Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.
Uprchlíci s vízem k ochraně mohou v Česku pracovat bez povolení. Úřady práce jim rekvalifikace a kurzy mohou proplatit. Podle krajských poboček pracovních úřadů je jazykových kurzů ale nedostatek, poznamenala Lednová.
Ministerstvo práce před měsícem oznámilo, že spolu s resortem školství pracují na osnovách a požadavcích, které by výuka češtiny pro příchozí měla splňovat. Podmínky jsou na webu. Obsahují počet hodin, požadavky na lektory, podobu výuky i obsah zkoušek.
„Vytvořili jsme vzorový sylabus, díky kterému budou moci poskytovatelé jazykového vzdělávání připravit vzdělávací programy a požádat o jejich akreditaci. Proces se tak nejen zjednoduší, ale také výrazně urychlí,“ uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se jazykové kurzy uhradí z peněz z operačního programu Zaměstnanost.
Celkem jde o bezmála 200 vyučovacích hodin
V kurzu může být nejvýš dvacet lidí. Učit se mohou i na dálku. Základní kurz má zahrnovat 60 vyučovacích hodin po 45 minutách, navazující kurz pak 120 hodin. Celkem 70 procent času se má věnovat mluvení, poslechu a čtení, zbytek gramatice, slovíčkům a výslovnosti. Žadatelé o akreditaci předloží formulář s žádostí, přiblíží obsah učiva, osnovy a učební materiály a pomůcky.
Absolvent prvního kurzu by se měl umět jednoduše domluvit a případně reagovat. Rozumět by měl otázkám, číslům, cenám, stručným pokynům. Při čtení by měl pochopit jednoduché texty, zvládat by měl vyplňování osobních formulářů. Zkouška pak má obsahovat vyplnění formuláře, dvouminutový osobní rozhovor a tříminutový rozhovor ke zvládnutí modelové situace.
Po navazujícím kurzu by měl člověk umět komunikovat v běžných situacích, krátce konverzovat, zachytit hlavní myšlenky vyslechnutých zpráv a chápat jednoduché technické informace. Zvládnout by měl i jednoduché zařizování na úřadech, poště či v bance. Měl by umět napsat česky vzkazy, SMS zprávy či krátké e-maily. Při zkoušce by měl napsat vzkaz na dané téma pro vedoucího do 30 slov a zapsat důležité informace na pracovišti. Při tříminutové ústní části by odpovídal na osm otázek a v dalších čtyřech minutách by zvládal modelovou situaci.
Jurečka už dřív řekl, že jazyková příprava je nutná, aby Česko mohlo co nejlépe využit potenciál příchozích. Tiskové oddělení ministerstva práce uvedlo, že kurzy budou nabízet a zaplatí úřady práce, a to hlavně evidovaným uchazečům o zaměstnání s vízem k ochraně.
Podle nedávné studie o integraci uprchlíků, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů, jsou dostupné kurzy češtiny předpokladem k úspěšné integraci. Měly by být k dispozici zdarma. Aby byly efektivní, je podle studie nutné posílit také kapacitu školek, aby se zajistila péče o děti a rodiče se mohli učit.
Část uprchlíků z Česka odchází
Česko v neděli udělilo lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajinu 975 víz, o 263 méně než před týdnem. Celkem víza dostalo od počátku války 332 347 uprchlíků. Údaje v pondělí ráno zveřejnilo ministerstvo vnitra na Twitteru. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) řada uprchlíků Česko opouští, úřady ale nemají přehled o všech. Pomoci by podle něj mělo zřízení jednotného evropského registračního systému.
Cizinecké policii se od počátku bojů na Ukrajině nahlásilo 228 108 lidí, v neděli jich bylo 1602. Nahlašovat se nemusí děti do 15 let, které podle posledních dat vnitra tvoří asi třetinu uprchlíků. Zhruba tři čtvrtiny dospělých Ukrajinců s dočasnou ochranou tvoří ženy.
