Dětská kriminalita roste. Motoristé a SPD chtějí snížit trestní odpovědnost

Nahrávám video

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.

„Podpálil jsem výlohu za čtyři sta tisíc, utíkal jsem z domova, kradl, pral se. Potíže se zákonem jsem měl ještě před dvanáctými narozeninami,“ popsal jeden z chovanců výchovného ústavu. Po dvanáctém roce života skončil v zařízení, kam soudy mladší děti umístit nesmějí.

„Utíkal jsem do patnácti. Věděl jsem, že za to ještě nemůžu mít postih. Pak mi dali podmínku. Když jsem měl poslední soud, řekli mi, že jdu na čtyři měsíce do výkonu trestu,“ dodává.

Na svobodě se dopustil i násilných činů. Právě těch přibývá u dětí mladších patnácti let. Policisté od roku 2021 řešili dvanáct vražd, zatímco v předchozích pěti letech jich bylo pět.

Trend sleduje i nejvyšší státní zastupitelství. „U nejzávažnějších trestných činů je namístě otevřít debatu – spolu s psychology a psychiatry – zda jsou duševní schopnosti třinácti- či čtrnáctiletých dětí na takové úrovni, aby bylo možné mluvit o jejich trestní odpovědnosti. Data ukazují, že je potřeba tuto debatu začít,“ uvedla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Motoristé a SPD chtějí hranici snížit, ANO váhá

Snížení hranice podporují dvě strany vznikající koalice. Podle Motoristů i SPD by soudy mohly posílat pachatele do vězení už od čtrnácti let. „Ve věku čtrnácti let jsou osoby dostatečně vyzrálé, duševně i fyzicky, aby rozpoznaly, že jednají protiprávně,“ míní předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (nestr. za Motoristy).

„Alespoň posun v rámci jednoho roku by byl správným směrem,“ doplnil místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD).

Hnutí ANO je zdrženlivější. V návrhu programového prohlášení se však se svými pravděpodobnými vládními partnery dohodlo, že možnost zváží. „Jsem ochotná debatovat o posunu na čtrnáct let, ale nemůže to být jen politická diskuse, musí být především odborná,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně ústavně-právního výboru Taťána Malá (ANO).

Odborníci: stanovit přesnou hranici je problém

Odborníci ale upozorňují, že stanovit přesnou hranici nejde. Dospívání je individuální. „Obecný komentář Výboru pro práva dítěte doporučuje státům, které mají hranici nižší než 14 let, aby ji zvýšily. A těm, které ji mají na 15 letech a výše, aby ji nesnižovaly,“ připomíná Jana Hulmáková z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.

Například švédská vláda plánuje ve věznicích zřídit oddělení pro pachatele už od třinácti let – kvůli aktivitě dětských gangů. „Mají skutečně velký bezpečnostní problém spojený s migrační vlnou. S ohledem na to, že Česko je stále sedmou nejbezpečnější zemí, tento problém nemáme,“ uvedl místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru a místopředseda STAN Karel Dvořák.

„Lidé mladší patnácti let chodí na základní školu. Pokud bychom chtěli měnit trestní zákoník, museli bychom zásadně upravit fungování celého systému trestní justice,“ upozornila poslankyně a členka ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová (Piráti).

Ministryně spravedlnosti v demisi a místopředsedkyně ODS Eva Decroix krok nepodporuje. „Účinnější je posílit dostupnost opatření, jako je práce s rodinami či dětská psychologie. Hranici trestní odpovědnosti není nyní namístě měnit,“ sdělila.

Problémem je i nedostatek odborných pracovníků. Podle některých ředitelů výchovných ústavů se tak mladí delikventi dostávají do zařízení až ve chvíli, kdy je jejich převýchova velmi obtížná – často proto, že vyrůstali v prostředí, kde bylo násilí běžnou součástí života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 15 mminutami

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 5 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 6 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 17 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 18 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.