Znečištěné ovzduší může vést k plešatosti, naznačila studie

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Na negativní dopady znečištěného ovzduší na lidské zdraví poukázali vědci už dříve. Pobyt na něm podle nich zvyšuje riziko vzniku rakoviny nebo srdečních a plicních onemocnění.

Nedávná studie například spočítala, že špatné ovzduší škodí plicím stejně jako krabička cigaret denně. Tento jev bývá navíc spojován s depresí či zhoršenou plodností. 

Nově zveřejněný výzkum jihokorejských vědců nyní naznačil, že znečištěný vzduch by mohl přispívat také ke ztrátě vlasů. Zjištění odhalil jeho vedoucí spoluautor Hyuk Chul Kwok z jihokorejského Future Science Research Centre na 28. Evropské akademii dermatologie a venerologie v Madridu. 

Nejohroženější by mohli být lidé ve městech

Studie vypadala tak, že lidské buňky z pokožky hlavy vědci vystavili různým koncentracím prachu a částicím nafty. Po čtyřiadvaceti hodinách provedli proceduru, pomocí které určili hladiny proteinů ve zkoumaných buňkách.

Výsledky ukázaly, že částice snížily v buňkách hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Čím většímu množství těchto částic byly buňky vystavené, tím byl daný efekt výraznější. To podle autorů výzkumu naznačuje, že lidé žijící ve městech nebo v blízkosti průmyslových zón jsou plešatostí ohroženější. 

„Je možné předpokládat, že při určité úrovni vystavení by to mohlo vést k plešatosti,“ uvedl podle deníku Independent Hyuk Chul Kwok s tím, že studii uskutečnili v laboratoři. „Je proto potřeba provést další výzkum, abychom porozuměli tomu, jak rychle pravidelné vystavení znečišťujícím látkám ovlivňuje lidi v jejich každodenním životě,“ dodal.  

Výzkum, který financovala jedna z jihokorejských kosmetických společností, podle jeho autorů jako první našel spojitost mezi znečištěným vzduchem a vypadáváním vlasů. Studie nezohledňovala věk ani pohlaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...