Sněmovna ve středu odmítla zahájit projednávání lidovecké novely volebního zákona. Právě ta přitom má být základem pro úpravu pravidel, kterou si vyžádal zásah Ústavního soudu. Kromě toho senátní ústavní komise oznámila, že by se před říjnovými volbami neměly měnit podmínky pro koalice. Ve sněmovně zatím převažuje snaha pro koaliční projekty zavést vyšší než pětiprocentní hranici.
V úterý večer se rýsovala první shoda na změně voleb. Aktéři první společné schůzky mluvili o úspěchu. Lídři stran se dohodli, že ještě tento týden projednají lidovecký návrh, který už ve sněmovně leží. Jenže ve středu návrh nepodpořili poslanci ANO, SPD a Trikolóry.
Zásadní spor má s ostatními stranami hnutí ANO. To prosazuje pouze jeden volební obvod místo současných 14. „Že by všude volili jednu kandidátku. Ty komentáře, že je tam nějaké krajské specifikum, s tím my nesouhlasíme, na to jsou krajské volby a toto je nejtransparentnější a nejspravedlivější systém,“ řekl premiér a předseda hnutí Andrej Babiš.
Změny volebního systému musí mít jasnou podporu taky v Senátu. V úterý jednala jeho komise pro Ústavu. „Kloníme se ke 14 volebním krajům, k žádnému bonusu pro vítěze, a tedy minimálním zásahům do volebních klauzulí,“ shrnul předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Zdeněk Hraba (STAN).
Komise se podle něj také s ohledem na verdikt Ústavního soudu přikláněla k tomu, aby počet poslaneckých mandátů co nejvíce odpovídal procentuálnímu zisku volebních seskupení.
Po zásahu Ústavního soudu nyní strany, hnutí i jejich koalice potřebují získat pět procent hlasů, aby získaly poslanecká místa. Ústavní soud minulý týden zrušil ustanovení, podle něhož se pětiprocentní hranice měla pro koalice násobit podle počtu jejích členů. Většina stran se ale shoduje na tom, že by se limit pro koalice měl zvýšit na sedm, devět a jedenáct procent podle počtu jejích členů.
Hraba také upozornil, že limit pro koalice ke vstupu do sněmovny by se podle senátní ústavní komise neměl zvyšovat pro letošní sněmovní volby. Mohlo by totiž hrozit jejich zpochybnění. „Měnila by se pravidla hry během vyhlášených voleb, bylo by to nevhodné a nebezpečné,“ uvedl Hraba.
Ústavní soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících uskupení. Zrušil mimo jiné způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Pokud by ideálně nejpozději v květnu nebyl přijat náhradní model, situaci by podle Hraby musel vyřešit Nejvyšší správní soud a poslanecké mandáty na základě výkladu neúplného zákona rozdělit.
Změny musí projednat a schválit obě komory parlamentu do léta, aby platily už pro říjnové volby do sněmovny. Nové poslance budou lidé vybírat 8. a 9. října.
