Trestní zákoník

Vybržďování, ujíždění policii, organizování nelegálních závodů nebo účast na nich se mají nově posuzovat jako trestné činy. Přísnější postih má čekat také řidiče pod vlivem alkoholu či drog, pokud svým jednáním ohrozí život nebo zdraví dalších lidí. V některých případech jim má hrozit vězení a jednodušší má být i zabavení vozidla. Novela trestního zákona už prošla meziresortním připomínkovým řízením a ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) ji chce v nejbližších dnech předložit vládě. Změny vítají policisté i dopravní psychologové.

Sněmovna ve čtvrtek v úvodním kole podpořila změny v pravidlech a podpoře penzijního spoření. Návrh počítá například se zvýšením podpory pro mladé klienty. Změny mají kromě jiného přilákat hlavně mladé lidi ke spoření na penzi. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila za klíčové, aby lidé vstupovali do systému v co nejnižším věku. Návrh pozitivně hodnotila i opozice, která k němu i tak chce dávat své návrhy na vylepšení. Sněmovna rovněž podpořila další zvyšování penze lidem po dosažení osmdesáti let i návrh na zmrazení platů vrcholných politiků.

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.

Policie po úterním zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Nymburce a na dalších místech zadržela pět lidí. Všechny propustila a nikoho neobvinila. Zásah souvisí s podezřením na trestnou činnost při zadávání veřejných zakázek, informoval státní zástupce Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Praze Pavel Raček.

Česká televize v úterý večer odvysílala na programu ČT24 debatu hlavních kandidátů na primátora Plzně. Diskutovali kandidáti z osmi uskupení, která mají dle průzkumu agentury Kantar pro ČT nejvyšší volební potenciál. Pozvání do debaty moderované Terezou Kručinskou přijali Pavel Bosák (Piráti), Lukáš Hegner (ODS), Michal Chalupný (Sociální demokracie s Plzeňáky), Július Líška (SPD, Trikolora, PRO s podporou Přísahy), Tomáš Morávek (Pro Plzeň s podporou lidovců), Aleš Tolar (STAN), Michal Vozobule (Chceme Plzeň – koalice nezávislých, TOP 09 a Zelených) a Roman Zarzycký (ANO a nezávislí).

Koaliční politici se neshodují v přístupu vůči cizincům, kteří v Česku spáchají trestný čin. Zatímco ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce vyhošťovat jen za závažné, například násilné, zločiny, hnutí SPD prosazuje vykázání ze země za všechny úmyslné prohřešky. Opozice zpřísnění nepodporuje. Za dostatečnou má už současnou úpravu.

Nepromlčitelnost u vražd prosazuje koalice, část opozice i senátoři. Proti zůstává Česká advokátní komora, které chybí odborná debata. Avizovaný krok vnímá taky jako jeden z příkladů, kdy vládní politici přicházejí se zásadní změnou a vyhýbají se standardnímu připomínkovému řízení.

Ministerstvo spravedlnosti chce přísnější tresty za zločiny spáchané v opilosti či pod vlivem jiných návykových látek. Resort kvůli tomu dokončuje novelu trestního zákoníku, kterou chce představit na podzim. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) má zajistit, aby pachatelé zejména závažných násilných trestných činů a činů v sexuální oblasti nebyli mírněji trestáni jen proto, že se sami uvedli do stavu opilosti či pod vliv návykových látek, což způsobilo jejich nepříčetnost.

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.

Vládní koalice chce, aby vraždu nešlo promlčet, a pachatelům tak hrozil trest po celý život. V současné době je totiž policisté nemohou stíhat za zločiny starší třiceti let. Podobný návrh navíc vznikl i v Senátu. Autoři obou novel změnu odůvodňují hlavně čím dál kvalitnějšími kriminalistickými metodami, zejména zajišťováním a porovnáváním DNA. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) by se úprava mohla dotknout jednotek případů.

Okresní soud v Teplicích v úterý vyhověl žádosti Dominika Feriho o podmíněné propuštění z vězení. Stanovil zkušební dobu tři roky a dohled nad odsouzeným, jenž se musí omluvit poškozeným a podrobit se vhodnému programu, který nabízí probační a mediační služba. Feri teplickou věznici opustil v úterý o půl čtvrté odpoledne. Někdejší politik si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu za znásilnění.

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.

Soud v pátek uložil Miloši Ouřeckému tříletý podmíněný trest s dohledem probačního úředníka a povinnost odpracovat sto hodin obecně prospěšných prací za to, že pomáhal jako dobrovolník Ruskem koordinovaným silám na Donbase. Uznal ho vinným z trestného činu účasti na teroristické skupině, muž se přiznal. V hlavní větvi kauzy viní obžaloba proruskou domobraneckou skupinu Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) z toho, že Ouřeckého na Ukrajinu vyslala s cílem, aby jí po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v Česku. ČVZM vinu odmítají.

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Kriminalisté odložili podezření, že došlo k pochybení při vrácení zabavené výpočetní techniky Tomáši Jiřikovskému, který je stíhán v souvislosti s bitcoinovou kauzou. Právě kvůli navrácení elektroniky mohl Jiřikovský bitcoiny později darovat ministerstvu spravedlnosti. Případ byl dosud prověřován pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby, podle policie nejde o trestný čin, uvedlo v pondělí na webu Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Dozor nad kauzou darovaných bitcoinů přebírá Městské státní zastupitelství v Praze.

Bezpečnostní výbor Senátu označil za politováníhodné, že česká vláda neposkytla bránící se Ukrajině bitevní letouny L-159. Kritizoval také ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) – třeba za to, že Ukrajinu dosud nenavštívil a se svým kyjevským protějškem nejedná. Ministerstvo obrany vzkázalo, že zatím žádnou oficiální žádost o takové jednání neobdrželo. Senátoři probírali i nový trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc a podmínky pro ruské diplomaty.

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.

Ochrana před zneužitím podoby v pornografii, snazší rozvody, pevné termíny regionálních voleb, podpora lidem ohroženým bytovou nouzí nebo větší pomoc obětem trestných činů. To jsou některé ze změn v zákonech, které začnou platit od 1. ledna 2026. ČT24 připravila přehled těch nejzásadnějších.

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.

Od Nového roku začne platit novela trestního zákoníku, která upravuje výši trestů. Za opakované drobné krádeže nebo neplacení výživného soudy nebudou posílat pachatele tak často za mříže. Soudci budou muset kvůli novele přezkoumat podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) zhruba čtyři tisíce rozsudků, jestli jsou některé odsouzené činy trestné i podle nové úpravy.

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.

Od začátku ledna 2026 bude nově možné trestat podporu a propagaci komunismu. Hrozit za ni bude jeden až pět let vězení. Novelizovaný trestní zákon totiž komunismus výslovně uvádí vedle nacismu jako hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka. Bude to poprvé od roku 1989, kdy trestní zákon takto konkrétní zmínku o komunismu obsahuje. Pořad Reportéři ČT sledoval, na koho a jak nové znění legislativy může dopadnout.

Trestní odpovědnost by se mohla posunout ze současných patnácti na čtrnáct let. Změnu podporují Motoristé i SPD. Jejich koaliční partner, hnutí ANO, debatu o tomto kroku připouští. Podle nejvyšší státní zástupkyně je diskuse namístě i kvůli rostoucímu počtu násilných činů páchaných dětmi. Naopak zástupci odcházející vlády jsou proti.