Pokračují jednání o rozpočtu na příští rok. Největší nárůst, a to o čtyřicet miliard oproti letošku, očekává resort obrany. Původně měl dostat ještě víc. Ministerstvo financí ale navrhlo snížení o téměř devět miliard. Část z nich dostane resort vnitra. Někteří ministři z hnutí STAN i Pirátů plánované rozpočty svých resortů kritizují a předsedové obou formací se dohodli, že v dalším jednání budou postupovat společně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nehodlá navržený schodek 252 miliard korun překročit.
„Nemůžu se chovat sobecky a musím se chovat i zodpovědně vůči resortům jiných kolegů, kteří také samozřejmě mají požadavky na rozpočet,“ prohlásila šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS)
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ještě není přesná výše dána, řeč je nicméně o miliardách. „Pokud bychom se bavili o tom, co bychom si představovali, tak by to mohly být i desítky miliard,“ poznamenal.
Vládními prioritami jsou obrana státu a investice do školství. Zatímco ministryně obrany ví už přes čtvrt roku, že její rozpočet poroste nejvíc, ministr školství usiloval celé léto o to, aby jeho rozpočet neklesl o téměř třicet miliard. „Jsme toho názoru, že se vůči prioritám musíme chovat rovnocenným způsobem, což není stav návrhu, který připravilo ministerstvo financí,“ dodal Mikuláš Bek (STAN).
Šéf státní kasy Stanjura věří, že vláda se na podobě rozpočtu do konce září shodne. „Šetříme ve třetím rozpočtu a vždycky to bylo složité, ale poprvé je to složité, podruhé je to více složité a potřetí je to nejsložitější,“ konstatoval.
Bek tvrdí, že rozpočet jeho ministerstva nakonec neklesne. Zároveň požaduje oproti letošku dalších deset miliard. „Došlo ke zvýšení počtu dětí, financujeme více tříd v dalším školním roce a také došlo k tomu závazku ke 130 procentům platů učitelů,“ popsal ministr školství.
Kritický je k návrhu rozpočtu svého resortu i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Tomu na konci srpna Stanjura navrhl snížit výdaje o víc než deset miliard, tedy téměř o polovinu. „Kdyby to bylo tak, jak je tam nakresleno, tak v podstatě můžu zastavit veškeré programy na regionální rozvoj,“ podotkl Bartoš.
Opozice je k sestavování rozpočtu na příští rok kritická. „Co dělá ministr financí? Jak vyjednával politicky tento rozpočet? Jak je možné, že pošle na vládu něco, od čeho dávají dvě koaliční strany ruce pryč?“ ptá se šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Stanjura uznal, že je diskuse složitá, „ale neznamená to, že se nedohodneme“.
Ministryně obrany je s historicky největším nárůstem svého rozpočtu o téměř čtyřicet miliard spokojená. Řekla, že její resort se chce o část rychle rostoucích výdajů podělit s ostatními ministerstvy. Peníze by mohly dostat třeba ministerstvo dopravy nebo vnitra. Tyto výdaje by ale musely souviset s obranou státu. V tom případě je totiž NATO započítá do požadovaných dvou procent HDP, které má Česko na obranu vydávat.
„Teoreticky by to každý rok mohlo být tři až pět miliard korun. Myslím, že tam máme rozpočet na celý NÚKIB, máme tam některé záležitosti, které se týkají ministerstva vnitra,“ domnívá se Černochová.
„Jedná se například o financování komunikačních systémů a podobně. A my si umíme představit i nákup některého typu techniky. Máme například schválenou koncepci Letecké služby České republiky,“ doplnil Rakušan. Vláda by měla schvalovat návrh rozpočtu na konci září. Poslanci ho začnou projednávat v říjnu.
