Hrad a vláda by měly mluvit ke Gaze stejným hlasem, soudí prezident

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Česko se minulý týden nepřipojilo ke skupině tří desítek zemí, které ve společném prohlášení vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy a odsoudily zabíjení civilistů i zadržování izraelských rukojmí teroristickým hnutím Hamás. Pavel tehdy řekl, že s vládou tuto otázku nekonzultoval a že se na věc „dívá trochu jinak“.

Nyní prezident uvedl, že to nevnímá jako rozpor. „Spíše jako potřebu častějších konzultací. Prostě se toho děje hodně a příliš rychle,“ řekl. „Bude potřeba se asi bavit o tom, jak k tomu budeme přistupovat, abychom mluvili pokud možno stejným hlasem,“ dodal.

Česko je dlouhodobým a spolehlivým spojencem Izraele a uznává jeho právo na sebeobranu, je ale nutné řešit i humanitární situaci civilistů v Gaze, uvedla prezidentská kancelář (KPR) po setkání. Šéf diplomacie uvedl, že mírový proces mezi Izraelem a Palestinou musí být založen na dohodě obou stran a zakončen dvoustátním řešením.

Nahrávám video

„Civilisté nesmí být zneužíváni jako rukojmí žádnou ze stran konfliktu. Česká humanitární pomoc Gaze by proto měla pokračovat. Prezident si s ministrem potvrdil potřebu úzké koordinace a informovanosti v této otázce,“ uvedla kancelář prezidenta.

Za klíčové podle KPR Pavel s Lipavským považují zapojení Evropské unie a pokračování přímého dialogu s Izraelem, zejména naplňování dohody o zvýšení humanitární pomoci. „Prioritou zůstává zastavení násilí a propuštění všech zbývajících rukojmí,“ dodala kancelář.

Evropská komise viní Izrael z hladomoru v Pásmu Gazy

Evropská komise obvinila Izrael z porušování lidských práv a z toho, že v Pásmu Gazy hrozí hladomor. Vyplývá to z textu návrhu na částečné pozastavení přístupu Izraele k programu financování výzkumu Horizon Europe, ze kterého ve středu citoval bruselský server Politico. Návrh ale mezi zástupci členských států zatím nezískal dostatečnou podporu, podle diplomatických zdrojů ČTK bylo pět zemí proti, mimo jiné Česko, a dalších sedm zemí požaduje dodatečné informace a další diskusi.

„Po nedávném rozhodnutí Izraele zavést blokádu přístupu humanitární pomoci do Gazy se humanitární situace zhoršila na bezprecedentní a neudržitelnou úroveň, a to v důsledku pokračujícího bombardování, vojenských operací, masového vysídlování a kolapsu základních služeb,“ stojí v sedmistránkovém textu návrhu vypracovaného Komisí. „Podle zpráv OSN čelí devadesát procent domácností vážnému nedostatku vody a míra podvýživy prudce roste,“ dodává text s tím, že „prakticky celá populace Gazy je ohrožena hladomorem, přičemž děti a zranitelné osoby jsou v obzvláště dramatické situaci“.

Schválení návrhu vyžaduje kvalifikovanou většinu, což v EU znamená, že pro musí hlasovat alespoň patnáct z 27 členských států a zároveň je nutné, aby těchto patnáct zemí reprezentovalo alespoň 65 procent obyvatel Unie. O návrhu se diskutovalo na úterním jednání velvyslanců členských států; deset zemí ho jasně podpořilo a některé se vyslovily i pro přísnější opatření v oblasti obchodních sankcí. Dostatečnou podporu se ale najít nepodařilo. Proti byly Česko, Rakousko, Maďarsko, Řecko a Bulharsko, zatímco Německo, Itálie, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Chorvatsko a Kypr chtějí o návrhu dále jednat.

Začátkem července šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Izrael souhlasil s rozšířením humanitárního přístupu do Gazy, včetně zvýšení počtu kamionů s pomocí a otevření dalších hraničních přechodů. EU zveřejnila šest požadavků a podle informací nejmenovaného unijního představitele je Izrael plní jen částečně. Veškeré informace z oblasti navíc není možné nezávisle ověřit, protože Izrael zástupcům unijního ředitelství pro humanitární pomoc (DG ECHO) zatím neumožnil vstup do Gazy.

Británie a Francie se chystají uznat Stát Palestina

Pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy, uzavření příměří a dosažení trvalého míru, uzná Británie v září existenci Státu Palestina, prohlásil v úterý britský premiér Keir Starmer. Současně zdůraznil, že vzkaz teroristům z Hamásu se nezměnil: palestinské hnutí podle něj musí ihned propustit všechna rukojmí, souhlasit s dohodou o příměří, odzbrojit a akceptovat, že se nebude podílet na budoucí vládě v Gaze. Izraelská diplomacie britský plán na uznání palestinské státnosti odmítla.

Minulý týden oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, že jeho země hodlá v září uznat Stát Palestina. Francie pak ve středu spolu s dalšími čtrnácti státy vyzvala ostatní země, aby také vyjádřily tento záměr. K její iniciativě, přijaté na konci dvoudenní konference o dvoustátním řešení konfliktu v New Yorku, se připojila například Kanada nebo Austrálie.

Naopak Lipavský nepovažuje uznání Státu Palestina za produktivní. Gazu podle něj fakticky ovládá teroristické hnutí Hamás. K takovému kroku musí vést vzájemná dohoda, řekl na tiskové konferenci v pražském Černínském paláci. Česko je podle Lipavského zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. „Je to o nějakém dialogu, který je potřeba vést,“ dodal.

Humanitární pomoc bude podle ministra pokračovat, jeho úřad hledá další možnosti. Za letošní rok Česko poskytlo do Gazy pomoc za více než 24 milionů korun, oznámil Lipavský. Je podle něj ale důležité, aby podpora nekončila v rukou Hamásu a následně na černém trhu.

Nahrávám video

Poslední varování před hladomorem

Dochází k nám opravdu znepokojivé svědectví o tom, co se v Gaze děje, řekl vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. „Naplňují se ty úplně nejhorší predikce, to znamená, že hladomor v tuto chvíli nastupuje.“ Dodal, že například více než dvacet procent populace trpí katastrofickým nedostatkem potravin. „To v podstatě znamená, že několik dní nejedí,“ uvedl.

Zprávy mezinárodních institucí jsou podle něho posledním varováním, které mezinárodní komunita a Izrael dostávají, aby výrazně změnily situaci v Pásmu Gazy. „Konkrétně to znamená několik věcí. Musí se okamžitě otevřít přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy, musí se obnovit systém této pomoci.“ To podle něho není jen o přísunu potravin, ale i o přístupu ke zdravotní péči, pitné vodě, základním potřebám, zajištění bezpečnosti a k zamezení masivních přesunů populace. Ilustroval to tím, že Gazané nyní žijí na třinácti procentech celkové rozlohy Gazy, dochází tedy k extrémní koncentraci lidí.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...