Znečištěná voda může obsahovat nebezpečné bakterie, varuje hygienik

Voda z povodní neznamená riziko jen tím, že se vylije z břehů a poškodí majetek a ohrozí lidi. Mnohdy s sebou nese i spoustu znečištění, které může poškodit lidské zdraví. Podle hygienika Františka Kožíška ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je tak namístě opatrnost.

Každý provozovatel vodovodní soustavy má vlastní plány, jak na příchod povodní reagovat, opatření je celá řada. Bohužel u majitelů studní to podle Kožíška, který je vedoucím Národního referenčního centra pro pitnou vodu, nepřipadá v úvahu: „Tam se nic dělat nedá,“ uvedl expert v sobotním vysílání České televize.

Je voda pitná?

Příliš špinavé vody může negativně ovlivnit kvalitu té pitné. Podle Kožíška existují dva základní scénáře. Buď má člověk veřejný vodovod, pak by ho měl provozovatel informovat, jestli je voda z něj pitná, nebo není. Může se stát, že voda bude ohrožená a provozovatel se proto preventivě ozve s tím, aby ji lidé raději převařovali. Proto je dobré sledovat webové stránky provozovatele vodovodní soustavy.

Nahrávám video

Nicméně může se i stát, že voda začne téct z kohoutku zakalená, aniž by o tom provozovatel věděl – to se děje, pokud je narušená nějaká menší větev soustavy. Pak je namístě to právě provozovateli co nejrychleji oznámit a vodu samozřejmě nepít.

Jiná je podle Kožíška situace, pokud má člověk vlastní studnu a ta je zaplavená nebo voda v ní nějak viditelně změní svou kvalitu. Pak je zásadní ji nepít a počkat, až velká voda opadne. Mezitím je zapotřebí pít vodu balenou, nabádá Kožíšek.

Pokud prokazatelně záplavová voda prošla přes studnu, pak je nutné považovat podle experta ze SZÚ takovou vodu za závadnou a přistupovat k ní tak. „Poté, co se povodně převalí, je samozřejmě nutné studnu otevřít, odčerpat a vyčistit – chemických prostředků na to existuje celá řada. U vrtané studny je to složitější než u studny kopané. Nicméně také kopané studny mohou představovat riziko, protože se tam mohou hromadit nebezpečné plyny jako metan a individuální oprava může být riziková,“ varuje hygienik.

Zároveň vybízí k tomu situaci nepodcenit, protože znečištěná voda se může do studny dostat i nepozorovaně. To se může stát například tehdy, když se zvednou hladiny spodních vod a kontaminovaná tekutina se dostane do studny „zespoda“. Právě proto je dobré si ověřovat kvalitu i vizuálně – zákal, barvu či konzistenci.

 Když voda zasáhne domácnost

Voda z povodní je samozřejmě nepitná – a může kontaminovat i věci v místech, která zasáhne. To se týká zejména potravin. Za nezávadné se dají považovat jen vakuované nebo jinak hermeticky uzavřené potraviny, a to jen v případě, že jejich obaly nejsou narušené. I ty je ale zapotřebí před otevřením pořádně omýt pitnou vodou, protože bakterie se mohou na jejich povrchu udržet i delší dobu.

 Zbytek potravin je podle Kožíška lepší vyhodit a nepokoušet se je nějak čistit.

Hrozbou jsou hlavně bakterie

Většina infekcí, které jsou spojené s povodněmi a špinavou vodou, se týká průjmových onemocnění. „To znamená úplavice, salmonelóza nebo kampylobakterióza,“ vyjmenovává expert ze SZÚ. „Ale je tu i druhá skupina onemocnění, tedy nemoci jako například leptospiróza, které se do těla dostávají přes porušenou pokožku, když člověk například pracuje bez rukavic se zasaženými předměty,“ varoval Kožíšek. Když tato bakterie pronikne do těla, tak nejprve způsobuje vysokou horečku nebo zimnici – zpočátku tedy připomíná chřipku, ale později může napadat játra nebo ledviny. A dokonce může vést i k úmrtí.

Opatrnost je zapotřebí hlavně při odklízecích pracích; bez rukavic a holínek by se úklid podle Kožíška dělat neměl vůbec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...