Zpěvní ptáci zareagovali na pandemii covidu. Zní teď pro samice víc sexy

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

Když během prvních měsíců pandemie ulice San Francisca ztichly, změnil se nejen život lidí, ale také chování ptáků. Podle nové studie začali zpívat jemněji a ve větším rozsahu, což udělalo jejich hlas pro samice více „sexy“.

Vědci, kteří se změnami v chování zvířat během pandemie zabývají, tuto výjimečnou dobu nazývají „anthropauza“. „Když bylo město rušné, tak ptáci zpívali opravdu hlasitě,“ uvedla behaviorální ekoložka Elizabeth Derryberryová, která proměny ekosystému San Franciska studovala a popsala ve článku, který vyšel v odborném žurnálu Science.

Jak ale město utichalo, lidé přestali vycházet a auta přestávala jezdit, snížila se hladina hluku přibližně o 50 procent. Množství automobilů, které projížděly po slavném mostě Golden Gate, se snížilo na úroveň roku 1954.

Vědci porovnali data o ptačím zpěvu s těmi, která měli z předchozích let ze stejných míst. Věnovali se jedinému druhu, a to strnadci bělokorunkatému – americkému příbuznému našich evropských strnadů. Ornitologové zjistili, že ztichnutí města umožnilo těmto ptákům zpívat mnohem tišeji a také mohli vydávat hlubší tóny. Díky tomu se jim rozšířil pěvecký rejstřík a jejich produkce se tak stala výrazně pestřejší.

Jak je to možné?

Autoři studie to přirovnávají k hlučnému večírku. Na začátku, než se zábava rozjede, tak člověk může mluvit normálně silným hlasem. Ale jakmile dorazí víc lidí a baví se hlasitěji, musí člověk více také hlas zesílit. „Když křičíte na párty, tak váš hlas taky nezní nic moc,“ uvedla Derryberryová, podle níž lze podobný efekt sledovat i u ptáků. Což znamená, že „jejich zpěv zní lépe a jejich hlas je víc sexy,“ jak vědci uvedli.

Tato změna nebyla úplně překvapivá, přírodovědci s něčím takovým počítali. Ale zajímavější bylo, jak rozsáhlá a silná proměna zpěvu nastala. Ptáci se totiž ztišili o více než třetinu, což bylo neočekávané. Přitom byl ale jejich hlas slyšet na více než dvojnásobnou vzdálenost, než je běžné při normálním chodu velkoměsta.

Autoři studie zdůrazňují, že výsledek jejich práce je dokladem toho, jak rychle se ptáci umí adaptovat na změny prostředí. A současně to naznačuje, jak důležité je snažit se omezovat nadměrný hluk v metropolích i jejich okolí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...