Dopady amerických cel na Česko budou spíše sekundární, shodli se Kupka a Havlíček

Nahrávám video

Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.

Dopady začínající globální obchodní války zasáhnou Česko spíše nepřímo, domnívá se Kupka. Upozornil, že se tuzemsku v posledních letech dařilo diverzifikovat export a rozšiřovat obchodní vztahy i mimo Spojené státy. Loni tvořil americký trh 2,9 procenta celkového vývozu českých výrobků do zahraničí. Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně cel nicméně označil za „hození šrapnelu do podmínek globálního obchodu“ a dodal, že jeho protekcionistická politika „nepovede k ničemu lepšímu“.

Havlíček soudí, že „česká ekonomika je stále méně odolná“. Sníženou odolnost přičítá především evropské Zelené dohodě (Green Deal), vysokým cenám energií a celkové „přeregulovanosti evropské i české ekonomiky a dotačnímu šílenství“. Podle něj tyto faktory představují větší riziko než samotná americká cla. Přesto se shoduje s Kupkou, že dopad na tuzemskou ekonomiku bude spíše druhotný.

Niedermayer považuje americká cla za „velký šok pro světovou ekonomiku“. Špatnou zprávou podle něj je, že se jedná teprve o začátek a sekundární reakce teprve nastoupí. Dodal, že krátkodobý efekt nemusí být tak významný, ale strategicky se jedná o „strašně špatnou zprávu“.

Tuzemská ekonomika je podle Turka odolnější než Evropská unie, kterou považuje za mnohem více protekcionistickou než Spojené státy. „Evropská unie je v protekcionismu na prvním místě,“ domnívá se. Spojené státy podle něj obchodní cla využívají spíše jako „vyjednávací páku“ než jako skutečný cíl. „USA se ve skutečnosti snaží o to, aby cla vůbec nebyla,“ myslí si Turek.

Spojené státy americké začaly vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa od 5. dubna. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna na základě toho USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat ještě vyšší cla, která v případě Evropské unie činí 20 procent.

Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.

Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.

Unie musí vyjednávat, shodují se Havlíček a Niedermayer

Havlíček a Niedermayer se shodli, že by Evropská unie neměla v reakci na americká cla zvolit čínský přístup. Peking totiž od 10. dubna odpovídá na zavedení tarifů uvalením dodatečných cel ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA.

Podle Havlíčka by měla Unie naopak „zachovat klid a nepropadat panice“. Za nejlepší cestu považuje vyjednávání. „Jestli se domníváme, že tvrdá protiakce bude znamenat tvrdé vítězství, pak budeme tahat za kratší konec,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že šéf Bílého domu je připraven jednat.

Unie bude podle Niedermayera vyjednávat a snažit se o to, aby nedošlo k další eskalaci obchodní války. Za důležité považuje i jednání s dalšími zeměmi, jelikož Evropská unie je podle něj lákavým obchodním partnerem.

Kupka by si velmi přál, aby vyjednávání mezi USA a EU „vyšla“, ale vzhledem k posledním projevům amerického prezidenta to nepovažuje za příliš realistické. Domnívá se však, že tlak americké administrativy skrze cla může Evropskou unii přivést k tomu, aby odstraňovala bariéry a regulace svého trhu.

Podle Niedermayera by se debata měla soustředit na nástroje, které má Evropská unie k dispozici, protože rozhodnutí Trumpa „neovlivníme“. Za správný směr považuje odstraňování překážek na domácím trhu a hledání férových obchodních příležitostí s jinými partnery, které by mohly částečně kompenzovat export do Spojených států.

Podle Turka ale Evropská unie mimo partnerství s USA „ve světě moc šancí nemá“. Je také toho názoru, že problémem Evropské unie nejsou pouze uvalená americká cla, ale také další vnitřní regulace a opatření související s takzvaným Green Dealem. Domnívá se, že by si měl „trh řešit věci sám“, a to i v případě, že by to bylo na úkor spotřebitele. Podle něj tak není například na místě regulace dovozu geneticky modifikovaných amerických potravin či potravin, na jejichž pěstování se využívají pesticidy. Proti tomuto názoru se ohradili všichni tři další hosté.

