Žraloci žijící blíž lidem jsou větší a mají víc hormonů, zjistili biologové

V hloubce pouhých pár metrů se u Tygří pláže na Bahamách prohánějí žraloci tygří, až tři metry dlouzí predátoři. Lákají je sem provozovatelé zájezdů, kteří jim do vody házejí ryby a další potravu. Skupina vědců z Brazílie a Spojených států masivní výskyt těchto paryb u Tygří pláže studovala a zjistila, že zdejší samice jsou větší a mají vyšší hladinu hormonů než ostatní jedinci téhož druhu, kteří místo navštěvují méně často.

Studie, kterou otiskl časopis Animal Behaviour, upozorňuje na možný vliv turistického průmyslu na tyto žraloky. „V oblasti převažovaly velké samice, některé z nich březí. Obecně lze říci, že u samic žraloků, které se často zdržovaly v této oblasti, byla hladina hormonů vyšší než u těch, jež sem připlouvaly jen zřídka. Prvně jmenované byly navíc v lepším stavu a měly v krvi i více omega-3 kyselin,“ uvedla Bianca Rangelová, která výzkum vedla.

Výsledky jsou ve shodě se starším výzkumem žraloků vouskatých. Ti, kteří žili poblíž měst, měli více tuku a také bakterií v obsahu žaludku než ti obývající lokality dál od lidí.

„Nemůžeme ještě říci, jestli cestovní ruch těmto živočichům škodí, nebo ne, protože jsme nemohli odebrat materiál k testování před a po interakci s potápěči, což by bylo ideální. Teď ale máme k dispozici soubor důkazů, které budou užitečné pro budoucí hodnocení,“ doplnili autoři studie.

Žraloci pod lupou

Jejich výzkum navázal studii, která v oblasti zkoumala žraloky tygří už před devíti lety. Mořští biologové během ní odchytili 33 zvířat, změřili je, zvážili a odebrali jim krev. U samic zjišťovali, zda nejsou gravidní. Než zvířata vrátili zpět do oceánu, označili je miniaturními akustickými vysílačkami implantovanými pod kůži.

Pak na dno nainstalovali dvě desítky přijímačů schopných přítomnost vysílaček (a tedy i žraloků) zaznamenat. 

Na základě těchto dat pak byli biologové schopní během denního výzkumu identifikovat zvířata, která trávila více času v oblasti potápění, kam je přilákalo krmení. „Potápěčskou oblast navštěvovaly především velké samice, zatímco mláďata zůstávala mimo ni. Samice pochopily, jak výhodné je zdržovat se v oblasti, a dokázaly dominovat nad menšími žraloky,“ uvedli autoři.

Provozovatelé zájezdů používají k přilákání žraloků mršiny tuňáků a kaniců. A vzorky krve samic –⁠ hladina mastných kyselin, nasycených tuků i stabilních izotopů uhlíku nebo dusíku –⁠ konzumaci této potravy odpovídaly. 

Ještě zajímavější ale bylo, že také hladiny některých hormonů byly nápadně vyšší v krvi samic, které se nechaly krmit potápěči. V případě testosteronu třikrát, v případě estradiolu čtyřikrát a v případě kortikosteroidů dokonce 16,4krát. „Nevíme přesně, proč to tak je. Hladiny hormonů mohly být vyšší v rámci agresivnějšího sociálního dominantního chování samic,“ domnívají se vědci.

Vlivů může být ale více, včetně životního cyklu samic. Podle autorů studie je důležité ve výzkumu pokračovat –⁠ kvůli lepší ochraně lidí, ale i žraloků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...