Zemí nejbohatší na motýly je Kolumbie. Podle nové zprávy je to naděje i hrozba

V jihoamerické Kolumbii žije nejvíce motýlích druhů na světě; jde o dvacet procent všech známých druhů na planetě. Přes dvě stě z nich se jinde nevyskytuje, uvedl mezinárodní tým vědců ve studii, kterou zveřejnilo Přírodopisné muzeum v Londýně. Tato koncentrace motýlů může znamenat ale i riziko.

Do seznamu ověřených druhů motýlů žijících v Kolumbii vědci zapsali 3642 druhů a 2085 poddruhů, které přispívají k jedné z nejbohatších biodiverzit na světě. „Více než dvě stě druhů motýlů z tohoto sčítání žije pouze v Kolumbii a v žádné jiné zemi na světě,“ řekla Blanca Huertasová, která je motýlí specialistkou londýnského muzea.

„Takže pokud o ně přijdeme, neexistuje záchranná populace a bude to navždy,“ dodala Huertasová a vyzvala k ochraně přirozeného prostředí, v němž kolumbijští motýli žijí. Vědkyně také vyjádřila přání, aby „ochrana motýlů v Kolumbii pomohla k ochraně lesů i dalších méně charismatických druhů“.

Zranitelná země, zranitelná příroda

„Kolumbie je země s velkou rozmanitostí přírodních stanovišť, složitou a různorodou geografií a výjimečnou polohou na severovýchodě Jižní Ameriky,“ uvádí se ve zprávě. „Tyto faktory, společně se složitou bezpečnostní situací v některých regionech, omezovaly až dosud pokrok v terénním průzkumu.“

Kolumbie prožila více než půlstoletí ozbrojených konfliktů, přičemž některé oblasti jsou pod kontrolou levicových guerill, pravicových polovojenských skupin nebo drogových baronů a vláda v nich není příliš přítomna.

Ochrana motýlů v Kolumbii pomůže chránit i tamní lesy a také další, méně sympatické druhy, věří Huertasová. Podle údajů Národního úřadu pro plánování přišla Kolumbie v letech 2000 až 2019 o téměř 2,8 milionu hektarů lesa, což odpovídá přibližně rozloze Belgie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...