Obrana a bezpečnost

Evropská komise schválila český plán využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,4 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválen byl rovněž i francouzský plán. Jediný plán, který tedy stále čeká na posouzení, je plán Maďarska.

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel považuje za správné, že stát zpřísní kontroly zabezpečení zbrojovek po požáru haly a administrativní budovy zbrojařské společnosti v Pardubicích. Upozornil ale, že ten, kdo občany Česka chrání, jsou tajné služby. Zároveň varoval před unáhlenými závěry vyšetřování této události. Míní, že zabezpečení se nemá týkat jen zbrojovek, ale i jiného strategického průmyslu. Havel bude překvapený, pokud vyšetřování ukáže, že za požárem není Rusko. Dodal ale, že nemá žádné informace. V pořadu Interview ČT24 probral s moderátorem Jiřím Václavkem i dění na Blízkém východě, bezpečnost Česka, výdaje na obranu a rozpočet bezpečnostních služeb nebo financování veřejnoprávních médií.

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.

Ředitel sekce komunikačních a informačních systémů ministerstva obrany Petr Šnajdárek zatím nedostal nabídku na post šéfa generálního štábu, ani s ní nepočítá. Na otázku, zda by ji přijal, odpověděl, že ne. „Myslím si, že jsou jiní kolegové – kandidáti, kteří jsou připravenější a zkušenější zastávat tento nejvyšší armádní post,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. Šnajdárek také míní, že reakce Česka na bezpečnostní výzvy se za poslední období poměrně zrychlila. Důležité je podle něj vybudování robustní sítě pro sdílení dat a informací, kde je možné při ztrátě jednoho typu spojení přejít na další. Za nákupem amerických letounů F-35 jednoznačně stojí, pomohou podle něj k vzájemné komunikaci mezi spojenci NATO a také synchronizovat postup v obraně.

Partnerství Slovenska a Spojených států je strategické a politické a přináší výsledky v obraně, bezpečnosti a při spolupráci v energetice, napsal na síti X slovenský prezident Peter Pellegrini, který v neděli přijal amerického ministra zahraničí Marca Rubia při jeho návštěvě Bratislavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) po jednání s Rubiem mimo jiné řekl, že Slovensko má zájem navýšit dřívější objednávku amerických stíhaček F-16.

Každoroční velitelské shromáždění, na němž vedení armády probírá priority na příští rok, zahájil úvodním projevem náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ten poznamenal, že v české armádě ani společnosti stále není dostatečný pocit urgence. Příprava na válku je podle něj kontinuální a nikdy nekončící proces. S tím, že ve společnosti není dostatečný pocit urgence, souhlasil i prezident Petr Pavel. Projev přednesla také ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS).

Česká armáda plánuje posílit protivzdušnou obranu, a to včetně opatření proti dronům. S tím souvisí i rozhodnutí kolegia ministryně obrany Jany Černochové (ODS) pořídit dva nové systémy elektronického boje a sledování dohromady za více než čtyři miliardy korun. To vše v době, kdy v posledních týdnech došlo hned k několika narušením vzdušného prostoru členských zemí NATO ze strany Ruska. Drony na místech, kam létat nemají, navíc stále častěji odhalují i české úřady.

Podle mluvčí policejního prezidia Ireny Pilařové strážci zákona detekují prakticky na denní bázi drony, které létají tam, kam nemají. Kde je možné létat bez omezení, kde s povolením a kde je úplný zákaz, stanovuje nová digitální dronová mapa. Subjekty patřící do kritické infrastruktury už se snaží posilovat bezpečnost. Například skrze detekční prvky či vlastní ochranné drony. K eliminaci bezpilotních letounů ale zatím i z legislativních důvodů nesahají. Pokud by stroj poškodily, majitel se může domáhat náhrady škody. Na druhou stranu ovšem za porušení pravidel hrozí vysoká pokuta.

Do Polska dorazily tři české vrtulníky, které mají posílit ochranu vzdušného prostoru východní hranice této země. Na síti X to v podvečer oznámila armáda, podle které vrtulníky do finální destinace zamíří v příštích hodinách.

Česká armáda už v letošním roce přijala 2100 vojáků. Více jich bylo pouze v roce 2006, kdy jich za celý rok nastoupilo 2262. Představitelé armády nicméně očekávají, že tento rekord se do konce letošního roku podaří překonat. Dalších dvě stě míst má totiž složka v listopadovém kurzu základní přípravy a už teď hlásí dostatek uchazečů. Vyšší zájem o práci v armádě její personální agentura přisuzuje zvyšování platu i rozšíření náborového příspěvku pro nováčky.

