Záhada tajemných Etrusků je vyřešena. Vědci zjistili, kde se podivný národ vzal a jaké měl geny

Několik století předtím, než Apeninský poloostrov ovládl městský stát se srdcem v Římě, měla tato oblast jiné vládce –⁠ Etrusky. Tato vyspělá civilizace, jejíž jádro se nacházelo v Toskánsku, je ale dodneška záhadná. Vědci teď popsali, kdo vlastně Etruskové geneticky i kulturně byli.

O Etruscích se ví, že byli zkušení zemědělci, zruční zpracovatelé kovů a také odvážní obchodníci. Rozsáhle obchodovali s ostatními středomořskými civilizacemi, měli svébytnou kulturu s rovnostářštější rolí žen a „modernější“ umění než pozdější Římané. Jejich umění bylo výrazně stylizovanější a emocionálnější než umění jejich římských konkurentů a zřejmě vykazovalo výrazné vlivy z východního Středomoří.

Jejich jazyk, který se dochoval jen ve zlomcích nápisů na hrobkách, ale vůbec nesouvisel s řečí, kterou mluvili jejich starověcí sousedé ani dnešní Evropané. Proto se už řadu let řeší záhada, kde se Etruskové vlastně vzali –⁠ zda šlo o obyvatele původní, nebo migranty či nájezdníky z Asie, severu Evropy, nebo dokonce Afriky.

Nová studie etruské DNA teď ale ukazuje, že tito lidé byli geneticky stejní jako jejich sousedé –⁠ a tvrdí, že jejich kultura a jazyk byly pozůstatky z ještě starší doby.

Ukázka etruského písma
Zdroj: Wikimedia Commons / CC BY 2.5

Uprchlíci z oblasti dnešního Turecka?

Mezi prvními, kdo spekuloval o kořenech Etrusků, byl řecký historik Hérodotos, který kolem roku 500 před naším letopočtem napsal, že šlo o přistěhovalce z Anatolie, kteří si s sebou přinesli vlastní svébytný jazyk a kulturu. Tento příběh Římany fascinoval, vůči svým předchůdcům totiž měli hodně ambivalentní vztah –⁠ dokázali je sice porazit, ale přesto v nich viděli částečně svůj vzor.

„Měli silný formativní vliv na Řím v jeho počátcích,“ popsal historik z Harvardovy univerzity Michael McCormick, spoluautor nové studie. První římští králové mluvili etrusky, Etruskové zřejmě založili samotné město Řím a mnoho římských institucí a kulturních zvyklostí bylo převzato nebo upraveno od jejich etruských sousedů.

Etruský přívěšek z doby 7. století před naším letopočtem
Zdroj: Wikimedia Commons

V poslední době se záhada jejich původu prohloubila. Jazykovědci se zaměřili na zdánlivě exotický jazyk Etrusků, archeologové zase hledali, jak moc je unikátní etruská kultura.

Z nejnovějších výzkumů vyplývá, že etruské umění a artefakty byly nejspíš součástí delší regionální tradice –⁠ nikoliv něčím zcela novým, co se do Itálie dostalo zvnějšku, říká archeolog z Cambridgeské univerzity Graeme Barker. Tento rozpor mezi nepůvodním jazykem a původní kulturou je podle něj velmi těžké vysvětlit.

Vysvětlení z hloubky buněk

Logické vysvětlení teď ale nabízí nová studie DNA získané z desítek koster pocházejících z etruské éry, které se nacházejí v mnoha muzejních sbírkách.

V článku, který vyšel v odborném časopise Science Advances, tým archeologů, genetiků a lingvistů pod vedením genetika Cosima Postha z Tübingenské univerzity zjistil, že Etruskové byli částečně potomky zemědělců z doby kamenné, kteří žili v Evropě nejméně od roku 6000 před naším letopočtem.

Zbytky etruské osady v Civita di Bagnoregio
Zdroj: Wikimedia Commons

To znamená, že museli být přinejmenším geneticky podobní ostatní lidem, kteří vedle nich na Apeninském poloostrově žili –⁠ to včetně jejich latinských (římských) sousedů. A podobně jako jejich sousedé, také Etruskové zřejmě do roku 1600 před naším letopočtem absorbovali příliv nových příchozích, jejichž předkové pocházeli z otevřených pastvin nebo stepí dnešního Ruska a Ukrajiny.

„Etruskové byli vzhledově k nerozeznání od Latinů, ale nesou také vysoký podíl genů získaných od stepních předků,“ říká Posth. To podle něj naznačuje, že Etruskové byli stejně místní jako kdokoli jiný v pravěké Itálii.

To ale stále nevysvětluje záhadu jejich odlišného jazyka. V Itálii, stejně jako téměř všude jinde v Evropě, se příchod stepních předků shodoval s příchodem indoevropských jazyků. „Obvykle když přijde indoevropština, vytlačí jazyky, které tu byly předtím,“ říká lingvista z Leidenské univerzity Guus Kroonen, spoluautor článku. „Proč tedy Etruskové mluví jiným než indoevropským jazykem?“

Sochy z etruské hrobky
Zdroj: Wikimedia Commons

Autoři článku tvrdí, že etruská kultura a jazyk vznikly ještě před příchodem stepních lidí. Co na nich bylo unikátní, byla jejich mimořádná odolnost vůči změnám. Zatímco ostatní lidé na Apeninském poloostrově přejímali od příchozích z východních stepí „indoevropštinu“, Etruskové tomu odolávali a dále mluvili svým původním jazykem. A naopak, jak noví příchozí pronikali do dnešního Toskánska, mohli se naučit etruštinu, provdat se do místních rodin a začlenit se do etruské společnosti.

„Téměř všude jinde tito noví lidé a nové jazyky spolu se svou kulturou zvítězili,“ říká McCormick. „Tady se to ale nestalo: Stará kultura se udržela a vzkvétala,“ dodává. Etrusky se mluvilo a psalo v nápisech na hrobkách ještě dalších 800 let, dokud jazyk v prvním století po Kristu nevytlačila nadvláda Říma a jeho latiny.

Datování odhalilo další záhady

Aby se vědci ujistili, že lidské ostatky, které sekvenovali, jsou opravdu etruské, datovali je pomocí radiokarbonové metody. Zjistili přitom, že téměř polovina koster, které archeologové našli v hrobkách etruského typu, se ukázala být z pozdějších období. „Lidé jiných kultur opakovaně používali etruské nekropole k pohřbívání svých mrtvých,“ vysvětluje Posth.

Genetická výbava těchto novějších ostatků ukázala, že do této oblasti neustále přicházeli cizinci a splývali s původními populacemi. V době, kdy byla na vrcholu moci Římská říše, tedy v prvním století našeho letopočtu, se v DNA začíná výrazně objevovat genetický příspěvek z oblasti východního Středomoří. Vědci se domnívají, že šlo o vliv otroků přivezených na práci na farmy ve střední Itálii. A mezi lety 500 a 1000 našeho letopočtu svědčí příliv DNA ze severní Evropy o germánských kmenech, které napadly a posléze ovládly prakticky celý Apeninský poloostrov.

Objev, že Etruskové byli stejně místní jako jejich sousedé, i když jejich jazyk byl zcela odlišný, je pro vědce důležitou připomínkou, že geny, jazyk a kultura nejsou synonyma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...