Ze švédského jezera masivně uniká metan. Doposud o něm vědci netušili

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Jezero Siljan ve Švédsku vzniklo před 370 miliony lety, kdy na toto místo dopadl asteroid. Ten vytvořil takzvaný Siljanský prstenec, jenž je tvořený celou řadou jezer. Už dlouho se ví, že z něj přirozeně uniká metan – projevuje se to hlavně v zimě, kdy se na ledu tvoří zvláštní díry, zřejmě tvořené právě úniky tohoto skleníkového plynu.

Dva švédští vědci, Johan Mellqvist a Vladimir Conde, zde měřili během dvou let a výsledky je překvapily hned v několika ohledech.

Tak velké emise nikdo nečekal

Při výzkumu se podařilo najít rovnou několik epicenter, jasně lokalizovaných míst intenzivního úniku metanu, která vytvářejí viditelné plynné chuchvalce ve vzduchu. Vědci je tak objevili při obou návštěvách. Když vyhodnotili údaje z přístrojů, zjistili, že únik představuje asi 3,5 tuny metanu ročně, což odpovídá 85 tunám oxidu uhličitého.

Siljanský prstenec
Zdroj: NASA

„Vypadá to, že přirozené emise metanu z jezer Siljanského prstence jsou mnohem rozsáhlejší, než se doposud zdálo. Na některých místech jsme zaznamenali až 300krát vyšší míru emisí, než jaká se v jezerech obvykle pozoruje,“ uvedl Mellqvist.

Upozorňuje přitom na fakt, že metan je silný skleníkový plyn s potenciálem globálního oteplování výrazně vyšším než oxid uhličitý.

„To, že emise metanu v Siljanu jsou tak významné, poskytuje důležité informace o přírodním rozpočtu a zdrojích emisí skleníkových plynů ve Švédsku. Zatímco jednotlivé zdroje, které jsme identifikovali, mohou být v celostátním kontextu zanedbatelné, zatím nevíme, kolik jich ještě existuje a jak kolísají v čase. Pokud budoucí studie odhalí ještě rozsáhlejší emise, mohlo by se to stát argumentem pro jejich snížení,“ konstatuje vědec.

Možná jen špička ledovce

Emise metanu z jezer se obvykle vyskytují jako „bublinové emise“: sporadické, rozptýlené úniky, které se tu a tam objeví na vodní hladině. Vznikají rozkladem organických látek na dně jezera, při kterém vzniká metan, jenž vyvěrá na povrch. Výzkumníky však překvapilo, že emise v Siljanu byly mnohem koncentrovanější než typické bublinové emise.

„Je neobvyklé – a docela zvláštní – že emise byly tak extrémně lokalizované. Pokud víme, takhle koncentrovaný únik metanu nebyl zatím v žádném jezeře nikdy naměřený,“ řekl Mellqvist. „A to jsme zatím zkoumali jen malou část jezer Siljanského prstence. Je možné, že jsme viděli jen špičku ledovce,“ dodal.

Zásadní otázkou je původ metanu. Jednou z možností je, že se jedná o takzvaný „hlubinný plyn“ z podzemí – způsobený ještě výše popsaným dopadem meteoritu v Siljanu. Ten mohl dopravit uhlovodíky hluboko do Země, kde se z nich i nadále, po 370 milionech let, vytváří unikající metan. Další možností je, že emise pocházejí z metanových kapes, což je plyn uvězněný v sedimentech pod dnem jezera, který postupně uniká ven.

„Pokud se ukáže, že se jedná o hlubinný plyn, pak může jít o unikátní jev typický jen pro Siljanský prstenec a jeho impaktní kráter. Pokud ale pochází z mělčích kapes sedimentů, pak se tento typ emisí může vyskytovat na mnoha dalších místech,“ vysvětluje Mellqvist.

Vědci teď plánují v navazujícím projektu zmapovat větší část Siljanu a okolních jezer, včetně větších hloubek, než jaké zatím zkoumali. „Potřebujeme pochopit, kolik horkých míst oblast obsahuje, a určit původ emisí. Chceme také prozkoumat možné strategie k jejich omezení. Naše studie by mohly mít důsledky daleko přesahující oblast Siljanu a měly by nám pomoci přehodnotit pohled na úniky zemního plynu v geologických formacích po celém světě,“ uzavírá geolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 7 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 8 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 11 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 13 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.