Klimatická změna ovlivňuje zemědělství nejen lokálně změnou teplot a odlišným rozložením srážek ve vegetační sezoně v dané oblasti, ale také globálně, A to tím, jak se dopady regionálních změn promítají do mezinárodního obchodu a světových cen. Klimatická změna tak mění zažité výhody i nevýhody konkrétních oblastí, včetně Česka, ukazuje nová studie vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
„Na rozdíl od většiny studií dopadů klimatu, které se dosud zabývaly střední Evropou, jsme náš výzkum zasadili do globálního zemědělského a tržního kontextu,“ uvedla Juliana Arbelaez z CzechGlobe. Rozhodnutí zemědělců, co pěstovat, totiž podle ní formují nejen lokální přírodní a klimatické podmínky, ale také zohledňuje podobu globálního trhu.
Například, že se hodí pěstovat nějaká nová plodina místo jiné, která už v daných podmínkách nepřináší potřebný výnos, neznamená, že s ní zemědělec na trhu uspěje. A naopak bude možné pěstovat některé plodiny, i když nebudou mít tak vhodné podmínky jako nyní, ale globálně po nich bude stále poptávka, popisuje studie.
Zjednodušeně: některých plodin se v Česku urodí méně, vyšší teploty a jevy s nimi spojené (třeba sucho) budou ale jinde o tolik horší, že se českým hospodářům zvýší odbyt tolik, že budou moci osít další půdu.
„Dopady změn klimatu v jiných částech světa se přenášejí prostřednictvím trhů a obchodu. Pokud budeme tyto vazby ignorovat, riskujeme, že špatně posoudíme jak zranitelnost zemědělství, tak jeho schopnost adaptovat se,“ uvedla Arbelaez.
Klíčová pšenice
Jako příklad uvedla pěstování pšenice, tedy nejdůležitější zemědělské plodiny u nás. „Pokud bychom uvažovali dopady změny klimatu pouze v Česku, výsledkem by bylo do roku 2050 snížení produkce přibližně o pět procent. Ale vzhledem ke klimatické změně bude po české pšenici poptávka. Zatímco dnes se na zahraničním trhu uplatní necelé dva miliony tun, podle výpočtů globální produkce bude možné v průměru exportovat skoro o čtvrtinu více,“ uvedla Arbelaez.
Pro české zemědělce se tak podle ní otevírá exportní příležitost, protože i při nižším hektarovém výnosu budou moci prodat celkově větší objem a mohou díky tomu zvýšit osevní plochy. Tento výsledek získali vědci při výpočtech, když uvažovali nejhorší možný scénář vývoje množství emisí vypuštěných do atmosféry do konce století.
Plánování pomůže při adaptaci
Česká ekonomika je malá a otevřená, a aby dobře fungovala, potřebuje pro plánování zemědělské a potravinové bezpečnosti sledovat globální dopady změn klimatu. „Výsledky studie jsou relevantní nejen pro tvůrce politik na národní úrovni, ale i na evropské úrovni. Propojením domácího zemědělství s globálními klimatickými riziky studie přispívá k relevantnějšímu hodnocení klimatických změn v Evropě,“ uvedla Arbelaez. Pokud by tvůrci politik globální vazby a dopady přehlíželi, může se stát, že navržené adaptace mohou být neúčinné a v horším případě i kontraproduktivní.
Studie obecně předpokládají, že úrodnost může v Evropě kvůli změnám klimatu klesnout do roku 2050 až o čtvrtinu v závislosti na regionu a konkrétním klimatickém modelu. Ale jsou i regiony, ve kterých lze naopak očekávat spíše zvýšení produktivity. V tomto kontextu by mělo podle prognóz Česko patřit spíše mezi ty „šťastnější“ a méně zasažené země.
Výsledky studie vědci prezentovali nedávno ve vědeckém časopise Regional Environmental Change. Dopady změn klimatu na tuzemské zemědělství hodnotili pomocí kombinace globálních modelů pro změny v produktivitě klíčových plodin i hospodářských zvířat a ekonomických a obchodních modelů, které umožňují zachytit jak samotné dopady klimatické změny, tak dopad na globální nabídku a poptávku a mezinárodní obchod.
