Média by se neměla příliš pídit po motivech masové vraždy, varoval Drbohlav. Může to inspirovat

Nahrávám video

Při masových vraždách by měla média velmi pečlivě přistupovat k tomu, jakým způsobem o dění informují. Po útoku v Ostravě, kde zahynulo šest lidí, to zdůraznil etoped a behaviorální patolog Andrej Drbohlav. Zpravodajství totiž může inspirovat další potenciální vrahy k podobným činům. Rizikové jsou hlavně první dva týdny po útoku. Andrej Drbohlav byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedla Zuzana Tvarůžková.

V úterý ráno střílel muž ozbrojený pistolí ráže 9 milimetrů v čekárně traumatologické ambulance na poliklinice Fakultní nemocnice Ostrava. Z místa činu utekl před příjezdem policie, ta jej později vypátrala, útočník se střelil do hlavy a zranění, které si tak způsobil, později podlehl.

Co ho k činu vedlo, není zatím zřejmé. Podle behaviorálního patologa a autora knih o psychologii masových či sériových vrahů Andreje Drbohlava ovšem může být svým způsobem i nebezpečné se po motivech pídit. „S motivem je na počátku potřeba nakládat velmi opatrně, a to z toho důvodu, že podobné činy mohou být návodné, pokud by se někdo v motivech zrcadlil,“ varoval.

Útok v Ostravě je podle Drbohlava masovou vraždou – tou je v evropském pojetí každý takový čin, který má více než dvě oběti (v Americe více než čtyři). Pachatele potom charakterizoval jako člověka pod vlivem beramoku. Takoví lidé mají – na rozdíl od takzvaných jednoduše amokových útočníků trpících vážnými psychiatrickými obtížemi a poruchami – psychické potíže docela krátkou dobu před činem.

„Motivační vzorce i samotný charakter provedení vychází spíše z depresivních, úzkostných, popřípadě neurotických poruch než těch vysloveně psychiatrických, popřípadě psychotických,“ popsal Drbohlav.

Varování možná přišlo, ale nikdo ho nebral vážně

Že pachatel ostravského útoku spáchal po činu sebevraždu, není podle behaviorálního patologa neobvyklé, končí tak asi čtyři z deseti pachatelů takových činů. „Má to charakter takzvané rozšířené sebevraždy. Ve většině případů ten jedinec přichází na místo činu s tím, že tam sebevraždu spáchá. Vlivem celého pnutí a motivace je doprovodným jevem to, že k sobě přidává větší množství dalších obětí,“ upřesnil.

Před činem ve výrazné většině případů přichází varování, nikoli však obětem, nýbrž blízkým útočníka. Oni tedy bývají lidmi, kteří mohou masovým útokům předejít.

„Více než osmdesát procent útočníků se krátce před činem svěří někomu blízkému. Někomu, kdo bohužel kvůli liknavosti nebo nedůvěře ve slova toho člověka nad tím jenom mávne rukou,“ upozornil Drbohlav.

Kromě přímé zmínky plánu činu bývají také patrné nepřímé náznaky, že se něco děje – dosud dobře prospívající žák či příkladný zaměstnanec se začne stahovat do sebe, mění se jeho chování. „Bývá nemluvnější. Když už promlouvá, tak většinou obsah sdělení má v sobě jasný negativní apel směřovaný vůči části společnosti, vůči systému, vůči určité profesi a podobně,“ přiblížil psycholog. Míní, že si může rizika povšimnout rodina, v případě mladistvých útočníků také například učitelé ve škole.

Rizikových 13 dnů

Drbohlav důrazně varoval před tím, aby média takové události nepatřičně rozmazávala, za přehnané považuje například rozhovory se sousedy o charakteru vraha. „O pachateli mohou zaznívat věci, se kterými může velmi nebezpečně souznít posluchač, divák, který je toho času také ve velké duševní nejistotě. Z výzkumů a empirických bádání víme, že pokud se neobratně pracuje s informacemi, tak v následujících kritických třinácti dnech – dosud nedovedeme vysvětlit, čím to je, že po čtrnáctém dni dramaticky klesá pravděpodobnost nápodoby – se v oblasti, ve které informace nepřetržitě působí na posluchače či diváka, zvyšuje pravděpodobnost, že vznikne minimálně osm útočníků, kteří jsou připraveni takový čin napodobit,“ varoval.

Vhodné podle něj je tedy přinést základní informace o události – co, kdy a kde se stalo – a upozorňovat na možný pohyb pachatele, pokud z místa činu uteče. Zdůraznil potřebu úzké součinnosti s policií.

„Jedním ze základních bodů je orientace na lidské příběhy. Ne tak, že kamera poběží za pozůstalými nebo přeživšími, ale více věnovat pozornost tomu, co se odehrává v psychice přeživších a pozůstalých, jaké jsou regionální nebo celostátní instituce, které mohou poskytnout terapeutickou intervenční péči,“ doporučil Andrej Drbohlav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 3 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...