Zemřel Luc Montagnier, objevitel viru HIV. Na konci života se stal oblíbencem dezinformátorů

V 89 letech zemřel francouzský vědec Luc Montagnier, oceněný Nobelovou cenou za lékařství jako spoluobjevitel viru HIV, který způsobuje onemocnění AIDS. Oznámila to francouzská média. Montagnier získal prestižní ocenění za přínos vědě v roce 2008 spolu se svou kolegyní Françoise Barréovou-Sinoussiovou a německým virologem Haraldem zur Hausenem.

Záhadnou smrtelnou nemoc, jež posléze dostala název syndrom získaného selhání imunity neboli AIDS, poprvé popsali američtí lékaři v roce 1981. Původce choroby, která se šířila především mezi příslušníky homosexuální komunity, však v té době ještě nebyl znám.

Teprve počátkem roku 1983 izolovali francouzští vědci Montagnier, Barréová-Sinoussiová a Jean-Claude Chermann z Pasteurova ústavu virus, jenž byl za nemoc odpovědný. Prakticky ve stejnou dobu došel k podobnému závěru také Američan Robert Gallo z Národního ústavu zdraví ve Washingtonu.

Mezi americkými a francouzskými vědci se proto rozhořel spor o to, komu má být prvenství připsáno. Konflikt byl nakonec vyřešen dohodou o rozdělení příjmů z prodeje testů na AIDS.

Objev viru HIV (human immunodeficiency virus) umožnil vyvinout léky, které postup nemoci výrazně zpomalují. Svůj podíl na tom měl již zesnulý český chemik Antonín Holý, jenž se svým týmem objevil řadu preparátů, které jsou součástí léků proti AIDS. Přes veškerý pokrok je však tato nemoc dodnes smrtelná.

Kontroverzní myslitel

Francouzský tisk připomíná, že navzdory Nobelově ceně býval Montagnier zejména po roce 2000 ve vědecké komunitě předmětem sporů a distancování se od některých jeho kontroverzních nápadů, například léčby Parkinsonovy nemoci zkvašenou papájou či myšlenky, že dobrý imunitní systém se při správné výživě dokáže HIV zbavit „během několika týdnů“.

Montagnier se také v posledních letech zařadil mezi odpůrce očkování a kolektiv 106 vědců mu vytkl, že šíří nebezpečná poselství v oblastech, které leží mimo pole jeho působení a znalostí, připomněl na svém webu list Libération. Mezi nepravdivá tvrzení, která šířil, patřilo například to, že vakcíny vyvolávají mutace viru.

Vědec se tak stal oblíbencem dezinformačních webů, které mu vkládaly do úst tvrzení, která nikdy neřekl. Mezi ta, která se šířila nejvíc, patřila věta: „Neexistuje naděje a žádná možná léčba pro ty, kteří již byli očkováni. Musíme být připraveni zpopelnit těla. Všichni zemřou na zesílení závislém na protilátkách. To je vše, co lze říci.“ Toto tvrzení je ale zcela vymyšlené, Montagnier nikdy nic takového neprohlásil.

Profesor biologie Montagnier podle listu France Soire zemřel v úterý 8. února za přítomnosti svých dětí v Americké nemocnici na pařížském předměstí Neuilly, kde tamní radnice také vystavila úmrtní list.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...