Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Evropa podle něj musí přejít od slov k činům. Politici vládní koalice a Piráti mluví o ústupku agresorovi a opuštění spojence. ANO volá po dialogu, SPD po míru.
„Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje. Skončil čas, kdy jsme mohli spoléhat na to, že základní mezinárodní výzvy vyřeší někdo za nás,“ napsal Fiala.
Americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy v noci na úterý napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev musí Trumpa přesvědčit, že chce jednat o míru, aby dodávky zbraní obnovil, uvedla.
Fiala v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat rozpočet na obranu. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Česko v posledním roce splnilo dosavadní dvouprocentní závazek. Podle předsedy vlády je realistický růst o 0,2 procenta ročně.
Premiér po jednání s generálním tajemníkem OECD Mathiasem Cormannem novinářům řekl, že je nutné získat větší prostor pro investice do obrany a bezpečnosti – nalézt je na evropské úrovni. „Budeme se o tom bavit na (mimořádném summitu) ve čtvrtek v Bruselu a na řádné Evropské radě v dalších týdnech,“ sdělil. Jednou z cest je, aby byly flexibilnější zdroje, které už nyní EU má, dodal.
Obranu je podle Fialy nutné řešit prioritně. „I sociální smír či ekonomický růst jsou podmíněny tím, že žijeme v bezpečném prostředí,“ vysvětlil. Plán na zvýšení výdajů na obranu směrem ke třem procentům HDP je kabinet podle premiéra připravený zveřejnit v nejbližších dnech. Tříprocentní cíl považuje za minimální.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) považuje pozastavení americké vojenské pomoci Ukrajině za nešťastné. „Doufám, že prezident Zelenskyj a prezident Trump dokážou co nejdříve opět najít společnou řeč a americká podpora bude obnovena. Mezitím musí evropské země maximálně navýšit svou podporu,“ sdělila.
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je rozhodnutí USA dalším důkazem, že obrana Evropy před ruským imperialismem je odpovědností primárně Evropy. Česká vláda podle něj bude pokračovat v navyšování výdajů na obranu, aby zajistila bezpečnost země. „Stejně tak budeme pokračovat ve vyjednáváních s našimi partnery včetně Ukrajiny o dosažení udržitelného míru v Evropě,“ dodal Lipavský.
Nutná je okamžitá reakce Evropy, shodují se politici
Lídři vládní koalice hodnotí zprávy o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit americkou vojenskou pomoc napadené Ukrajině jako ústupek agresorovi, opuštění spojence či hození země přes palubu. Ve vyjádření na síti X se shodli na potřebě okamžité reakce Evropy, protože jen tak je podle nich možné zajistit bezpečnost nejen Ukrajině, ale i sobě.
„Hlavní díl odpovědnosti tak teď přebíráme my, Evropané. Je v našem zájmu, aby Rusko na Ukrajině neuspělo, aby se ruská přítomnost neposunula blíž k našim hranicím a aby se neopakoval scénář, kdy o osudu nějaké země rozhodují bez její účasti velmoci,“ uvedl na síti X vicepremiér a předseda Starostů Vít Rakušan.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) odkázal na nedělní summit v Londýně, kde se zástupci části unijních zemí, Británie a Kanady dohodli na dalších krocích v pomoci Ukrajině a plánu vyjednávání.
Podle šéfky sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové dává Trump na stejnou úroveň oběť a agresora a pozastavením vojenské pomoci Ukrajině usnadňuje další postup ruských jednotek.
Místopředseda dolní parlamentní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) připomenul českou historii. „Srazit dlouholeté spojence na kolena a dělat ústupky agresorovi. Tyhle ‚geniální politické šachy‘ známe z naší historie z roku 1938. Jak to skončilo, doufám každý ví,“ napsal.
Je nutné jednat s USA, zní z ANO
Podle místopředsedy opozičního ANO Radka Vondráčka je nutné jednat se Spojenými státy. „Vážnost situace vyžaduje realismus. Místo toho od rána z vládního tábora zní jen emotivní křik a silácká slova. Ukrajině tím nepomohou pohnout se situací ani o jeden jediný milimetr. Je nutné jednat s USA. Ví ale ještě vládní politici, co je to dialog?“ poznamenal Vondráček na sociální síti X.
