Země se točí rychleji, vědci zvažují negativní sekundu

Rotace Země se od začátku měření stále zrychluje. Za celou tu dobu se kolem své osy nikdy neotáčela tak rychle jako v posledních několika letech. Délka dne se kvůli tomu nepatrně zkracuje a ve hře je takzvaná negativní sekunda. Její zavedení může mít dalekosáhlé důsledky kvůli způsobu, jak funguje výpočetní technika a jakým spolu komunikují počítače po celém světě.

Řada lidí má pocit, že čas jim utíká stále rychleji. Tento dojem je sice jen psychologický, ale ve skutečnosti mají i tak pravdu.

Podle Mezinárodní služby pro rotaci Země a referenční systémy a americké Námořní observatoře byl 10. červenec zatím nejkratším dnem v letošním roce, protože trval o 1,36 milisekundy méně než 24 hodin. Výjimečně krátkým dnem byl i 22. červenec (o 1,34 milisekundy kratší) a bude i 5. srpen (o 1,25 milisekundy kratší).

V loňském roce, 5. července 2024, zažila Země nejkratší den, jaký byl zaznamenán od vzniku atomových hodin před 65 lety, a to o 1,66 milisekundy méně než 24 hodin. Jak je to možné a proč to vědci musejí, i přes minimální rozdíly, sledovat a řešit?

Atomové hodiny počítají oscilace atomů ve vakuové komoře uvnitř samotných hodin a s maximální přesností vypočítají 24 hodin. Výsledný čas se nazývá UTC neboli koordinovaný světový čas, který je založen na přibližně 450 atomových hodinách a je celosvětovým standardem pro měření času a také časem, na který jsou nastaveny všechny telefony a počítače.

Proměnlivý den

Rychlost rotace Země není pevně daná. V minulosti býval den mnohem kratší než dnes. Podle studie z roku 2023 trval den na Zemi po značnou část rané historie Země přibližně 19 hodin. V průběhu času se ale prodlužoval, hlavně díky Měsíci. Jak se postupně vzdaluje od Země, odebírá planetě rotační energii, což způsobuje zpomalení rotace a prodlužování dnů.

Délka dne je doba, za kterou planeta dokončí jednu úplnou otáčku kolem své osy. V průměru to trvá 24 hodin neboli 86 400 sekund. Ve skutečnosti je ale každá tato otáčka mírně nepravidelná, což je způsobeno řadou faktorů, jako je gravitační přitažlivost Měsíce, sezónní změny v atmosféře nebo vliv kapalného zemského jádra.

V důsledku toho trvá jedna úplná otáčka obvykle o něco méně nebo o něco více než 86 400 sekund. Jde ale o rozdíl pouhých milisekund, který nemá žádný vliv na každodenní život a lidé si ho drtivou většinu existence nebyli vědomí – až do nedávna, kdy začali čas měřit zmíněnými atomovými hodinami.

Ve stejné době se začal svět také propojovat – pomocí počítačů, satelitů a sítí. Aby byla komunikace úplně přesná, je nutné nepatrné odchylky sledovat, aby spolu mohly přístroje v různých částech Země mluvit.

Svět zrychluje

Vědci zaznamenávají, že od sedmdesátých let dvacátého století, kdy s měřením začali, se rotace Země opravdu začíná mírně zrychlovat. Ale ne úplně pravidelně, dochází k výkyvům.

V roce 1972, po desetiletích relativně pomalého otáčení, nabrala rotace Země takové zpoždění oproti atomovému času, že Mezinárodní služba pro rotaci Země a referenční systémy nařídila přidat ke koordinovanému světovému času (UTC) „přestupnou sekundu“.

Jedná se o obdobu přestupného roku, kdy se každé čtyři roky přidává k únoru jeden den navíc, aby se zohlednil rozdíl mezi gregoriánským kalendářem a dobou, za kterou Země oběhne kolem Slunce.

Od roku 1972 bylo k UTC přidáno celkem 27 přestupných sekund, ale tempo přidávání se kvůli zrychlování Země stále více zpomaluje. V průběhu 70. let bylo přidáno devět přestupných sekund, zatímco od roku 2016 nebyla přidána žádná.

V roce 2022 odhlasovala Generální konference pro míry a váhy (CGPM) vyřazení přestupné sekundy do roku 2035, což znamená, že další přestupná sekunda už do času nepřibude. Ale může se stát opak: může se z něj sekunda (nebo i víc) odstranit. Zatím k ničemu takovému nikdy nedošlo, ale experti oslovení stanicí CNN odhadují pravděpodobnost, že to bude nutné v příštích deseti letech, asi na čtyřicet procent.

Obávaná sekunda

Výše popsaná hlavní příčina změn rotace Země není jediným vlivem, který se zde projevuje. Těmi dalšími jsou příliv a odliv, ale také střídání ročních období, kde mají vliv sezonní změny atmosféry. A projevují se i dopady změn tekutého jádra Země.

Těchto sil je sice spousta, ale moderní výpočetní modely je umějí zahrnout do jedné rovnice, takže dokáží značně úspěšně předpovídat, jak dlouhé budou dny v budoucnosti, a to přibližně na dobu jednoho roku dopředu.

Další měření a předpovědi by mohly přispět k tomu, že bude jasnější, jestli je nutné opravdu zavést výše popsanou zápornou sekundu. I zavádění kladné sekundy bývá pro systém centrálního času problematické, odstranění sekundy je něco, co vyvolává mezi experty oslovenými CNN obavy. Zejména proto, že se něco takového nejen nikdy nevyzkoušelo, ale dokonce ani netestovalo.

Jakákoliv chyba by mohla vést ke značným problémům vzhledem k tomu, jak jsou bankovní, datové, komunikační a navigační systémy propojené a všechny závislé na přesné koordinaci času.

Ve hře je i změna klimatu

Loni vyšla v odborném časopise Nature studie, která popsala i vliv klimatických změn na rotaci Země. Oteplování planety má samozřejmě dopady na atmosféru o rozložení ledu na pólech – působí ale proti silám, jež rotaci Země zrychlují. Vědci používají metaforu: úbytek ledu na pólech funguje podobně, jako když krasobruslařka roztočená v piruetě dá ruce z pozice nad hlavou k tělu, což zpomalí její rychlost otáčení.

Nebýt globálního oteplování, nastal by tedy problém s negativní sekundou už mnohem dříve. Problém je, že přesun hmoty vázané v ledu u pólů, která se nyní distribuuje rovnoměrněji v oceánech, ovlivňuje nejen rotaci, ale také sklon zemské osy. Tento fenomén zatím není dostatečně prozkoumaný, ale několik vědeckých týmů z celého světa už k němu zaměřuje svou pozornost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 10 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
před 23 hhodinami

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...