Na summitu v Praze se ve čtvrtek setkali velitelé vzdušných sil z dvaceti zemí. Tématem jejich hovoru bylo, jakým způsobem zajistit bezpečné nebe nad celým evropským kontinentem. Posílení protivzdušné obrany je i jedním z cílů postupné modernizace české armády.

Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se na summitu shodly na další podpoře Ukrajiny a na zvýšení tlaku na Rusko. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku sankcí, proti se ale vedle Maďarska staví i Slovensko. V závěru summitu se nicméně jeho účastníci shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.

Takzvaná Ottawská úmluva, tedy Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, má za cíl odstranění této nebezpečné munice. K březnu letošního roku se k ní hlásilo 165 zemí světa. Některé ale vzhledem k napjaté mezinárodní situaci oznámily úmysl od dohody ustoupit. Patří mezi ně Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko. Česko má podle resortu zahraničí pro rozhodnutí těchto států maximální pochopení a případné další kroky v tuto chvíli vyhodnocuje.

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.

V Praze ve čtvrtek začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec Forum. Třídenní program zahájil projev prezidenta Petra Pavla, podle něhož na sebe musí vzít Evropa větší zodpovědnost. On-line se připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na důležitost posílení obranných kapacit a zintenzivnění výroby dronů. Vystoupil rovněž premiér Petr Fiala (ODS). Ten bezpečnostní krizi označil za „test evropské politiky“.

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Evropská unie schválila nový finanční nástroj SAFE, díky kterému budou moci státy EU společně nakupovat vojenské vybavení a získat půjčky na obranu ve výši až 150 miliard eur (3,7 bilionu korun). Návrh Evropské komise odsouhlasili ministři pro evropské záležitosti na svém jednání v Bruselu. Jednalo se o finální hlasování, předpis nyní začne platit.

Britská vláda oznámila, že uzavřela nové dohody s Evropskou unií o posílení obranné spolupráce, zjednodušení obchodu s potravinami i hraničních kontrol. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že dohody rovněž sníží byrokracii, podpoří růst britské ekonomiky a obnoví vztahy s EU poté, co Británie v roce 2020 blok opustila. Summit v Londýně byl prvním od brexitu.

Rafał Brzoska bývá od února označován jako polský Elon Musk. Postavil se do čela iniciativy, která chce odstraňovat absurdity a zjednodušit právní předpisy. Během tiskové konference se na něj s žádostí o radu „jak deregulovat“ obrátil sám premiér Donald Tusk, Brzoska přijal. Je zakladatelem a šéfem společnosti InPost, která je největším evropským provozovatelem výdejních boxů a logistických center. Jejím největším akcionářem je česká finanční skupina PPF. Rozhovor vedl zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Evropa musí dávat víc peněz na svou obranu, pokud chce uchovat transatlantickou vazbu a žít v příštích desetiletích v bezpečí, řekl poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na čtvrteční konferenci Bezpečná budoucnost pořádané premiérem Petrem Fialou (ODS). Řečníci se během projevů i následné diskuse věnovali různým bezpečnostním aspektům, včetně evropské spolupráce či ruské války na Ukrajině.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o mimořádné schůzi poslanců k bezpečnosti země. Řeč byla také o aféře Signalgate, jež propukla poté, co tým prezidenta USA Donalda Trumpa asi omylem přidal jednoho z novinářů do chatovací skupiny v aplikaci Signal, kde se probíraly tajné informace. Diskuse se dotkla i návrhu poslanců, který by noční klid o víkendech a před svátky posunul až na půlnoc. Pozvání přijali publicista David Klimeš, stand-up komička a moderátorka Adéla Elbel, režisér, herec a scenárista Jakub Kohák, novinář a komentátor Daniel Kaiser a bývalá místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová.

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.

„V zásadě je to dobrá zpráva v tom smyslu, že došlo k určitým dohodám,“ okomentoval v pořadu Interview ČT24 výsledky jednání v Rijádu ředitel Evropské obranné agentury a bývalý velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý. Zároveň ale varoval před tím, že Moskva si začíná diktovat podmínky. Za asi nejlepší zprávu z jednání považuje repatriaci unesených ukrajinských dětí z Ruska. „Jsme ale ještě velice daleko od skutečného příměří,“ míní.