musí volič provést vytištění,“ vysvětlil ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec. Hlasovací lístky by měly být na stránkách k dispozici zhruba od 10. září.
Možnost korespondenční formy hlasování budou mít zahraniční Češi v letošních sněmovních volbách poprvé. Lidé žijící v Americe budou vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. V dalších mimoevropských zemích, tedy v Austrálii, Africe a Asii, budou krajané hlasovat pro kandidáty z pražských volebních listin. Čechům žijícím v části západní Evropy komise vylosovala Moravskoslezský kraj. Krajané, kteří žijí v Německu a zbývajících zemích kontinentu, budou své zástupce do dolní parlamentní komory vybírat z jihomoravských kandidátek.
Do zvláštního seznamu voličů jsou zapsáni i ti občané, kteří budou na zastupitelských úřadech a generálních konzulátech volit osobně a učinili tak i v minulosti. K těmto osobám se zároveň připočtou ti voliči, kteří volí prostřednictvím voličských průkazů. To lze podle Jirovce doporučit třeba lidem, kteří budou v době voleb na dovolené.
Odhady počítaly až s padesáti tisíci voliči
Změnu zákona umožňující korespondenční hlasování v cizině prosadila vládní koalice s tím, že má usnadnit volbu krajanům, kteří žijí často stovky kilometrů od volebních místností. Už na začátku srpna vrchní ředitel právní a konzulární sekce ministerstva Martin Smolek avizoval, že se zřejmě nenaplní odhad padesáti tisíc voličů v zahraničí. Zapsaných tehdy bylo přes sedmnáct tisíc.
Při minulých sněmovních volbách před čtyřmi lety mohlo v zahraničí vybírat poslance na stovce zastupitelských úřadů zhruba 18 800 českých občanů, přičemž hlas odevzdalo asi 13 200 z nich. V předloňských prezidentských volbách mohlo v cizině hlasovat i s voličským průkazem na 28 700 Čechů, využilo toho 23 tisíc z nich. Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině zhruba čtyři sta až šest set tisíc českých občanů.
Podle Smolka, politologů i části politiků bude zájem o hlasování korespondenční volbou pozvolný, podobně jako tomu bylo na Slovensku. Po jejím zavedení poprvé v roce 2006 hlasovalo poštou kolem sedmi tisíc Slováků, předloni jich už bylo na 58 tisíc.
Havlíček s korespondenční volbou nesouhlasí
Místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček sdělil, že hnutí s novým typem volby zásadně nesouhlasí, muselo ale respektovat, že vládní většina záměr prosadila.
„Vláda to šila kvůli volbám 2025 horkou jehlou, jejich cílem nebyl komfort pro voliče, ale snaha získat hlasy pro pětikoalici. Podle toho to dopadlo. Hezké řeči, jak jim jde o zahraniční voliče, byly ve skutečnosti jen hra o jejich vlastní prospěch. Systém je složitý, navíc přecenili obecný zájem lidí v zahraničí o dění v Česku. Pro vládu je to další fiasko, tím spíše, že do kampaně dostat lidi ke korespondenční volbě dali peníze i značné úsilí,“ prohlásil.
Politolog z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník zvýšený zájem očekává během dalších let. „Ze zahraničí vidíme, že zájem u této možnosti volby narůstá graduálně s dalšími volbami tím, jak si na to voliči postupně zvykají. I když otázka je, jestli není problém v samotné korespondenční volbě v on-line době a zda by o elektronické hlasování nebyl větší zájem. I když to s sebou samozřejmě nese určitá rizika,“ dodal.
