Zemřel Chuck Yeager. První člověk, který překonal rychlost zvuku

Američan Chuck Yeager byl vynikajícím bojovým pilotem a válečným hrdinou. Stal se ale také prvním člověkem, který prorazil zvukovou bariéru. Zemřel ve věku 97 let.

„S hlubokým zármutkem vám musím říci, že má životní láska, generál Chuck Yeager, zemřel těsně před devátou večer,“ uvedla Victoria Yeagerová v pondělí večer na Twitteru.

Pilotů, kteří koncem druhé světové války nebo krátce po ní překonali rychlost zvuku, bylo nejspíš víc, jen jedinému z nich ale patří oficiální prvenství. Američan Charles „Chuck“ Yeager se do dějin letectví zapsal 14. října 1947, když v experimentálním raketovém letounu Bell X-1 dosáhl rychlosti 1127 kilometrů v hodině. Byl prvním letcem, který překročil zvukovou bariéru ve vodorovném a zejména plně řízeném letu.

Mustang s přezdívkou Glamorous Glen III – na něm dosáhl Chuck Yeager většiny vítězství
Zdroj: Wikimedia Commons

Premiérové pokoření rychlosti zvuku sice bylo nejslavnějším Yeagerovým činem, na kontě měl ale i další úspěchy. Poprvé na sebe upozornil už jako stíhač za druhé světové války, když si na nadřízených vyvzdoroval znovunasazení do akcí. Při jednom z prvních letů ho totiž v březnu 1944 nad Francií sestřelili a on se poté s pomocí odbojářů dostal zpět do Británie. Takoví letci přitom měli zakázáno létat do bojů, aby při případném dalším sestřelu a zajetí nevyzradili své pomocníky.

Yeagera proslavil film The right Stuff (Správná posádka) z roku 1983:

Yeager se tehdy obrátil přímo na nejvyššího spojeneckého velitele Dwighta Eisenhowera a ten, protože po invazi do Normandie už partyzánům velké nebezpečí nehrozilo, s opětovným nasazením jedenadvacetiletého pilota souhlasil.

Yeager, kterého k úspěšné kariéře vojenského letce předurčil mimo jiné výtečný zrak, se za toto rozhodnutí odvděčil. Když válka v Evropě skončila, měl na kontě více než 11 zničených nepřátelských letadel, pět z nich dostal dokonce v jediný den.

Cesta z města – k létání

K letectvu přitom farmářského synka původně vzali jen jako mechanika. „Prvně jsem letěl až poté, co jsem požádal o zařazení do pilotního výcviku… Pozvracel jsem tehdy celé letadlo a říkal si 'Yeagere, tys udělal veeeeeelkou chybu',“ vzpomínal před několika lety na svou první zkušenost s létáním.

Pro letectvo se prý rozhodl proto, že mělo u nich lepšího náboráře než ostatní zbraně. „Všichni jsme tehdy rukovali do války,“ popsal dobu.

K jeho úmrtí se vyjádřil i šéf NASA:

Do USA se vrátil po absolvování 61 bojových akcí v únoru 1945, uniformu ale mladý muž, který své stroje pojmenovával Glamorous Glennis po své životní lásce a pozdější manželce, ještě nesvlékl.

Pilot, jenž měl na kontě dokonce sestřel německé proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, místo do civilu zamířil mezi vojenskou elitu, zkušební letce. Na podzim 1947, když sloužil na letecké základně v Kalifornii, se na něj usmálo štěstí.

Už od 80. let bylo Yeagerovo jméno spojené i se sérií počítačových her – simulátorů:

Bell X-1 měl za sebou už řadu letů, firemní pilot ale podle vzpomínek pamětníků chtěl za překonání rychlosti zvuku tehdy astronomických 150 000 dolarů. Letectvo se proto rozhodlo využít vlastní piloty a volba padla na Yeagera.

Nescházelo přitom mnoho a v rekordních tabulkách mohlo být zapsáno jiné jméno. Dva dny před letem si totiž při pádu z koně zlomil dvě žebra. Zranění ale zatajil, svěřil se jen manželce a svému příteli a kolegovi Jacku Ridleymu, a pro léky si raději zajel k veterináři.

Bolesti přitom Yeagera trápily tak, že ani nebyl schopný zajistit vstupní poklop, s Ridleyho pomocí si ale poradil. Vzali násadu od koštěte, trochu ji upravili – a šlo to. Bell X-1 ovšem rozhodně nebyl obyčejné letadlo. Byl to experimentální stroj, zkonstruovaný právě k dosažení vysokých rychlostí a tomuto účelu bylo podřízeno vše. Tvar připomínal projektil a v materiálech NASA se dokonce píše, že jako vzor pro tvar trupu posloužil náboj do kulometu.

Pilotovo místo v přídi bylo dost nepohodlné a letadlo navíc neumělo samo vzlétnout, do vzduchu je vynášel bombardér B-29. Až ve výšce 2,5 kilometru si pilot do stroje přelezl a o další tři a půl kilometry výše se Bell X-1 ocitl sám ve vzduchu. Památného 14. října 1947 Yeager postupně zapínal čtyři raketové motory a Glamorous Glennis rychle stoupala do výšky. Ručička rychloměru se blížila k okraji stupnice, která končila hodnotou mach 1 (rychlost zvuku), aby se nakonec dostala úplně mimo ni.

Chuck Yeager už jako velitel, v ruce má model letounu North American X-15
Zdroj: Wikimedia Commons

Ostatní přístroje ale rekord zaznamenaly – ve výšce 13 kilometrů letěl rychlostí 1127 kilometrů v hodině, tedy mach 1,06.

Z pilota velitem

V 50. letech se Chuck Yeager vrátil ke stíhačům, prošel velitelskými pozicemi v Německu a jihovýchodní Asii, létal i ve vietnamské válce. Uniformu svlékl v roce 1975, s letectvem ale zůstával v kontaktu až do konce života. Ještě v devadesáti letech si na stíhačce F-15 zopakoval nadzvukový let, pravidelně také komentoval dění kolem létání i mimo ně na Twitteru. 

Na tuto sociální síť vstoupil ve věku 93 let a reagoval tam velmi osobitým způsobem na nejrůznější otázky veřejnosti. Velmi slavnou se stala jeho odpověď na otázku, co si myslel o Měsíci. Odpověděl: „Je tam.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...