V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
Raka červeného objevili u jezera Milada na začátku září. „Cyklisté si při víkendové vyjížďce všimli na cestě jednoho raka a zbytků klepet a zaslali nám fotografii. Po příjezdu na místo se naše obavy potvrdily – přímo z jezera Milada se podařilo několik raků červených odchytit,“ uvedl Görner. Jde o první známý výskyt tohoto druhu v české přírodě.
Rak červený pochází z jihovýchodní části USA a severního Mexika. Na evropském kontinentu se podle AOPK vyskytuje přibližně ve dvaceti zemích a je považován za nejinvazivnějšího raka v Evropě. Rychle se množí a s původními druhy svádí souboj o potravu a stanoviště. Dokáže snášet horší podmínky prostředí včetně znečištění a přežívat i mimo vodu.
Nebezpečí představuje jako přenašeč račího moru. Ten je pro evropské druhy raků smrtelný. Rak červený byl proto už v roce 2016 zařazen na unijní seznam invazních druhů. Jeho držení, chov, obchodování nebo vypouštění do přírody je za podmínek stanovených evropskou legislativou zakázané.
„Zásadní je teď snaha o nějakou technicky proveditelnou izolaci nově nalezené populace a zejména pak prevence dalšího šíření raka červeného,“ popsal Görner. AOPK také prosí veřejnost, aby s agenturou spolupracovala a případné nálezy i nadále zasílala na e-mail invaznidruhy@aopk.gov.cz.
Ochránci už likvidují mramorované raky
Nový nález na Ústecku přichází v době, kdy ochránci přírody řeší další invazní raky na Moravě. Loni zaznamenali v Mohelnici na Šumpersku a ve Spytihněvi na Zlínsku raka mramorovaného. AOPK nyní v obou lokalitách přistoupila letos na konci srpna k jeho likvidaci. „Lokalita u Spytihněvi je větší, ale vyskytovaly se tam pouze jednotky raků. Naopak oblast u Mohelnice je rozlohou menší, ale nacházely se zde desítky jedinců,“ dodal Görner.
V obou lokalitách ochránci používají pasti na ryby, takzvané vrše. Jednu z lokalit také oplotili, aby raci nemohli z tůně uniknout do okolních vod. V druhé lokalitě pak nasadili dravé ryby, které mohou raky lovit.
Ochránci zároveň prověřují, zda se spolu s mramorovanými raky nemohl do tamních vodních ploch rozšířit také račí mor. I tento druh totiž patří mezi jeho přenašeče.
Rak mramorovaný je specifický tím, že se dokáže rozmnožovat bez samců. K založení nové populace proto může stačit jediný jedinec. V Česku byl kromě Mohelnice a Spytihněvi zaznamenán také na několika dalších místech.
V tuzemské přírodě jsou nyní potvrzeny čtyři invazní druhy severoamerických raků – rak signální, rak pruhovaný, rak mramorovaný a nově rak červený.
