Zastřelte si slona, nabízí Botswana. Podle vlády ušlapávají lidi a škodí farmářům

V Botswaně se uskuteční aukce licencí na lov slonů poté, co loni zrušili zákaz zavedený v roce 2014. Vydražit chce nyní vláda povolení umožňující odstřel 70 slonů, informoval zpravodajský server BBC. Lovecká sezona v Botswaně začne v dubnu a licence, které mají umožnit zabití dalších 200 slonů, budou vydraženy později. Africká Botswana, kde podle odhadů žije asi 130 tisíc slonů, má největší sloní populaci na světě. Koncem 90. let tam přitom žilo podle odhadů asi 80 tisíc chobotnatců.

V pátek jde do dražby sedm loveckých balíčků, přičemž každý z nich obsahuje licenci na zabití deseti slonů. Zájemci musí složit vratnou zálohu ve výši 18 tisíc dolarů (přes 411 tisíc korun).

Podle mluvčí ministerstva pro národní parky a přírodu Alice Mmolawaové bude licence platit jen v určitých loveckých oblastech, kde byly zaznamenány největší střety slonů s člověkem, a zakoupit si ji budou moci pouze firmy registrované v Botswaně.

Do aukce se podle botswanských úřadů přihlásili tři zájemci a nyní se jedná o tom, zda bude dražitel moci koupit více než jednu licenci. 

Botswana v roce 2014 zakázala lov slonů, aby je chránila. Ačkoli opatření bylo hodnoceno jako velmi úspěšné, prezident Mokgweetsi Masisi loni zákaz zrušil. Podle kritiků se tím snaží získat podporu voličů ze zemědělských oblastí, u kterých je větší pravděpodobnost, že se kvůli slonům dostanou do potíží. Vládní představitelé argumentovali tím, že sloni ušlapávají lidi a farmářům konzumují plodiny.

Lidé se slonů bojí

„Sloni zabili hodně lidí a zničili životy. Myslím, že vláda snižováním jejich počtu dělá dobrou věc,“ uvedl podle agentur jeden z obyvatel hlavního města Gaborone, jehož rodná vesnice Maun patří k místům, kde se střety lidí se slony dějí nejčastěji.

Ekologové jsou v otázce prodeje licencí na lov slonů rozděleni. Někteří se obávají, že se tím bude postupně zvyšovat poptávka a zároveň že to bude motivovat pytláky k dalšímu obchodování se slonovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...