ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.

Podle předlohy by ČT a Český rozhlas (ČRo) měly místo poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Z něj návrh ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) stanovuje pro ČT na příští rok 5,74 miliardy korun. Letos televize hospodaří s částkou 8,5 miliardy, z toho 6,73 miliardy je z poplatků. ČRo by měl získat 2,07 miliardy korun, tedy o 400 milionů méně než v tomto roce z poplatků.

ČT v pondělí uvedla, že navrhovaný rozpočet nestačí k zajištění hlavních úkolů veřejné služby. Navrhuje proto částku navýšit. „Aby reflektovala reálné potřeby České televize a odpovídala minimálně výši příjmů stanovené ve schválených Dlouhodobých plánech na roky 2026 až 2030,“ upřesnila ČT.

Valorizaci příspěvku ze státního rozpočtu televize vítá, vadí jí ale její zastropování. „Neodpovídá reálnému vývoji inflace, což vede k faktickému snižování rozpočtu, a tím i snižování principu přiměřeného financování veřejné služby,“ sdělila televize s tím, že navrhuje zastropování ze zákona vypustit.

Jedním z nejslabších míst předlohy je dle ČT vymezení veřejné služby. „Úkoly veřejnoprávní mediální služby je třeba jednoznačně stanovit. Je to důležité nejen pro Českou televizi, ale i pro širší veřejnost, aby mohlo být účinně sledováno jejich dodržování, a rovněž i pro soukromé provozovatele mediálních služeb, aby mohli plánovat své činnosti,“ uvedla televize. V návrhu podle ní chybí řada úkolů veřejné služby, které jsou zakotveny v platném zákoně o České televizi, a ty je třeba ponechat.

Další výhrady

Za zásadní nedostatek považuje i nezajištění kontinuity existence České televize. Návrh ruší zákon o České televizi, aniž by podle ČT jednoznačně upravil přechod práv, závazků a majetku, nebo řešil, jak je to s majetkem, který přešel na Českou televizi z Československé televize. „Důvodová zpráva k této otázce opět mlčí,“ podotkla ČT.

Připomínky České televize k návrhu zákona o médiích veřejné služby
(pdf, 276 kB)
Stáhnout

Upozorňuje také na to, že zákon opomíjí vymezení kmitočtů pro terestrické vysílání a provozování multiplexu veřejné služby. Vadí jí i údajně neurčité a legislativně neukotvené pojmy, vnitřní rozpory a vágní formulace, které podle ČT znemožňují předvídatelný výklad.

Televize zároveň zdůraznila, že zákon nedostatečně garantuje nezávislost médií veřejné služby. „... když nevylučuje nepřímé vlivy státu či jiných subjektů a když mění zásadním způsobem formu financování České televize, a přitom neobsahuje pojistky nezávislosti České televize,“ sdělila ČT.

Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila. Klempíř v sobotní debatě televize Nova Za pět minut dvanáct podotkl, že s prosazením zákona počítá. V zavedení normy do praxe bude podle něj vládní koalice „obrovsky rychlá“. Ministerstvo kultury v minulosti uvedlo, že cílem návrhu zákona není oslabit nebo poškodit veřejnoprávní instituce, ale naopak nastavit stabilní, transparentní a dlouhodobě udržitelný systém jejich fungování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 6 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 7 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 8 hhodinami
Načítání...