Stejně se k situaci staví i předseda ANO Andrej Babiš. „Jistě je třeba reagovat na aktuální hrozby, ale stabilní mír lze dosáhnout jen diplomacií, ochotou naslouchat a hledat kompromis. Spíš než hledat způsoby, jak prodlužovat válku, bychom měli hledat cesty, jak ji zastavit,“ prohlásil ve sněmovně. Připustil, že Rusko je a zůstane agresorem, který konflikt rozpoutal.
Šéf opozičního SPD Tomio Okamura řekl, že hnutí dlouhodobě prosazuje zastavení posílání zbraní a peněz Ukrajině a Ukrajincům. „Protože se z války na Ukrajině stal zamrzlý konflikt, kde zbytečně umírají statisíce lidí. Apelujeme na urychlené zahájení mírových jednání. Chceme mír a prosperitu, ne válku a bídu,“ prohlásil. Podle něj by sněmovna měla podpořit úsilí Trumpa o ukončení války a slíbit, že mu v tom bude maximálně nápomocna.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib považuje rozhodnutí za nebezpečnou chybu. Evropa podle něj musí být jednotná a urychleně najít řešení, jak Ameriku v pomoci zastoupit. Jeho předchůdce v čele strany Ivan Bartoš zmínil, že nestačí jen skloňovat procenta rozpočtu. „Je nutné jasně říct, co je důležité pro Českou republiku a co pro Evropu jako celek. To musí vést ke strategickým investicím do obranných technologií, podpory domácího průmyslu a navýšení výrobních kapacit. Konkurenceschopnost má bohužel dnes i tento rozměr – umět se bránit, zastrašit případného agresora, vyhrávat v informační válce v kyberprostoru,“ uvedl.
„Musíme opravdu doufat, že se jedná o výkyv v americké politice. Že nepůjde o úplné přerušení podpory Ukrajiny. To by byl skutečně velký skandál a pro Ukrajinu by to bylo možná i zničující,“ uvedl v Událostech, komentářích člen sněmovního výboru pro evropské záležitosti Roman Bělor (STAN). Věří, že slovní bitva v Oválné pracovně je jen povrchem, ale v zákulisí jsou napnuté veškeré síly na to, aby byla tato krize překonána. Zmínil, že současná situace je „velkým impulzem k tomu, abychom se zamysleli nad bezpečností Evropy“. Zdůraznil, že Zelenskyj je obětí celé situace. „Možná se Trumpovi podaří systémem vydírání a her dosáhnout svého – míru na Ukrajině, ale pořád je to výsledkem citového vydírání oběti.“
Náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) si myslí, že Trump k tomu, aby změnil názor a obnovil dodávky, potřebuje vidět od Ukrajiny závazek, který mu Zelenskyj nabízí ve formě smlouvy o surovinách, a také odhodlání. „Prezident Trump již nyní pochválil odhodlání k většímu angažmá a sebevyzbrojování evropských států. To všechno jsou části mozaiky,“ podotkl s tím, že by ale bylo fajn vidět zájem ruské strany o uzavření příměří, což se zatím neděje. Podle něj spojenci v Evropě i mimo ni budou schopni nějakou dobu část amerických dodávek nahrazovat. „Je to ale další prostor pro diplomacii a vyjednávání.“
Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) poznamenal, že Trump již dlouho deklaruje, že má páky na Ukrajinu i Rusko. „Když nebude Ukrajina chtít mír, tak jí zastaví dodávky, což je to, co teď říká,“ podotkl Votápek s tím, že ale není pravda, že Ukrajina nechce mír, ale potřebuje závazky. „Zelenskyj teď udělal kroky směrem k němu, takže by to mohlo vypadat, že Ukrajina chce mír, a mohl by to tak přijmout.“ Druhou pákou je podle něj pak to, že pokud Rusové prokáží, že nechtějí mír, tak by mohly USA „zavalit Ukrajinu zbraněmi“. „Zelenskyj se teď musí dostat do té pozice, že se umí vlichotit Trumpovi více než Putin. Má ho přesvědčit, že oni chtějí mír více než Rusko. Myslím, že je to cesta správná, uvidíme, jestli bude účinná.“