Vláda zatím nebude přijímat opatření

Vláda zatím nebude reagovat na předpokládaný pokles příjmů státního rozpočtu způsobený novými americkými cly, sdělil v ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Kabinet by měl apelovat na Evropskou unii, aby začala jednat a vyjednávala,“ uvedl Skopeček s tím, že Donald Trump naznačil otevřenost k vyjednávání. Podle něj by vláda měla dlouhodobě rozšiřovat počet trhů, na které české firmy exportují, a za příklad uvedl některé asijské země.

Přijímat opatření na národní úrovni by bylo předčasné i podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové. Souhlasí se Skopečkem, že by jednání mělo probíhat na úrovni Evropské unie. „Pokud zahájíme celní válku, je to cesta do pekel,“ dodala s tím, že takovou válku nemůže nikdo vyhrát. Vyjednávat za Unii by podle ní měli volení představitelé silných ekonomik členských států.

Dosavadní ekonomické odhady ukazují, že kvůli poklesu zahraniční poptávky může růst tuzemského HDP zpomalit o šest až sedm desetin procentního bodu, což by znamenalo výpadek v rozpočtu zhruba 14 miliard korun.

Nahrávám video

„Obrana na prvním místě“

Druhá část debaty v Otázkách Václava Moravce se věnovala také otázce výdajů na obranu. Spojené státy totiž po svých spojencích v Severoatlantické alianci požadují zvýšení obranných výdajů z dvou procent HDP na pět procent. Tuto hodnotu už dříve zmínil americký prezident Donald Trump, na dvoudenním jednání šéfů diplomacií NATO v Bruselu to tento týden řekl i ministr zahraničí USA Marco Rubio.

Podle Turka USA vnímá navyšování výdajů na obranu „čistě byznysově“. Podle něj má totiž Washington pocit, že dlouhodobě dotuje evropskou obranu. Europoslanec však doufá, že se jedná o „obchodní výstřel a strategii“ a že v platnosti zůstane stávající hranice dvou procent. „Jsem pro to, aby se závazky vůči NATO dodržovaly,“ dodal Turek s tím, že je ale potřeba vyjednávat o tom, za co se finanční prostředky vynakládají.

S tím souhlasil i Havlíček, podle kterého nesmí být navyšování obranných výdajů „pouze hon za procenty“. Je podle něj nutné vědět, „co chceme a z čeho to budeme platit“.

Ministr dopravy vnímá americký požadavek jako vzkaz, že se Evropa musí o svou bezpečnost starat sama a „nespoléhat na to, že jí pomůže velký brácha ze Spojených států“. Souhlasí s Havlíčkem, že výdaje na obranu musí být „střízlivé“ a mělo by být jasné, co armáda skutečně potřebuje. Pokud výdaje odpovídají potřebám tuzemské armády i spojeneckým závazkům, je podle něj nárůst nad dvě procenta přijatelným krokem. „Obrana je totiž v tomto světě na prvním místě,“ dodal Kupka.

Moderátor Moravec se hostů ptal také na další plánované rozvolnění evropských fiskálních pravidel, které by umožnilo vyzbrojování členských zemí na dluh. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl 2. dubna v ČT uvedl, že rada se snaží, aby platila určitá věcná, časová a kvantitativní rozpočtová omezení a aby „odbrzdění nebylo bez limitů“.

Niedermayer rozhodnutí nezapočítávat obranné výdaje do dluhových limitů nevítá, zároveň však uznává, že bezpečnostní situace ve světě je vážná. „Není to úplně to nejhorší rozhodnutí na světě,“ dodal s tím, že pokud chtějí členské státy EU překročit rozpočtová omezení, měly by tyto výdaje skutečně směřovat na obranu. Upozornil také, že některé země v minulosti své dluhové závazky neplnily.

Havlíček považuje rozvolnění za „bianco šek“. Podle něj je nutné si předem určit, co vše se chce nakoupit, a především z čeho se to bude platit. Navrhuje například vytvoření každoročního rozvrhu plánovaných nákupů obranných prostředků. Dodal, že hnutí ANO podporuje obranné výdaje nad rámec dvou procent HDP, pokud to bude „nezbytně nutné“.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 2 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 3 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 4 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 5 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 6 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 9 hhodinami
Načítání...